Vogonské verše

[vitsoft]

Vogonská lyrika může nezasvěceným připadat snadná, podobně jako mnohdy ohrnujeme nos nad abstraktními malbami v domnění, že bychom to hravě zvládli taky. Po přečtení bychom si měli být schopni říci: nevím sice, co konkrétně chtěl autor říci, ale tuším, jak se při tom cítil.

Tím, že v kůži Vogonů nejsme omezováni na reálná slova, se ústupky kvalitě rýmu a rytmu stávají neomluvitelnými. Zároveň by měl být zachován duch hostitelského jazyka, viz např. tyto ukázky.

Nuže, smočme svůj jazýček do palety zvukomalebnosti a odvažme skřivánky od nití racia!

By chřavé sloušky nezvarněly,
dám do skuhřinek tělofán.
Můj senohrab je zfanfrnělý,
když slyšné vlánky vlnět vidí.
Hned třeskná trouž jej svilně řídí
až do slubin, v nichž lyk je řván.

[Kama]

technická poznámka..........ten domácí úkol je za odměnu,nebo za trest?
Asi omdlím......kde se tady omdlívá?

[Jiška]

Krutibrko stojí v orně,
staropatku hledá v torně,
vogon na něj háže čučku,
přitom brčce líbá ručku.

[žížala]

Lechtíchloupek rejdil ve mě
přivodíl mi střevozvrat
zasel břichabolu sémě.
nemám ráda střevocimru
proto se tak v jídlu nimru
vyzadním se akorát.

[PSIII]

Co je tohle za výmysly?
Jeden tady slova syslí,
teď však náhle, vem to ďas,
písmenek shluk volá zas!

S tímhle rady nevím si,
řeknu: rýme, prosím si!
Místo smyslu nesmysl,
diví se i Přemysl.

A ke všemu ještě,
dalo se do deště.
Budu rytmus krátit,
chtěje všechno zvrátit.

Slabik je pět teď
napíše je děd.
Je to horonší,
v lese Mionší.

Máme čtyři,
špatně míří,
číslo klesá,
srdce plesá.

Naši tři
rytíři
slovaři
zavíří

Bude
konec,
přijde
zvonec:

Bim
bam,
rým
mám.

Doufám, že mne neukamenujete, moc vogonské to není (2-3 slova), ale, prostě mne to tak nějak napadlo.

Upraveno dle připomínek. Pravda, přechodníky mi nejdou. Ale zase to bylo víc vogonské.

[vitsoft]

Každopádně to je zajímavý nápad, a má i pointu.
Mystičnost celého díla by ještě více podtrhlo, kdyby počet slabik zároveň korespondoval s <a href="http://home.pf.jcu.cz/~edpo/program/kap19.html">číslem barvy</a> zobrazovacích jednotek.
Ještě opravit přechodník chtíce na chtěje. Chtíce, to jen kdyby vás takových bylo víc.

[vitsoft]

Ač krutibrčně negómu,
já křesně fištím prýštinu
dvóch hantecestnéch vogónů.
Zpod setle chlemó rajcošpicně,
vošolně jak Klingon v sicně
si žrajó prubcu Jiščinu.

[Rancher]

Óda na zkázu bezvýznamné
zeleno modré planety

Zdaž chvůjné srky pražíš?
Kdy moučlá sdýšeň kruchla?
Byl lid jež zoule sobil Paříž,
však destrukce ji mrže znuchla.

Jen dálnice červprostorná černí
a pohon infinitocucný semtají,
A obzorní Betelgeuzané věrní
se hnípocílně kolem šlemtají.

[afro.minerva]

Smutoznělí sláně z parofónu
ozývá se k laně. Prstoklad
ustavil se planě prostotónu…
Skalení si stojně za příklad.

Údernice presu mezihlasu
Odesnímá zlaně touhovrat.
Není stouvě krásy kontrabasu…
Neslavostně asi milovat?

[afro.minerva]

Soumrakem znaliká - znamená střet
zápasů v chaosu šeptavých skořin.
Skutečnost proplouvá… Bolavý květ,
provění úkosu, dávivých vteřin.

Uniká! Proklíná kalivou spěnu.
Zoufá si. Lávaný z kamenných cest.
Prochází krajinou neznaje cenu
sálání popelné šedosti. Věs!

[vitsoft]

Skořinné šeptuchy poťouchle šudí,
v kapsáři touhovrat dnesklivě vrže.
Uniklovačnatcům po hlavohrudí
stékají slezičky čedivé snářky,
mísí se s ssedlinou steklou za drážky,
než pleskem smočnou se do plesní strže.

[Pobleta]

Kajuty chrochtání hatmatilek,
brblavý mručení - ochmelů cejch.
Bujaří utnul, cák, řízný trylek:
Dofrasa, zkysnul flusutrejch!

Šest tuctů šmátožných chapadýlek
razilo si hned cestu v kokpit.
Z jich vočí na šťopkách oslizu brek
spěl sborem pohromu ohlásit.

Kapitán posádku žlážolí,
koráb stáčí do plesňodráhy.
Ač všude kol vlasatky mrholí,
na orbit fluzký vlítli záhy.

Toť ona, planetka zaslíbená -
flusem oplývá, zdáli libě smradí.
Darmo zní v poplach siréna,
marně se flůtila k obraně břadí.

V kocábkách vratkých dvounohý červi
v řežoseči lítý neobstojí.
Vzduchoprázdno se juž barví kerví .
Bác, žbluňk, blump a je po souboji.

Kosmem zvučí ryk a hlahol,
podpalubí čpí zas flusem.
Vogonstvo je opět namol,
zvedá kotvy nad glóbusem.

(Vogonsky zatím moc neumím, tak jsem to zplácal takhle, a je to spíš hokus pokus o epiku)

[baaari]

tvé sošty torně oblitají
a torec hodá dílem sem
má duše svůrně nivše tají
však prási loka bílém psem

[Beta]

Hvězdonošem v zlatú kůli,
spící ondy v své krabici,
časoprostor naň sa culí,
láká ho se svou slepicí.

Pozri, ak ta jeho slípka
pozřela huš amarouny,
veze on šak cos ze sklípka,
Lajce cvrnkne jen melouny.

Ležmo stojí, též sa koulí,
v poloze upoután visem,
zory divně na spis poulí,
znamená je škrabopisem.

Marno, kdo po nich se shání,
kdopak as je pohřešuje?
dosud lítají pod bání,
s nimi navdycky etuje.

[ašek]

hodně pěkné dada

[Yan73]

Křžusťovogobuřtžusníco
Yan je vařťibžuřní, Míco!

[baaari]

...FROTINNÁ ...

jalové kosny dušeně bučí
od strohu mlsně krokotec hledí
znáte je,ušatci osvitle učí
nezdrze bývají koučí a bledí

když popole krteční usido spává
to jeret se drží storého mechu
mostelní poryčky v kubelky dává
a poroste vožím Frotinny střechu

[Petrus Festinatus]

Chrochtovrtě
je jich mrtě,
mdlové mdlíce mdlouvání:
morušoní
na mandloní.
Chrchl vychrchle vrchování,
machr muše máslíce
masachr máše na límce.
Mukl muchl muchacha
mrchou moušu raracha.
Chrchle v rouše vychování.

[Ruprecht]

ZÁBŘÍ HUBRUŇÍM

Až bříství řísně přisvibří u rulivšíchse botouní,
pak na lachší vlým moluvím tlá povějím i fojeví.
Kdo uvlá a co naláslí pon lavějících toruží,
gle holahá ba trapatá a yň hží pona napuží.