Jambická prošívka

[Kama]

Když nevědomost duši dusí,
tak klidně řeknem, jsou to husy,
já ale nejsem tím si jistá.

[Jiška]

Tak s takovou se nehnem z místa,
vždyť kdovíco se na nás chystá,
však sníme, co si uvaříme.

[Kama]

To ano, ovšem dobře víme,
jak závist pořád někde dříme
a proto recept nedej z ruky.

[Jiška]

Mám v skříni ještě gatě s puky
a taky z mládí ňáké šmuky,
to budu muset notně probrat.

[Kama]

To pozvi k sobě z lesů obra,
on mívá v sobě dosti dobra,
by řekl, co je vlastně lepší.

[Jiška]

Když zjara obr v trávě křepčí,
pak stále smrká, dělá hepčí,
skříň s takovou by uletěla.

[Kama]

To bezva bude, co bys chtěla,
mít novou skříňku, víc do běla,
jen mrkni na své konto předem.

[Jiška]

Tak pokud bude pěkná vzhledem,
já u ní budu pít gin s ledem,
ať staré věci uhnou novým.

[Kama]

Tak já ti ještě něco povím,
když s tebou rýmy z dálky lovím,
mám bezva pocit, to si pište.

[Jiška]

Tu radost kolem sebe šiřte
a jako Amor šípem miřte,
ať lásku v srdcích všichni máme.

[Kama]

Ten Amor brblá, furt to samé,
vždy z jara šípem rekord láme,
už nemá z toho pocit skvělý.

[Jiška]

To asi že je málo smělý,
už nelétají ani včely,
je teďka vůbec všechno jinak.

[Kama]

Když čas se táhne jako slimák,
ten důvod nezná snad ani mág,
pak berme deku, lafčo, knížku.

[Jiška]

Já lehnu s pejskem do pelíšku
a říkat budu "ty můj smíšku",
až všechny zoubky bude cenit.

[Kama]

Jen nevím, jestli vidíš zenit,
když blešky při tom zvládáš plenit,
a nebo je tam hýčkat míníš?

[Jiška]

Ač lásku k zvěři se mnou sdílíš,
však rozmazlujeme je příliš
a kočka se psem nám pak vládnou.

[Kama]

Tak o tom teda jasně žádnou,
tu odpovědnost vidím kladnou,
a šmitec říkám nahlas hodně.

[Jiška]

A nezakládej nikde ohně,
to slyším říkat všude shodně,
prý po deštích je zase sucho.