Vánoce a nový rok

[žížala]

Martin k nám nespěchá na bílém oři
za oknem slunečno, leč pěkná zima,
bude už nadílka? termíny hoří.
Dárečky kupujem pro svoje děti
na konci poznáme, jak ten čas letí
ze stolu smeteme z ubrusu smetí
všichni u večeře, tak to je prima.

[Jiška]

Na bílém poprašku
mé stopy otiskly
se vzorkem podrážku.
Zima nám k radosti
zazáří bělostí.
Děti si zavýskly.

[knihovnice]

Meluzína kvílí polem,
na louce i v sadu holém,
my sedáme za prostřeným stolem,
rozhostí se ticho kolem...

Rolničky nám zvoní v uších,
klid, pohoda v našich duších,
nejsme dneska k druhým hluší,
srdce napětím už buší...

Zlatou stužkou ovázané,
nejsou dneska sliby plané,
velká láska z dárků vane,
slza štěstí z oka kane...

Je to stejné každoročně, po léta,
obloha už hvězdami je posetá,
a višňová větévka nám rozkvétá,
vyzařujem lásku, štěstí do světa...

[Jiška]

Silným větrem šumí stromy,
slunce dírou v mracích svítí,
v počasí jsou stále zlomy,
stupňů zase do desíti.
Zmrzlý déšť mi okna myje,
nad městem je oblouk duhy,
ruchem vánoc všechno žije,
ještě půjdu koupit pstruhy.
Stromek budu zítra zdobit,
dám si pod něj náruč dárků,
telefon si musím dobít,
pošlu hodně "děkovánků".

[vitsoft]

Ačkoliv občas si slova už popletu
(sklerózou trpívám jako Děd Vševěd),
vím, že za posledních dvacet let sametu
nezbývá, než říci hlasitě DÍKY.
Ať nejsme v Evropě za trpaslíky,
musíme snažit se. A právě tuhletu
naději přeji všem i v roce devět.

[Kama]

Stříbrnou hvězdu až z nočního nebe,
pohádku na okně kreslenou mrazem,
odvahu k úsměvu, pokud to zebe,
slova, co do veršů dobře se hodí,
výlety daleké slunečnou lodí
dones nám, Ježíšku, až půjdeš na zem.

[sarin]

Tiše jak bílý sen snesou se z oblohy,
třpytí se jen chvíli, pak v dlaní roztají,
sestřičky hvězdiček...přesné tak jak vloni,
šťastné, že zažily kousíček tepla.
A jejích srdíčka, zjihlá a změklá,
zrcadlí příběhy pradávných nešvarů...
Naslouchej kapičkám průhledných křišťálů,
šeptají svědectví zašlých dnů.

Padá sníh...

[Hanulka21]

Sněhové vločky k zemi se snáší,
mrazík si s okny pohrává,
zbývá pár listů na kalendáři,
vánoční čas nám nastává.
Stromek se těší na nový kabát,
do něhož větve zahalí.
Co bude pod ním? Smíme jen hádat,
nežli se dárky rozbalí.

[vitsoft]

Nový rok už zase ťuká,
každému svůj osud určí.
Přeju všem, ať žádná muka
netrápí v tom roce devět
veršofily z rymy.cz.
Anebo když, tak jen tvůrčí.

[Kama]

Už brzy zase ke stromečku
si zasedneme, k sobě tváří
a machrovací stáhnem dečku.
To proto, když už zvednem sklenku,
a osud chtěl by zahrát scénku
jak v době děsně předminulé,
zas voní čas jak levandule,
a náruč mámy v adresáři.