Řetízek TTT*

[Jiška]

Jedna žena, co tam žila,
v knihách o nich vyprávěla.

[Kama]

Jenom chvíli s nimi žila,
jiné mravy nejsou pro nás.

[Jiška]

Je tu spousta jiných oáz,
krásných jezer, hor a moří.

[Kama]

Až jsme z toho někdy choří,
zvláště pak ti, kteří vědí.

[Jiška]

Někdo chvíli neposedí,
zeměkoule je mu malá.

[Kama]

Touha, zvláště, když je zralá,
k hvězdám letět musí, vzhůru.

[vitsoft]

Slyším od andělských kůrů
zaznít Kamy zralou touhu.

[Kama]

Fakt jsem našla onu strouhu,
kde má zlatá rybka hnízdo.

[Jiška]

Přání tři ti splní... víš, kdo?
Zase jen ty sama sobě.

[Kama]

Nechci podat ruku zlobě,
ať si pláče, že je sama.

[Jiška]

Tak to vidí každá máma,
lásku dává všem svým dětem.

[Kama]

Možná věkem trochu pletem
všechno, co se kdysi stalo.

[Jiška]

Když se na mně dítě smálo,
radost v srdci cítím dodnes.

[Kama]

Všem nám osud něco odnes,
ale přesto jsme tu rádi.

[Jiška]

Ptáci mizí, to mi vadí,
bez nich ticho můžeš krájet.

[Kama]

Tak zkus někam jinam zajet,
třeba budou v tropech všichni.

[Jiška]

Z keře na mně jemně pípni,
budu myslet, že jsi ptáček.

[Kama]

Pojď se přidat, mám tu hraček
kolik tobě libo bude.

[Jiška]

Pělo u nás ptáče rudé,
strojek s písní v bříšku mělo.

[Kama]

Do bazaru by to chtělo,
budeš koukat na tu cenu.

[Jiška]

Ptáček dávno nosí plenu,
starý je jak Metuzalém.

[Kama]

Bude v ráji, plném palem,
nebo třeba někde jinde.

[Jiška]

Třeba nám i říci přijde,
jestli v ráji taky sněží.

[Kama]

Řekla bych že asi stěží,
kdo by naplet rukavice?

[Jiška]

Rostou tam i jitrnice,
asi jako v Dalskabátech?

[Kama]

To fakt nevím, v letních šatech
nelze slušně zdolat výšky.

[Jiška]

Veverka jde pro oříšky,
lískáče i vlašské bere.

[Kama]

Jak to ale pozná které
budou na skus chutnat lépe?

[Jiška]

Možná, že s ním chvíli třepe,
ale není vybíravá.

[Kama]

Ty ses spletla, to je kráva,
veverka jen dává rady.

[Jiška]

Hlavně, že se mají rády,
taky zajíc, bažant, srnka...

[Kama]

Ta mi na nerv silně brnká,
hopsla totiž na mé auto.

[Jiška]

Udělala taky salto?
Guláš srnčí dodá sílu.

[Kama]

Dojem mám, že v srnčí vílu
přehodila svoje ego.

[Jiška]

Možná v lese má i Lego,
dlouhou chvíli někdy mívá.

[Kama]

Skládá v noci, při tom zpívá
hory až se zelenají.

[Jiška]

Kde strom vánoc asi mají?
Hledá všude po náměstích.

[Kama]

Přání svírá ve svých pěstích,
stejně, jako všechny děti.