Šípek
Vždy na konci září,
Adéla i Máří
trhají zas šípky rudé,
doufají,že na čaj zbude.
Šípky rudé jako raky
museli jsme trhat taky,
kluci radši prohlíželi mraky
a za větru pouštěli si draky.
Do pytlíku červené a rudé,
zdalipak jich dosti bude,
já jsem na šípku už byla
a nesu jich čtyři kila.
Za zimního večera,
téměř potmě,zašera,
voní libě v kuchyni
sáček pověšený ve skříni.
Omámená vůní čaje,
která pokojem se nese
připadám si jako v plese.
I když váhou nejsem právě víla,
tak u šálku čaje jsem si snila,
že jak Růženka mám šaty s vlečkou,
ale prince není,
musím končit snění...¨
Tečkou.
Šípek
- knihovnice
- Příspěvky: 336
- Registrován: 16.5.2008 22:25
- vitsoft
- Site Admin
- Příspěvky: 2528
- Registrován: 5.7.2007 14:36
- Bydliště: Vítkov
- Kontaktovat uživatele:
Líbí se mi první sloka i pointa, ale další sloky ještě potřebují zapracovat.
Ty daktyly prohlíželi, pouštěli, červené tam vyčnívají jako kanál na vozovce. BTW je nějaký rozdíl mezi červeným a rudým šípkem?
Namísto pověšený tam potřebuješ něco dvojslabičného, třeba šípků. Poslední sloka se formátově poněkud vymyká, to není na závadu, ale chtělo by to ještě prokrátit, zkus se vejít s každým veršem do čtyř stop.
Ty daktyly prohlíželi, pouštěli, červené tam vyčnívají jako kanál na vozovce. BTW je nějaký rozdíl mezi červeným a rudým šípkem?
Namísto pověšený tam potřebuješ něco dvojslabičného, třeba šípků. Poslední sloka se formátově poněkud vymyká, to není na závadu, ale chtělo by to ještě prokrátit, zkus se vejít s každým veršem do čtyř stop.
- knihovnice
- Příspěvky: 336
- Registrován: 16.5.2008 22:25
Šípek-oprava
Šípek
Vždy na konci září
Adéla i Máří
trhají zas šípky rudé,
doufají,že na čaj zbude.
Šípky rudé jako raky
museli jsme trhat taky.
Kluci radši pouští draky
v silném větru mezi mraky.
Do pytlíku šípky rudé,
zdalipak jich dosti bude,
já jsem na šípku už byla
a nesu jich čtyři kila.
Za zimního večera
téměř potmě, zašera
libě voní v kuchyni
sáček šípků ve skříni.
Omámená vůní čaje,
která pokojem se nese
připadám si jako v plese.
Váhou nejsem právě víla,
s čajem z šípků jsem já snila
o Růženky šatech s vlečkou,
ale prince není,
musím končit snění,tečkou.
Vždy na konci září
Adéla i Máří
trhají zas šípky rudé,
doufají,že na čaj zbude.
Šípky rudé jako raky
museli jsme trhat taky.
Kluci radši pouští draky
v silném větru mezi mraky.
Do pytlíku šípky rudé,
zdalipak jich dosti bude,
já jsem na šípku už byla
a nesu jich čtyři kila.
Za zimního večera
téměř potmě, zašera
libě voní v kuchyni
sáček šípků ve skříni.
Omámená vůní čaje,
která pokojem se nese
připadám si jako v plese.
Váhou nejsem právě víla,
s čajem z šípků jsem já snila
o Růženky šatech s vlečkou,
ale prince není,
musím končit snění,tečkou.
- vitsoft
- Site Admin
- Příspěvky: 2528
- Registrován: 5.7.2007 14:36
- Bydliště: Vítkov
- Kontaktovat uživatele:
Wow, tak tahle verze se mi líbí mnohem víc. Tu tečku jsi mohla nechat na samostatném řádku jako v původní variantě, byla to taková hezká pointa.
Ještě bych konec trochu učesal:
Postavou ač žádná víla,
nad čajem jsem tiše snila
o Růženky šatech s vlečkou...
Jenže princ tu nikde není,
a tak končím svoje snění
tečkou.
Ještě bych konec trochu učesal:
Postavou ač žádná víla,
nad čajem jsem tiše snila
o Růženky šatech s vlečkou...
Jenže princ tu nikde není,
a tak končím svoje snění
tečkou.
- knihovnice
- Příspěvky: 336
- Registrován: 16.5.2008 22:25
Šípek
Šípek
Vždy na konci září
Adéla i Máří
trhají zas šípky rudé,
doufají,že na čaj zbude.
Šípky rudé jako raky
museli jsme trhat taky.
Kluci radši pouští draky
v silném větru mezi mraky.
Do pytlíku šípky rudé,
zdalipak jich dosti bude,
já jsem na šípku už byla
a nesu jich čtyři kila.
Za zimního večera
téměř potmě, zašera
libě voní v kuchyni
sáček šípků ve skříni.
Omámená vůní čaje,
která pokojem se nese
připadám si jako v plese.
Postavou ač žádná víla,
nad čajem jsem tiše snila
o Růženky šatech s vlečkou...
Jenže princ tu nikde není,
a tak končím svoje snění
tečkou.
Vždy na konci září
Adéla i Máří
trhají zas šípky rudé,
doufají,že na čaj zbude.
Šípky rudé jako raky
museli jsme trhat taky.
Kluci radši pouští draky
v silném větru mezi mraky.
Do pytlíku šípky rudé,
zdalipak jich dosti bude,
já jsem na šípku už byla
a nesu jich čtyři kila.
Za zimního večera
téměř potmě, zašera
libě voní v kuchyni
sáček šípků ve skříni.
Omámená vůní čaje,
která pokojem se nese
připadám si jako v plese.
Postavou ač žádná víla,
nad čajem jsem tiše snila
o Růženky šatech s vlečkou...
Jenže princ tu nikde není,
a tak končím svoje snění
tečkou.