V pokoji stojí skříň moc tmavá,
šaty z ní hrnou se jak láva,
dávno už dozněla jejich sláva.
Svědkové radostí i splínu,
topí se v moři naftalínu
pokaždé,když černou skříň minu.
Jednou já do staré skříně kouk´
v zelené krabici na klobouk,
leží tam paruka s blond vlasy,
komupak patřila, snad asi?
Určitě té dámě s úsměvem,
ozdobný na šatech měla lem.
Je tam též mladíček, důstojník,
na rovný postoj už dávno zvyk´.
Ta dívka ve vlasech má růži,
v korzetu dech se jí tak úží,
ramenem opírá se k muži.
Důvěrně tak známé jsou rysy
té fotky v rámečku, co visí
na místě stejném,jak kdysi.
V pozadí starého zámečku,
skvíte se ve zlatém rámečku,
poznám Vás, babičko, dědečku.
Stará skříň
- knihovnice
- Příspěvky: 336
- Registrován: 16.5.2008 22:25
- vitsoft
- Site Admin
- Příspěvky: 2528
- Registrován: 5.7.2007 14:36
- Bydliště: Vítkov
- Kontaktovat uživatele:
Stará skříň
Hezká pointa, jenom škoda, že se nepovedlo zachovat jednotný formát slok.
- knihovnice
- Příspěvky: 336
- Registrován: 16.5.2008 22:25
- knihovnice
- Příspěvky: 336
- Registrován: 16.5.2008 22:25
Stará skříň -oprava
Stará skříň
V pokoji stojí skříň tmavá,
šaty z ní hrnou jak láva,
dozněla jejich už sláva.
Svědkové radostí,splínů,
uzavřené v naftalínu,
moři strašidelných stínů.
Když někdy s šaty hrávám si,
parukou s pravými vlasy,
komu ta patřila asi?
Byla té dámy s úsměvem,
na šatech měla zdobný lem,
spčívám na něm pohledem.
Je tam též mladík,důstojník,
na rovný postoj dávno zvyk,
na vojně získal velký cvik.
Ve vlasech dívka má růži,
v korzetu dech se jí úží,
hrudí se opírá k muži.
Důvěrné známé jsou rysy
fotky v rámečku, co visí,
na místě stejném, jak kdysi.
V dveřích starého zámečku,
skvíte se v zlatém rámečku,
jste to Vy, babi, dědečku.
V pokoji stojí skříň tmavá,
šaty z ní hrnou jak láva,
dozněla jejich už sláva.
Svědkové radostí,splínů,
uzavřené v naftalínu,
moři strašidelných stínů.
Když někdy s šaty hrávám si,
parukou s pravými vlasy,
komu ta patřila asi?
Byla té dámy s úsměvem,
na šatech měla zdobný lem,
spčívám na něm pohledem.
Je tam též mladík,důstojník,
na rovný postoj dávno zvyk,
na vojně získal velký cvik.
Ve vlasech dívka má růži,
v korzetu dech se jí úží,
hrudí se opírá k muži.
Důvěrné známé jsou rysy
fotky v rámečku, co visí,
na místě stejném, jak kdysi.
V dveřích starého zámečku,
skvíte se v zlatém rámečku,
jste to Vy, babi, dědečku.