Řetěz DTDT

[Jiška]

Uvidíš nejmíň na čtyři míle,
s Širokým, Dlouhým, do světa půjdeš?

[Kama]

Přemýšlím, zatím zkouším si hůl, než
vykročím pátrat po svodech světa.

[Jiška]

Vždycky se musí vytýčit meta,
překážky zdolat často je nutné.

[Kama]

Podlézt je můžeš, není to smutné,
nemíváš někdy jinačí volbu.

[Jiška]

Jedině císař k ruce měl štolbu,
hudba mu hrála při cestě na lov.

[Kama]

Jestli měl radost, hodně či málo,
nebudem dneska zjišťovat asi.

[Jiška]

Lépe je sama stříhat si vlasy,
ušetřím peníz, koupím si boty.

[Kama]

Kdopak ti dává tak přísné kvóty?
Nebo máš správně šikovné ruce?

[Jiška]

Zastrčím ruce v teploučký štucel,
neboť už bývá mrazivo zrána.

[Kama]

Potkáš-li při tom onoho pána,
řekni mu ať ti políbí ruku.

[Jiška]

Chodívám sama k starému buku,
ke králi lesa v stříbrném rouchu.

[Kama]

Obleč se jinak, nenaštvi mouchu,
stříbrné roucha nervy jim je žerou.

[Jiška]

Ráda bych chtěla viděti kterou,
masařka možná letěla kolem.

[Kama]

S masařkou možná přátelí Golem,
nechej je v klídku rokovat dále.

[Jiška]

Ať jsou ty mouchy velké či malé,
nechci se na ně podívat ani.

[Kama]

No tak to mouchy určitě zraní,
psychicky strádat zajisté budou.

[Jiška]

Nadávat mohou na stravu chudou,
v skulinkách zimu snaží se prospat.

[Kama]

Jaký to na ně bude mít dopad,
na jaře totiž nebýváš doma.

[Jiška]

Vypadat bude zjara jak chromá,
hladový ptáček na ni už čeká.

[Kama]

Parádní horror, dost mně to leká,
nešlo by tomu učinit přítrž?

[Jiška]

Začínám teprv, nějak to vydrž,
dneska jsem mouchu vyhnala na mráz.

[Kama]

Zvykáš ji lehce, nebo jde naráz?
Chtěla bych tvého pochytit umu.

[Jiška]

Tak to by chtělo dopřát si rumu,
podumat nad tou otázkou chvíli.

[Kama]

Po rumu nejsme obzvláště milí,
Metaxu vezmu, lokneš si taky.

[Jiška]

Meduňka, máta, přidám i máky,
po tomto čaji usnu jak dudek.

[Kama]

Tohle fakt nechtěj, neb je tam schůdek,
do parku přijdem jako dvě socky.

[Jiška]

Schováme v kapsách ochranné šotky,
potom se můžem vydat kam libo.

[Kama]

V případě každém bude tam živo,
navíc když všichni zapějí s námi.

[Jiška]

Zpívat když budu já a mí známí,
myslím, že brzy bude tam prázdno.

[Kama]

To bude skvělé, nejlépe ráno
oznámíš rázně svoje dvě sóla.

[Jiška]

Spíše je slyšet hučení trolla,
skaliska mají podobu lidskou.