Šípek

[knihovnice]

Šípek
Vždy na konci září,
Adéla i Máří
trhají zas šípky rudé,
doufají,že na čaj zbude.

Šípky rudé jako raky
museli jsme trhat taky,
kluci radši prohlíželi mraky
a za větru pouštěli si draky.

Do pytlíku červené a rudé,
zdalipak jich dosti bude,
já jsem na šípku už byla
a nesu jich čtyři kila.

Za zimního večera,
téměř potmě,zašera,
voní libě v kuchyni
sáček pověšený ve skříni.

Omámená vůní čaje,
která pokojem se nese
připadám si jako v plese.

I když váhou nejsem právě víla,
tak u šálku čaje jsem si snila,
že jak Růženka mám šaty s vlečkou,
ale prince není,
musím končit snění...¨
Tečkou.

[vitsoft]

Líbí se mi první sloka i pointa, ale další sloky ještě potřebují zapracovat.
Ty daktyly prohlíželi, pouštěli, červené tam vyčnívají jako kanál na vozovce. BTW je nějaký rozdíl mezi červeným a rudým šípkem?
Namísto pověšený tam potřebuješ něco dvojslabičného, třeba šípků. Poslední sloka se formátově poněkud vymyká, to není na závadu, ale chtělo by to ještě prokrátit, zkus se vejít s každým veršem do čtyř stop.

[knihovnice]

Šípek

Vždy na konci září
Adéla i Máří
trhají zas šípky rudé,
doufají,že na čaj zbude.

Šípky rudé jako raky
museli jsme trhat taky.
Kluci radši pouští draky
v silném větru mezi mraky.

Do pytlíku šípky rudé,
zdalipak jich dosti bude,
já jsem na šípku už byla
a nesu jich čtyři kila.

Za zimního večera
téměř potmě, zašera
libě voní v kuchyni
sáček šípků ve skříni.

Omámená vůní čaje,
která pokojem se nese
připadám si jako v plese.

Váhou nejsem právě víla,
s čajem z šípků jsem já snila
o Růženky šatech s vlečkou,
ale prince není,
musím končit snění,tečkou.

[vitsoft]

Wow, tak tahle verze se mi líbí mnohem víc. Tu tečku jsi mohla nechat na samostatném řádku jako v původní variantě, byla to taková hezká pointa.
Ještě bych konec trochu učesal:

Postavou ač žádná víla,
nad čajem jsem tiše snila
o Růženky šatech s vlečkou...
Jenže princ tu nikde není,
a tak končím svoje snění
tečkou.

[knihovnice]

Šípek

Vždy na konci září
Adéla i Máří
trhají zas šípky rudé,
doufají,že na čaj zbude.

Šípky rudé jako raky
museli jsme trhat taky.
Kluci radši pouští draky
v silném větru mezi mraky.

Do pytlíku šípky rudé,
zdalipak jich dosti bude,
já jsem na šípku už byla
a nesu jich čtyři kila.

Za zimního večera
téměř potmě, zašera
libě voní v kuchyni
sáček šípků ve skříni.

Omámená vůní čaje,
která pokojem se nese
připadám si jako v plese.

Postavou ač žádná víla,
nad čajem jsem tiše snila
o Růženky šatech s vlečkou...
Jenže princ tu nikde není,
a tak končím svoje snění
tečkou.