Stránka 1 z 1
Akvarijní
Napsal: 9.6.2008 19:57
od vitsoft
Vzduchový kompresor dodá vám vzpruhu,
vidíte vznášet se bublinek šňůru?
Rybičky, rozsviťte z neónů duhu
v reklamě na snění, na vodu pro skřele.
My lidi jdeme spát do suché postele,
beze snů poplavem břichama vzhůru.
Infračervená
Napsal: 9.6.2008 20:01
od vitsoft
Mé topné tělísko, spirálo z wolframu,
vzpomínáš, co jsme si užili veselí,
když jsme se na kolej vraceli po flámu,
hladově na sobě pekli si topinky
a ony vzplanuly jako troud plamínky...
Ani lvi v cirkuse lépe se neměli.
Myslím na tě, na tělísko.
Smíchu neměli jsme málo,
když jsi bylo srdci blízko.
Potmě rukou jsem tě našel,
stačil dotek vypínače,
hned ses infračervenalo.
Částečné zatmění
Napsal: 1.8.2008 23:01
od vitsoft
Vždycky když Měsícem Slunce se zatmívá,
bolí to, jak by mě hladilo zaživa.
Hladilo po kůži ostnatým drátem
poprvé v století jednadvacátém,
ostnatým paprskem šlehá mě k tanci
a každou mohutnou protuberancí
obdiv a pokoru do duše žene,
když k oku přiložím sklo začouzené.
Napsal: 5.10.2008 20:24
od Marenka
Sama zase chodím ráno parkem.
Pod nohama šustí listí zrovna tak,
jako když jsem běhávala s drakem -
když v podzimním větru letěl do oblak.
Napsal: 27.10.2008 13:46
od Hanulka21
VZPOMÍNKY
V živé paměti
hledám objetí
také vzpomínky
v očích plamínky
kupu zážitků
krásu polibků
úsměv veselý
hříšek nesmělý
lásky bláznivé
chvíle vášnivé
místa milená
srdce ztracená.
Napsal: 19.7.2009 22:44
od Kama
Voňavé stmívání otevře paletu
večerních příslibů. Nadějné začátky,
blýskavá štěstíčka, letící kometu.
S červenou verbenou, vpletenou do vlasů,
naboso, po špičkách zajdu si pro krásu
prastarých vzpomínek. Přichází potichu.
Poněkud nesměle skončíme u hříchu.
V závrati ztratit chci pochyby, na splátky.
Listopad 2009.
Napsal: 2.11.2009 7:41
od Jiška
Listopad v bělavém hábitu,
ozdoben zlatavým šperkovím,
rozhodil námrazu v pažitu.
Přírodu zahalil do pláště -
vlhkého, z mlhy je obzvláště.
Ševelí šuměním dešťovým.
Napsal: 21.3.2010 20:20
od Jiška
Po březích Svitavy častokrát chodila
samotná Rusalka, když byla malinkou.
Věneček z ovsíku do vody hodila,
hleděla, kam asi osud ji zavane.
Ještě když nosila sukénky skládané
smutek jí zdobil tvář, slzy se třpytily.
Mnohokrát Nový rok hodiny odbily
a dětství u řeky zůstalo vzpomínkou.
Napsal: 23.3.2010 8:32
od sarin
Někdy nám postačí navštívit půdu,
otevřít krabici zapadlou prachem,
ve víru života zapomenutu,
vzpomínky probudit teplem své dlaně.
Oživlé chutnají sladce i slaně.
Mnohé z nich přes stáří zkrásněly v čase.
Napsal: 2.4.2010 16:43
od jazylka
Z fotek a dopisů minulost zdá se
chladivou studánkou pro žízeň poutníka,
pít z velké hloubky však nesvědčí kráse,
proudy tam zamčené do skříňky Pandoře,
ať tolik nečeří hladinu nahoře,
černé a lesklé jak háďatka z grafitu,
vzpomínky na slova vyřčená bez citu,
na sliby zmařené, na čas, jenž utíká.
Napsal: 19.9.2012 19:32
od Jiška
Už se blíží v kapkách deště,
cesty dláždí spadlým listím,
říkám létu Zůstaň ještě,
chodit bosky v teplé trávě,
vidět slunce v černé kávě,
procházet se cestou v poli,
s kopců zase do údolí,
to vše ale pryč je zase,
teď už řekne nám, co má se...
podzim...
Napsal: 31.5.2014 11:16
od yagga22
Bludičky zteřelých lásek
v hnijícím bahně vzpomínek
svítí na zbytky všech masek,
kostýmů spadlých z ramínek.
Pojď a nechej je tam ležet,
kdo by chtěl ty staré krámy,
vylezem na vršek věže,
ať chvíli můžeme být sami.
Napsal: 1.8.2014 18:52
od yagga22
Sestava vzpomínek,
kostřava, bojínek,
mokřina útočí
na křivek úbočí,
s chrpami batůžek,
ty za nic nemůžeš.
Napsal: 27.8.2016 22:52
od ašek
prázdninová
Pozoruji lidi kolem,
srpen je a k podvečeru.
Mouchy s vínem hýbou stolem,
zájem ani nepředstírám,
všem tu běží časomíra.
Radost létem provonělá,
radost z nebes. Bez anděla
na ty mouchy taky seru.