Škola

[knihovnice]

1.ZÁŘÍ
Je to už dávno,mnoho let,
přál jsem si všemu rozumět,
hlavičce mojí šestileté
jsi otevřel svá vrátka, světe.

S červenou taškou na zádech
já chtěl se cítit dospěle,
tak s naivní jsem tváří
listoval ve slabikáři.

A pak jsem poprvé začal číst,
písmenka veselá, obrátil list,
povedlo se mi zas a znova
z literek tištěných stvořít slova.

Zazvonil naposled školní zvonek,
já tiskl v ruce růže stonek,
s vděčností podal jej
do rukou učitelky.

A tehdy připadal jsem si tak velký,
ale hned vzápětí jsem trochu zbled,
zasykl bolestí a stiskl ret,
že trní píchá, já nevěděl jsem hned.

Pak léta běžela neúprosně,
před taškou červenou
dám přednost krosně
a s prodloužením kostí
já nasával jsem vědomosti.

Už nejsem chlapec naivní,
jen málokdo mne ovlivní,
cítím se pevný v kramflecích,
když na krk čas mi dých.

Zas zvoní zvonek
povědomý mému uchu,
já trošku zastavil se v duchu
a v třetí lavici si znovu sed.

Rád sklonil bych se pro ten květ
a pro svou učitelku
bych hbitě zase růži zved,
neb věřila, že uspěji.
Ještě dnes cítím na dlani
od trnu rudou krůpěji...

[vitsoft]

Rytmus je sice občas nevyrovnaný, rýmy jsou vázány nepravidelně nebo semtam některý chybí, ale když si to přečteme vcelku nahlas, působí to docela dobře. Hezká básnička, kterou bys mohla směle nechat recitovat na besídce každé základní školy, nebo i zvláštní.

Napadá mě jen pár drobností:

tak s naivní jsem tváří
listoval ve slabikáři.
ten druhý verš není jambický, takže by bylo lepší prodloužit předločku ve, která je díky čtyřslabičnému slovu nepřízvučná.
Podobně
a s prodloužením kostí
já nasával jsem vědomosti.

Dále bych upravil jamby
a v třetí lavici si znovu sed
Rád sklonil bych se pro ten květ

Možná ještě kolegyně navrhnou nějaká drobná vylepšení.

[Hanulka21]

já jen technickou poznámku...pak později jsme spolu seděli ve druhé lavici!! já nalevo a ty napravo!!

[knihovnice]

Reakce na předešlou poznámku.Ano, opravdu jsme seděly ve druhé lavici v prostřední řadě.Na to se pamatuju zcela přesně.I na tvého úhlavního nepřítele v podobě profesorky Polákové.Ach jo.

[Pájík]

Sednu do lavice, hodiny pomalu ubíhaj a
na ten hnus na obědě pořád všichni předbíhaj.
Ájina, matika, čeština,
pak krátká přestávka a svačina.

Na chemii další poznámka,
další v sešitě pokreslená stránka.
A je tu další nudná hodna.
Každé září nám tohle utroení začíná.

Ani napít se v hodině nemůžeš,
když to uděláš tak s poznámkou nic nezmůžeš.
Je to jako vězení,
ale na tom se asi nic nezmění.

I mříže za okny jsou a
hodiny čím dál pomaleji kupředu jdou.
Každý čeká na ten zvuk, který nám ukončí vyučování,
každý rychle ze školy uhání.

Rychle ven, rychle cigáro zapálit,
škody, že nemůžem tu školu podpálit.
Ani nejdem domů, ale s kámošema ven.
A tu školu? klidně ji čert vem!...

[vitsoft]

Každý začátek je těžký, k výrobě básničky nestačí jenom vzít slohovou práci či výpis z deníčku, zkrátit řádky a na jejich konec umístit sobě podobná slovíčka. Ale každá snaha se cení, poslední rým se docela povedl a nese i pointu, což je taky důležité.
V líbivé veršovánce by se měla rýmovat slova sice podobně znějící, ale významově zcela odlišná.
Tedy místo ubíhaj/předbíhaj raději ubíhaj/chlubí háj,
místo nemůžeš/nezmůžeš například nemůžeš/bez muže,
místo zapálit/podpálit třeba zapálit/nemá klid.

Zkus se nejprve zapojit do některého řetízku v oddělení Rýmocvična, nebo tam vymysli krátkou básničku na nějaké zviřátko či kytičku. Zadání včetně příkladu je uvedeno na straně 1 každého tématu. Základem příspěvku zde bývá nápaditý rým, kolem kterého teprve stavíme ostatní výplň, říká se tomu <i>obsah tlačený rýmem</i>.
Veršová cvičení nemusí nutně dávat smysl, nemusí ani být pravdivá. Zejména to poslední pravidlo zde bývá často využíváno
Taky můžeš nakouknout do Bufetu, Zvláštní školy a později zkusit Rytmocvičnu, kde je to ztíženo tím, že se používají pouze slova s určitým počtem slabik.

Procvičovat veršování se podobá luštění křížovek, neustále hledáme ta správná slova, pociťujeme uspokojení z jejich nalézání a odměnou namísto tajenky je lepší zvládnutí mateřského jazyka, jež se tak stává branou k lepší známce na vysvědčení, k větší atraktivitě při výběru partnera, později třeba ku kariéře v jazykem se ohánějících povoláních, jakými jsou např. reklamní textař, copywriter, spisovatel, advokát, politik. Tak hodně štěstí!

[Rancher]

Píšeš, že prý copywriter
povolání výnosné je.

Já myslím, že copyvrtěl
na pracák dnes rychle spěje.

Nemají již dívky copů
maximálně plstí dredy.

Podobny tak koncům mopů,
návštěvnice u dra Středy.

[Jiška]

Stály za řeč, ty dvě hoďky,
kdy jsme byli ve škole?
Všechny zdravím z bílé loďky!
Slunce zas má náruč horkou,
nohu mám jak dřevomorkou
provrtanou letos po sté,
přitom je to tolik prosté:
Nosit dlouhé nohavice,
večer pálit vonné svíce...,
šanci nemá kůže škubač.
Chytřejší je i ten trubač
v Blaženčině pergole.

[vitsoft]

Odvážný pokus o duodecimu odvážné školačky, je vidět, žes ve škole dávala pozor a ty dvě hoďky za to stály.
Blaženčina pergola, to je odkaz na něco z tohoto diskusního serveru? To by se u básničky, kterou chceš publikovat jinde, raději vyskytovat nemělo, protože čtenáři to nepochopí. Budou se ptáti, kdo je to ta Blaženka a proč si zve pod svou pergolu nějakého hloupého trubače.

[Beta]

Třídní šotek

Šotek v ředitelně dlící
s velkým inkoustovým pérem,
míří zrezivělým kvérem,
psát mě nutí v třídní knihu,
kouká hajzl do výstřihu.
Chce, bych psala této školy
historii s karamboly,
o pochvalách, o postihu,
o tom, kdo je v škole spící

[vitsoft]

Nová bytost že tu je?
Hezky chopila ses péra,
kterým šotek šermuje,
No tak ukaž, zda s ním umíš
zacházet, až všichni čumí.
Napodobuj Homéra!