Řetěz DTDT

[Jiška]

Uvidíš nejmíň na čtyři míle,
s Širokým, Dlouhým, do světa půjdeš?

[Kama]

Přemýšlím, zatím zkouším si hůl, než
vykročím pátrat po svodech světa.

[Jiška]

Vždycky se musí vytýčit meta,
překážky zdolat často je nutné.

[Kama]

Podlézt je můžeš, není to smutné,
nemíváš někdy jinačí volbu.

[Jiška]

Jedině císař k ruce měl štolbu,
hudba mu hrála při cestě na lov.

[Kama]

Jestli měl radost, hodně či málo,
nebudem dneska zjišťovat asi.

[Jiška]

Lépe je sama stříhat si vlasy,
ušetřím peníz, koupím si boty.

[Kama]

Kdopak ti dává tak přísné kvóty?
Nebo máš správně šikovné ruce?

[Jiška]

Zastrčím ruce v teploučký štucel,
neboť už bývá mrazivo zrána.

[Kama]

Potkáš-li při tom onoho pána,
řekni mu ať ti políbí ruku.

[Jiška]

Chodívám sama k starému buku,
ke králi lesa v stříbrném rouchu.

[Kama]

Obleč se jinak, nenaštvi mouchu,
stříbrné roucha nervy jim je žerou.

[Jiška]

Ráda bych chtěla viděti kterou,
masařka možná letěla kolem.

[Kama]

S masařkou možná přátelí Golem,
nechej je v klídku rokovat dále.

[Jiška]

Ať jsou ty mouchy velké či malé,
nechci se na ně podívat ani.

[Kama]

No tak to mouchy určitě zraní,
psychicky strádat zajisté budou.