Epanastrofický řetěz

[sarin]

Život bývá krutý i tá jeho klání,
málokdo unikne těm jeho nástrahám.
Dravce, který pro růst, vývin těla zdárný,
uloupit i život hlodavce neváhá,
loví jiní dravci, jídlo jim neschází.
Kdo ví, co je k tomu běsnění dohání.
Chvilka potěšení, či vidina slávy...
Říkám jim krkavci ve svém jinotaji.

[Rancher]

Nezná jinotaje,
jinovatka taje.
Hudba tiše hraje
k pohřbu hranostaje.

[Hanulka21]

Lásku svoji jsem pohřbila,
srdce v ledu kus změnila,
potom přišla zas obleva,
srdce změklo, ach úleva.

[sarin]

Srdce mé změkne pokaždé,
vidím když Rózu-sovičku,
do novýho jak vstáva dne,
sténajíc bolesti,
mumlajíc o štěstí,
zvládla že další rozcvičku.

[žížala]

Povídám vám: cvičte v rytme,
jógu nebo pilates,
nerušte funěním bytné
bo vás z bytu vykáže
do zatuchlé garáže,
nezaštěkne po vás pes

[vitsoft]

Stýská-li se po štěkotu,
vím, jak čelit tomu stesku.
Na mapě si vyznač kótu
kdesi poblíž města Brna.
Událost toť hrůzyplná:
prý tam bude sraz všech pejsků!

[sarin]

Pomozte, srazila se mi skříň!
Jedný šaty, druhé, třetí...
Padne mi jen oděv maminčin.
Čím to je? Čím asi?
Trápím se, zoufám si...
Je to záhada století.

[Hanulka21]

Jen velká záhada nebo taje,
zkrývají se za tím jinotaje.
Kdo ví proč se ti bříško zvětšuje
a tvůj šatník stále se zmenšuje.

[sarin]

Stále jsem slýchala v čase plynné kríze:
"Ivánek, to je to nejlepší řešení,
je to ten nejlepší, super termovízer..."
Teď když tak podivně mé tělo se mění
- mám divné tušení, že to věstí svízel -
nechápu moc dobře to tvé podívení.

[Rancher]

Nechápu podivení, nechápu svízel.
Ivánek nadán je viděním v infra red!
Kdo totiž tělo Tvé sil, ten jiné sklízel
a spatřiv to spektrum, utekl radši hned.

[sarin]

Naslouchám spektru svých pocitů,
myslím-li na různé možnosti...
Myslím-li na to, že kdyby tuk
nehýzdil zvenčí tělo moje,
nu...že v tak vzácné symbióze
s chatrným prázdnem v mojí duší,
každý hned na pohled by tušil,
jak chudé jsou všechny mé cnosti.

[vitsoft]

Ctnost, pokud polštářem vnadů jest halena,
pro pány při těle velkým je vzrušením.
Pomalu odkrývat lýtka a kolena,
peřinky z pneumatik odsouvat stranou
a ňader vaky když pod pupek skanou,
oba dva obdivným vzdychnutím ocením.

[sarin]

Také vzdychám celá blahem,
užiješ-li modré kouzlo,
cítím se jak dívky padlé,
bohatství lásky tím vzrostlo.
Oči mé pleš tvou nevidí,
ani tělo plné vrásek,
navěky jsi můj malý princ,
třeba že již stříbrem chmýříš
a v ústech máš prázdnou ďáseň.

[vitsoft]

V prázdné puse nemít zuby
erotiku nezahubí.
Při milostném vzplanutí
nehrozí jim kousnutí,
když si spolu potají
svoje údy žužlají.

[sarin]

<img src="http://www.sutera.cz/imgs/galerie/uzenekoleno.jpg" width="300" height="200" align="right">

Nejradějí žužlam údy,
které cítít vonným kouřem,
které dlouho v dymu udí.
Děsnou mám chuť na lahůdku,
ulahodit chci žalůdku.
No bez zubů je to problém...

[Jiška]

Nemáte-li v puse zuby,
zkuste jísti jídlo z tuby.
Hmoždíř, mixér, také mlýnek,
pomocník všech hospodyněk,
zjemní pokrm pro bezzubý.

[vitsoft]

Cestou z tahu zpívám jemně,
nos jen lehce zarudlý,
skoro nic netáhne ze mne,
přesto ale moje drahá
hospodyňka radši sahá
pro váleček od nudlí.

[žížala]

Už máš bouli po válečku?
a nebo se nestrefila?
Snad jsi štěstí měl synečku.
Příště vyhýbej se baru,
žena bude plná varu,
chceš aby tě vyhodila?

[sarin]

Pošeptej tiše: "Jen mě vyhoď.
Opravdu říkaš vyhození?
Nebude chyběti tvůj ti choť?
Kdopak ti navaří?
A kdopak zlíbá rty?
Zahynu prost tvých políbení,
bez chyby pražádnej muž není.
Odpusť mi ještě můj miláčku,
neber mi navždycky svou lásku.
Kdo strážil by všechny tvoje sny?"

[vitsoft]

Hodily by se mi stráže,
které by mi posvítily
v noci, do skříní když vráže
hledám cestu do ledničky.
Pomocníka s kouskem svíčky
najdu mezi lidumily?

[Marenka]

Mezi večerem a ránem
pro tě lednice je rájem.
Tvoje žena zase pláče,
že jsi vypil tři lahváče.
Musíš zajít do ložnice
neplakala by tam více.

[Kama]

Více návštěv třeba není,
někdy stačí jedna dlouhá,
jako poklad, jako jmění
z památníku potom čouhá.

[sarin]

Pamatují doby,
každou kdy neděli,
majestátní roby,
oděly svátečně
dítka i muže své.
Korzem je provedly.

[Marenka]

Cos to holka provedla,
že jsi zase nejedla?
Vždyť ta strava je tak pestrá!
Takhle budeš jako lunt,
lítáš si tu jako špunt
od šampáňa na Silvestra.

[sarin]

Šampáňo k žampiónům si dám se sýrem,
až budu slavit Nový rok s kavalírem,
který mi hlavu dokonale zamotal.
Těším se velice, bude to dobrota.

[Marenka]

Na nový rok se chceš těšit,
ale ten je daleko.
Do té doby můžeš hřešit,
s kavalírem dovču řešit.
Nezapomeň na léto!

[sarin]

V létě obadva máme prázdniny,
opravdu, jako dítě se těším
na čas, dozrávají kdy maliny,
na noci, v kterých zhřeší i měsíc...

[Kama]

Hřešit sladce já chci taky,
zmámit smysly do extáze,
jenže z dortů rostou vaky,
z ohně vášní zbudou saze.

[sarin]

Plameny vášně mi spalují duši,
horko své šíří až do morku kostí.
Láska je sladká a přestože tuším,
že platí se draze
za citu expanze,
užívam si dál ty hříšné sladkosti.

[vitsoft]

Sladkosti tě nadýmají?
Útroby když expandují,
tenhle stav se neutají
mezi lidmi v společnosti.
Radši nezvi domů hosty,
než dojde ku splasknutí.
Tuhle moudrost potvrzují
všichni z lidí, kdo je tu jí.

[sarin]

Všechno je to trochu jinak,
ale jedno býva jisté,
po podzimu přijde zima,
taky se snad zhodnem,
není že moc vhodné,
verše psát o ... ehmm plynu lidském.

[vitsoft]

Já psal o expanzi citů
kdesi dole v útrobách,
a tak nevím proč ty jsi tu
začla o metabolismu.
Radši odsud rychle zmiznu,
půjdu uvařit si hrách.

[sarin]

Hrachovou kaši s karbanátkem,
kořeněným zbytkem citů,
nabídnu klidně ti třeba hned.
Nepohrdneš-li,
že je včerejší,
můžeš povečeřet vmžiku.

[Kama]

Mžikám tady na tvé vzkazy,
luštěninou lákáš šéfa?
Tvoji image to zkazí.
Připrav raděj tataráka,
to bude ta správná páka.
Potom prozraď - dobrá trefa?

[sarin]

Trefila jsem do lednice...
téměř po tmě...a zde...o-lá...
jiná vářa v září svíce,
vskutku na mne nezavolá.

Nezlákala jsem síc šéfa,
ale dva urostlé prince.
S hrubými krajíci chleba,
snědli porci i mamince.

Takhle končí nadýmání...
Karbanátek s hrachem více
v mém království není k mání.
Zítra vařím knedle, plíce.

Přijďte všichni, zhora, zdola,
přijďte klidně celá škola,
mistři rýmů, veršů, slova.
Vzdálenost se lehce zdolá.

Pokladám již na vrch stola
láhve červeného vína,
bude i vánoční štóla
(v Tescu velká sleva byla).

Seshora slíbili nám zas,
cestou nebude že zima,
Petr stáh vločkáče a mráz...
Přijďte, čekám, bude príma!

[Kama]

Čekám jenom na počasí,
aby mi nezmokly vlasy.

Spolužačko ze Slovenska,
tvým nápadům každý tleská.
Jedem k tobě, žádné strachy,
jen, co vyměníme prachy.

Spacák balím, taky flašku,
v případě, že problém hrášku
nedůstojně byl by v akci,
s Carminativou mám praxi.

Pajšl s knedlou, to je bezva,
taky nápad všechny sezvat,
jenže počas trochu zlobí,
bude třeba ňáké loby.

[Hanulka21]

Třeba zítra bude lepší,
dneska na mě leze "hepčí",
ráno zase vločky padly,
kvítka venku málem zvadly.

Prosím ale, Sarin milá,
knedle nejím každý zírá,
uvař jídlo Vaše pravé,
prý je velmi dobré, zdravé.

Auto už je opraveno,
všechno kolem zařízeno,
ráno tedy brzy razím,
Kamu, Jíšku s sebou vozím.

Sice cesta plná nástrah,
není třeba z jízdy mít strach,
nepojedu plnou parou,
vezu přeci gardu "starou".

Vyjedeme na dálnici,
překročíme pak hranici,
pojedeme pod Tatrami,
večer jsme už pod oknami.

[sarin]

Večer léhá na krajinu...
Pirohy jsem nalepila,
jemně osmáhla slaninu,
právě čistím brambory
na halušky bryndzový,
ještě stočím maso v zelí,
a holubce okořením...
Neodradí vás snád zima?!!!

[Hanulka21]

Copak zima, jedno ale...
jaro zase dalo vale,
snížek padá, vítr věje,
máme tady už závěje.

[Kama]

Závěj, ta je minulostí.
Ráno budí kosí bratři,
ležink prý nepatří k ctnosti.
Slunci nabízím své tělo,
otáčet to asi chtělo.
Celičkou mně, prosím, natři.