Trochejská prošívka

[Kama]

Šátrám v mozku ovšem matně,
plácáš venku, nebo v šatně,
radši nám to řekni jasně.

[lea]

Ač mě dneska bolí dásně,
rozhodněme jednohlasně:
vosy škodí, kudy....žerou?

[Kama]

Pravdu díš dost velkou měrou,
když však mluví se svou dcerou,
nemá z toho radost jaksi.

[lea]

Proč si tedy volá taxi,
posílat by měla faxy,
že je matkou včelí stále.

[vitsoft]

Včely, potvůrky ty malé,
postrádají svého krále,
královnu si krmí pouze.

[Kama]

Vévodí však jejich touze,
jak si s králem něžně, dlouze
hledí v oko, nebo v duši.

[Jiška]

Málokdo však asi tuší,
že i včely mají uši,
myslí prý i jako lidi.

[Kama]

Pokud však se po tom pídí,
nad výsledkem dost se stydí,
neboť pravda jiná bude.

[Jiška]

Včela pozná číslo sudé,
vědci vědí, čím to bude,
včely jsou prý učenlivé.

[lea]

Pokud pějí ódy tklivé,
všichni vědí, že jsou živé,
bude zase úrodička.

[vitsoft]

Krmí si ho odmalička,
je tam ale právní klička:
králem nemůže být trubec.

[Kama]

Jenom někdy, nebo vůbec?
Co když bude schopný mluvec,
jistá šance tady bude.

[vitsoft]

Řeči schopnosti má chudé,
nových nejspíš nenabude:
místo rtů má mandibulu.

[Kama]

To je špatné, takže v úlu
tvoří vlastně velkou nulu,
jenže nula také platí.

[vitsoft]

Dělnice je krmí, a ti
žerou, celí rozesmátí,
na oplodnění se těší.

[Kama]

Tady je čas na rešerši,
nebo, pokud vládnou verši,
napsat výcuc pak by mohli.

[Jiška]

S medobraním jsme si pohli,
všechen med jsme včelkám šlohli,
je mi včelek i dost líto.

[Kama]

To je málo, vezmi žito,
uděláš jim včelí Pito,
ječmen můžeš přidat taky.

[Jiška]

Ušiju jim baloňáky,
samotářkám obýváky
postavím i se stříškama.

[Kama]

Mají skvostné panoráma,
nebude tam chtít být sama,
pozve ze tři konipasy.

[Jiška]

Včela dvířka zatarasí,
nevěří, že zpěv ji spasí,
včelu nemá cenu budit.

[Kama]

Nebudeme tedy prudit,
pojďme raděj maso udit,
brzy totiž advent bude.

[Jiška]

Zas se bude hejsat všude,
u nás nikdo nepobude,
zůstali jsme na vše sami.

[Kama]

No tak pozvi ňáké dámy,
můžeš vařit mezi hrami,
oslňovat bublifuken.

[Jiška]

Zdobit tělo levným šmukem,
hudbu překrýt velkým hlukem,
komu se to může líbit?

[Kama]

Já ti tedy mohu slíbit,
nechci ve tvém bytě slídit,
ale musím vidět všecko.

[Jiška]

Tedy dobře, dám péct plecko,
k němu třeba vína decko,
takhle uctím všechny hosty.

[Kama]

Jen co zvládnu přejít mosty,
budu tam, už nechci posty,
které mají ničit víru.

[Jiška]

Dobré je žít se vším v smíru,
hladit klapky od klavíru,
unášet se melodií.

[Kama]

Mraky, pokud měsíc skryjí,
vnuknou vlkům cíl, ať vyjí,
jinak chaos nastat může.

[Jiška]

Tohle řeknu noční můře,
kámen hodím do kaluže,
asi nemám melatonin.

[Kama]

Nezabíhej moc do konin,
nemají jej ani oni,
přesto jedem stále dále.

[Jiška]

Ještě dnes je hezky, ale
zítra budem chodit v šále,
sníh se valí rychlým tempem.

[Kama]

Hlavně nechoď sněhem s lemplem,
bude spěchat vlastním tempem,
sněhuláka mine vlažně.

[Jiška]

I když žádám o to snažně,
radš by jezdil v létě na žně,
než by sladil kroky se mnou.

[Kama]

Když má ženu tolik jemnou,
nelze chodit chodbou temnou,
musí volat hurá denně.

[Jiška]

Vytesej to do kamene,
co je v poště nepřečtené,
cenu má jak dopis v kapse.

[Kama]

Dej mu loknout kapku šnapse,
sebe připrav na kolapse,
reagovat nutno bude.

[Jiška]

Rozpuštěný sníh je všude,
nový hned tak nepřibude,
sáňky schovej do komory.

[Kama]

Nevím přesně, říkám sorry,
schovat sáně vedle nory
bude chyba, Budulínku.