Povzdech básníka

[tonic]

Povzdech plodného, leč nepříliš nadaného básníka

Letí to ze mě jako sračka
a má to stejnou kvalitu.
Hodnota básní - pětikačka.
A někdo nedá ani tu.

[Kama]

Až víkend přidá slova šéfa,
ty schovej zatím sadomaso,
vždyť jasné je, že ty jsi trefa.
Pak můžeš, mívám dobrou tuchu,
výš hopsat snožmo, výskat juchů,
a nebo hledat lahev ňákou,
tu abys prolil se svou klakou.
Jen nechtěj říkat: "Čauky chaso".


Šéf se většinou uráčí nahlédnout o víkendu, aby věděl, co jeho Zvláštňáci.....

[vitsoft]

Nás, kdož se tady začtou,
tvá skromnost dojímá.
Vždyť co jest tobě sračkou,
je mouchám hostina.

[ašek]

Ještě že mám ostragen,
hokej čeká každý den.
Kličku zvol,
Jágr gól.
Můžu zírat na rentgen.

[yagga22]

Jdem si spolu takhle z vrška,
překvapila nás přeprška.
Nebudem se moci vrtět,
jinak zmokneme do mrtě.

[ašek]

V procesech, které probíhají vesmírem,
jsme nechtěnými účastníky řízení.
Vědomí plytká neprotkaná rapírem
poznání. Tápeme, k životu stvořeni.

[yagga22]

Chtěla bych mít tetování,
moje teta mi v tom brání.
Hodím po ní konfetu
a začnu hrát v kvartetu.

[vitsoft]

Tetování po tetě
jenom stěží nadchne tě.
Drž se radši dědy,
líp se po něm dědí.

[ašek]

Jen večer život podezírej!
Až účet pošle balzamovač,
už srdce páskou neomotám,
byť tvrdí zlostní, zemní křupan
ten nezaslouží moc víc dříve.
Snad nově budu velký boháč.

[yagga22]

Dneska večer partajím
elektřinu zatajím
neuvidí televizi,
zábavy mám vlastní vizi,
překvapím tak celý dům,
populační stvořím boom

[ašek]

Jseš součástí světa,
kde je hříchem nelhat.
Jedna prostá věta
znovu kolem belhá.

Jseš součástí světa,
kde je hříchem nelhat.
Whiska osmiletá
podle starých schémat.

Jseš součástí světa,
kde je hříchem nelhat.
Patřím piruetám,
neumím se rouhat.

Jseš součástí světa,
kde je hříchem nelhat.
Skvostná toaleta,
nechám vodu šplouchat.

[Ladnaduse]

Nechme toho peskování,
radši tvořme milování,
není třeba všechno hanit,
stačí jenom dal vše danit.
A proto pozitivně mysleti
a příště na praseti přijeti.

[Kama]

Vítám tě, Ladnaduse

Zkusila sis přelouskat, třeba za svitu lamp do projektorů, pojednání o rýmech? Bezva čtení....

[Jiška]

http://www.rymy.cz/rymy.htm

Tady čti "Ladná duše"...

[ašek]

Až ji potkám nahou v lese,
jak tam sbírá borůvky,
můj ruksak ji neunese.
Vidím keřů ostrůvky.
Vykoupu ji v místním plese,
chtíc obnovit zásuvky,
přednesu jí svoje teze,
obuji jí přezůvky.

[ašek]

Jsme až příliš zadrženi,
hledám správná citoslovce.
Vydělit vše nejmíň třemi,
- kurva ovce nebo ovce -
už bylo dost zázraků.

Jako nosál vrtám v zemi,
kontaktuji bohoslovce,
pravda je a nebo není.
Zabalte mě do býkovce
a rozprašte do mraků!

[ašek]

vize božihodová

Pětiletí šesté
není jen šest slabik,
co potkají se ve verši.
Po všech marných gestech,
válkách myšožabích,
nejjasnější mám rešerši.
Na startu je právě sedmé,
pětiletí neprůhledné...

[Rancher]

Povzdech básníka?
TÉMA UNIKÁ!
Jen pindy,
jimž jindy,
člověk uniká.
... já jen, že téma je Povzdech básníka ...

[ašek]

Srdce zinkem zalité,
jako blatník staré káry.
Raději nechť ukryté
zbudou mezi dromedáry
všechny zbylé další hrby.
Tančit mohou za čamrdy!

[ašek]

blábol o blábolech

Propagačně vymětuješ
očividně o blábolech,
zavři hubu přezdívko.
Bože nedej, ať se zuje
uvařený s karfiolem,
rád bych našel rovnítko.
Zkoumám, jakou hru tu hraje,
nevěda, co obsahuje.

[ašek]

rozvalina okružní

Konečně přišel čas a zvládá čaroděje,
kamenný kruh brání mi, vidět, co se děje.
Město bylo rušné a vždycky plné lidí,
jsou tu krysy sklepní, ty z pole nenávidí.
Možná vím, v kamenném kruhu čas plyne jinak,
pravda je v okruží, a kruh je rozvalina.

[ašek]

neuniklá informace

Potkání je jednoduché
při otravách se to stává,
polosuché nebo suché,
ptá se hlava nechápavá.

Jednou provždy řeší problém
u Vietnamce ve večerce.
Oslněni nejen bobrem
počkají si na výherce.

Zbývá mrznout před nádražím,
svět kolem se bezva viklá
řešením je, hrdlo svlažím,
informace neunikla.

[ašek]

karbaníkův čas má čas

Jen vlastní sílu znám
určenou k výsměchu
a dneska zavřu krám.
Kopanec do měchu,

sud, postel, síla žen.
Zíraje bezradně
již sestrou zbaven plen
k Petrově pokladně

už nese účet čas.
Vzpomínám, odvátá,
pak skládám karty. Pas,
čas náhle nechvátá.

[Rancher]

Povzdechl si básník:
"Těžký život pěvce!"

Kdejakýto chasník,
který dělat nechce,
tužku sliníc píše,
papír v rukou muchlá,
přerývaně dýše,
suché kůrky žuchlá,
kanceláře novin,
po večerech hledá,
po drcení sklovin,
vína číše zvedá.

Povzdechne pak básník,
"Těžký život pěvce!" ...

[ašek]

říkanka vdovská

Činí vlastním přičiněním,
vesmír staví cesty znova,
nic jiného za tím není,
nezodpovědnost a lenost.
Zhusta taky vyčůranost.
Zakňouráme znásilnění,
možná přijde rozednění.
Černá, občas bílá vdova.

[ašek]

letokruhy vína

Letokruhy přibývají,
hledám léky proti chmurám,
opilý jsem jinotaji,
spousta piva, spousta vína,
nejen huba bývá líná.
Jako Arab nad azbukou
blahosklonně mávnu rukou,
na řadě je korektura.

[Jiška]

Věčnosti jsou letokruhy
jedno jako loňský sníh,
smrt počítá první, druhý...
východ, západ, sever, jih.

Můžem s moudrým Kazatelem
říkat marnost nad marnost,
prý že žijem jak si stelem...
člověk je tu jenom host.

[ašek]

krutopřísné dudy

Není všechno o spojení,
statistika je mi k prdu,
z toho ven jen krutopřísně,
slzy tlačí náhle víčka
před chapadly není kudy.
I když věcně přistižení
tady vážně s láskou hudu,
"hudec" píši krasopisně,
pečeť k tomu, extra svíčka.
Do ostudy sázím dudy.

[vitsoft]

Láska k hudbě nabývá tu
nebývalé magnitudy.
Místo čechrat slovní vatu,
pojďme vyfotit si dudy!

[Rancher]

Moje dudy těžko budou
pochvalou naplnit rety.
Obecenstvo zívá nudou,
chtějí vidět ty od Kamy. ee ... BETY ... a Kamy taky.

[Kama]

Dudy nemám, jenom flétnu,
také housle skryté dobře.
Ale možná někdy v květnu,
pokud počas řekne oukej,
k Skotům skáknu, řeknu foukej.
Foto dodám, bude v hobře.

[ašek]

ujištění exkrementální

Opora a ujištění.
juta plná exkrementů.
Směnárníci nerozmění
nepatřičně hutný pytel,
nepomůže Honza Křtitel
ani pocit velké nouze.
Osudu se nedá vzpouzet,
narozený bez talentu.

[ašek]

v rejži


Není se tu čemu divit,
vždycky jsem byl pamětlivý,
zdravé je být sem tam v rejži.
Všechno, co je absurdita
mega maxi kynutější
napůl plná. Nedopitá.

[ašek]

jarní s výhledem na léto


Zjara, to se dějí věci,
blufuju a nezhasínám,
hledám správný závěr řeči,
nezávazná šprťouchlata.
Průser je vždy natotata,
nervozita, výkřik hrůzy,
vítězím já. Po haluzi.
V létě půjdu někam jinam.

[ašek]

budoucnost plíživá

Poruchou neděste.
Předčasná vyspělost,
demence na cestě,
uzené na půdě,
deprese nebude.
Nevěřím počasí,
demence souhlasí,
stařecká zblbělost.

[ašek]

očekávání smilníkovo

Ženatý a trochu vdaná,
paměť, pravda, přímo sloní,
oblíbená kličkovaná,
užíváme kratochvíli,
takových nás není příliš.
Cosi mizí v pisoáru,
rozevírám vlastní náruč,
čekám, co že hupsne do ní.

[ašek]

zpověď

Maslowova pyramida,
odjakživa na základně,
o něčem to vypovídá.
Dedukuji, co je chtění,
možná žába na prameni,
pozdrav Slunci je pak navíc.
Loupit chodím bez rukavic
a miluji bezvýhradně.

[Kama]

To je hodně prima známka,
když hrad nemá základ v P(p)ísku.
Být tak s tebou v kraji Šrámka,
nemám problém chodit k splavu,
ráda totiž ztrácím hlavu,
když dáš víc, než plnou misku.

[Jiška]

Nemám z toho žádné vrásky,
všechno mám, tak co bych chtěla,
zdraví, domov, i dost lásky...
K čemu trezor s diamanty,
jednou zreznem jako panty,
ztrouchnivějí stará těla.<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 17.7.2016 13:48 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=330'>Povzdech básníka</a> -> <a href='viewtopic.php?t=160'>Moudra</a>

[ašek]

slunce nad Ostravicí

Jen pár zrnek z moře písku
v přesýpacích hodinách,
chudák Fráňa bez výtisku.
Jednou byla jediná
poblíž řeky, zase v Písku.
Pohodíme po zdech hrách,
tisková a chyba v tisku.
Radování v blbinách.