Podzimnění

[knihovnice]

Poslední réva když dozraje
a mlha vnoří se do kraje,
ve sklepích zlatý mok prýští,
záloha na úrodu příští.

Štětec se barvami zalyká,
příroda léto už zamyká,
vytažen z pole poslední rýč,
tak teskno je,nikdo nemá klíč.

Mrazivý vítr vane do polí,
prohýbá vysoké topoly,
vše živé ukládá se k spánku
a zima otvírá svou branku.

Už nic ji nezadrží v běhu,
přináší chlad,posvátnou něhu,
chvíli,kdy vstoupí na náš práh,
slyšíme ji cinkat v rolničkách...

[Hanulka21]

Listí krásně zbarvilo se do podzimu,
celé mokré v rose ranní,
schovává se v trávě a čeká na zimu,
ovocem celý kraj voní.

Kdesi na horách odkvetly stráně,
zpěv ptačí kolem utichá,
z andělských perutí bílé skráně,
krajina zve nás do ticha.

[sarin]

Směsíci barevných podzimních listů
změnil les v tisíce koncertních mistrů,
S pomoci dešťových kapiček,
místo černobílých kláves,
spustily barvisté <a href="http://www.youtube.com/watch?v=cbce0102 ... priccio</a>.
Něžná melódie plave...
Zvukmistr vítr, co nese ji do dálky,
vklouzne v past na chvilku babího léta...
chviličku v objetí chladivé studánky...
chvíli lehce tančí v trávě...
Druží se, v harmónií sílí, vzkvétá...
Probouzí bouři z mlh závojů,
schází mu ješté hlas hobojů.
Společně burácí za zvuku hromů,
tí se pak stíší a vrací se domů...
Podzim se vzmáhá a je teprv v půli,
pošimrá malíře omamnou vůni...
Ten tónmi opojen sáhne po paletě,
oživí barvu další hudební větě,
která pak vzlétné až do výše, k oblakům,
by se zpět vrátila jako trilek ptáků.

[Jiška]

Podobny drahým kamenům
barevné lístky padají
od korun dolů ke kmenům,
podzimní píseň zpívají.

[Marenka]

Příroda stele si z lístečků peřinu.
Všechno to je jenom příprava na zimu.
Povlékne peřinky barevnou nádherou.
Polštářky pestré už bude mít pod hlavou.

Přijde pak zima tak chladná a mrazivá.
Peřinkou bělostnou zas všechno přikrývá.
Královna Zima si pohrává se sněhem
práší ho s oblohy nad lesem nad polem.

[vitsoft]

Podzim je zjevně inspirující, v tomto týdnu se na rýmech objevila řada nadějných příspěvků s touto tématikou. Dovolil jsem si je shromáždit sem do dílny do jednoho tématu, přestože ani nevím, zda na nich budou chtít autorky dále pracovat. Můžeme je tak ale snáze srovnat a taky obsahují dost podobných úkazů.
Formát
Převládají bohužel verše sdružené, které působí poněkud amatérsky, pouze Jiška a tentokrát výjimečně i Hanulka21 se odvážily veršů střídavých.
U sarin by opticky prospělo rozdělení do slok, klidně i nepravidelných. A nepřehánět to s trojtečkami.
Rýmy
Pouze knihovnice má všechny rýmy s výjimkou jednoho gramatického skutečně kvalitní.
Rýmy podzimu/na zimu, utichá/do ticha jsou sice dobré gramaticky i foneticky, ale nejsou dost štěpné, neboť vycházejí ze stejného slovního kmene. Řada dalších rýmů je sice dobrá po stránce gramatické odlišnosti, ale nevyhovuje foneticky, např. ranní/voní, kapiček/capriccio (já to vyslovuji kapryčo), nádherou/pod hlavou, sněhem/polem, poněvadž se zvukově neshoduje předposlední (opěrná) samohláska.
Občas se bez gramatického nebo jinak ošizeného rýmu neobejdeme, snažte se ale, aby těch kvalitních bylo vždy více.
Rytmus
U Jišky a Marenky je rytmus zcela pravidelný. Jakoby už se projevoval prošívkový výcvik
Knihovnice taky, pokud si opraví pár arytmií: namísto
záloha na úrodu příští > záloha úrody příští
vytažen z pole poslední rýč, > vytažen z pole je poslední rýč,
tak teskno je,nikdo nemá klíč. > teskno je, a nikdo nemá tu klíč.
nebo možná raději škoda, že teplo už dávno je pryč.
nebo slunce už ztratilo od země klíč.
Mrazivý vítr vane do polí, > Mrazivý vítr jde do polí
vše živé ukládá se k spánku > vše živé ukládá ke spánku
Už nic ji nezadrží v běhu, > Už nic ji nezdrží od běhu,
přináší chlad,posvátnou něhu, > bílou dá čepici na něhu
chvíli,kdy vstoupí na náš práh, > ve chvíli, kdy vstoupí na náš práh
slyšíme ji cinkat v rolničkách... > slyšíme cinkat ji v rolničkách.
U sarin a Hanulky21 se místy rytmus rozvolňuje jako v nevázaném verši. Dá se to považovat za umělecký záměr, ale mnohde to dost ruší, zvlášť když rýmem spojují trochejský verš celé mokré v rose ranní, s daktylským ovocem celý kraj voní.
nebo když na čistě daktylský verš
která pak vzlétne až do výše, k oblakům,
navazuje verš, v němž je poslední dvojice daktylů nahrazena trojicí trochejů.
Slova
Slova jsou volena dobře, nic neruší, ostatně nějaké extravagance by do podzimní nálady nezapadly.
Opravil bych Marence
práší ho s oblohy nad lesem nad polem. > práší ho z oblohy nad lesem, nad polem. a taky nevypadá pěkně, že tam máš dvakrát peřinky.
U sarin je těch pravopisných chyb ovšem povícero vzhledem k tomu, že nepíše v mateřském jazyce:
Směsici/ S pomocí/barvité/melodie/v harmonii/ještě/ti se pak ztiší a vracejí domů/omamnou vůní/Ten tóny opojen/vzlétne/trylek.
Taky nějak nerozumím první větě, jakoby tam chyběl předmět (objekt).
Obraty
Spojení zimy a spadaného listí s peřinou je poněkud omleté, lepší jsou andělské perutě, bílé skráně nebo drahé kameny. A sarin tam má úplný gejzír asociací. Výborně.

[sarin]

Samozrejme, čo zvládnem, budem sa snažiť opraviť.
Pri písaní veršíkov sa snažím v ramci možnosti ako- tak učesať rytmus i rýmy, ale u mňa je písanie skôr záležitosťou momentálneho pocitu. Ako sa vraví, šijem ich horúcou ihlou.
V tomto pripade, to bol taký mimovoľný produkt, ktorý vznikol ako ozvena skladby, ktorú som počúvala, preto som ju tam aj vsunula a preto tam bolo toľko bodiek

A k tej prvej vete...nuž z hľadiska syntaxu, kvoli subjektovo-objektovému slovesu, je jej sémantickým jadrom "les mění listy" (teda směsici listů). Ak to mám zle, prosím, oprav ma.

Ďakujem za snahu pomôcť mi zvládať zaludnosti rýmov i češtiny.

[sarin]

Směsici barevných podzimních listů
změnil les v tisíce koncertních mistrů.
S pomocí dešťových kapiček,
místo černobílých kláves,
spustily <a href="http://www.youtube.com/watch?v=w7ODJHUX ... priccio</a> barvité.

Něžná melodie plave...

Zvukmistr vítr, co nese ji do dálky,
vklouzne v past na chvilku babího léta,
chviličku v objetí chladivé studánky,
chvíli lehce tančí v trávě.
Druží se, v harmonii sílí,vzkvétá...

Probouzí bouři z mlh závojů,
schází mu ješté hlas hobojů.
Společně burácí za zvuku hromů,
ti se pak ztiší a vracejí domů.

Podzim se vzmáhá a je teprv v půli,
pošimrá malíře omamnou vůní.
Ten tóny opojen sáhne po paletě,
oživí barvu další hudební větě,
která pak vzlétne až do výše, k oblakům.
V trylcích se navrácí z sopraních zobáků.

[knihovnice]

Podzimní

Podzimní réva když dozraje
a mlha vnoří se do kraje,
ve sklepích zlatý mok prýští,
záloha úrody příští.

Štětec se barvami zalyká,
příroda léto už zamyká,
vytažen z pole je poslední rýč,
slunce už ztratilo od země klíč.

Mrazivý vítr jde do polí,
prohýbá vysoké topoly,
vše živé ukládá ke spánku
a zima otvírá svou branku.

Už nic ji nezdrží od běhu,
bílou dá čepici na něhu,
ve chvíli, kdy vstoupí na náš práh,
slyšíme cinkat ji v rolničkách...

[vitsoft]

šijem ich horúcou ihlou.

Jasně, to znám a každému doporučuju, nosit v kabelce KPZ a v ní kousek papíru a horúcu ihľu, aby se každá kolemjdoucí myšlenka dala zatepla zapsat, než se člověku vykouří z hlavy a pozbude autenticitu. Na dočesnou bude čas později.

vznikol ako ozvena skladby, ktorú som počúvala, preto som ju tam aj vsunula a preto tam bolo toľko bodiek

Aha, tedy Cimrmanova programní kompozice, každé pauze v notách odpovídala jedna trojtečka

Verze II. už se čte mnohem lépe díky pravidelným daktylům. Prvním dvěma veršům už rozumím, je perfektní, asi jsem minule přehlédl spojku v.
Překlopení do trocheje ve čtvrtém a šestém verši zřejmě odpovídá přechodu z tříčtvrtečního taktu na čtyřčtvrťový v korespondující hudební pasáži, to se dá ještě zkousnout, ale obdobný přechod v desátém a jedenáctém verši už moc škobrtá, jakoby ten daktyl Druží se tam byl navíc. Čtyřslabičná slova se v datylech těžko uplatňují (černobílých, melodie, harmonii).

Pak zase zlehounka zatančí v trávě,
v mohutných akordech sílí a vzkvétá...

Oživí barvu další hudební větě má metrum DTTDT, to úplně nepoužitelný rytmus, vymyslíme nějaký ekvivalent:
Ten tóny opojen uchopí paletu
a barvy nástrojů nanáší na větu,
V posledním verši trošku hapruje z sopráních. Soprání zobáky jsou moc pěkné a dosud IMHO neslýchané epiteton, ale ve spojení s předložkou z se hrozně špatně vyslovuje, já neumím tak rychle přestavovat mluvidla. Ještě že v poezii smíme měnit pády, číslo, pořadí slov aniž by to představovalo významný asociační posun:
Trylkem se navrací z havraních zobáků.
Sopránem vrací se ze trylku zobáků.
Vrací se ve trylcích zobáků od ptáků.
Ptáci ty trylky pak sezobou ze mraků.
<hr>
Knihovničinu Podzimní už nemám čím vylepšit, třeba ještě něco napadne ostatní. Víc očí víc vidí.

[sarin]

<img src="http://img176.imageshack.us/img176/1553/jese1.jpg" align="right">

Směsici barevných podzimních listů
změnil les v tisíce koncertních mistrů.
S pomocí dešťových kapiček,
místo černobílých kláves,
spustily <a href="http://www.youtube.com/watch?v=cbce0102 ... priccio</a> barvité.

Něžná melodie plave...

Zvukmistr vítr, co nese ji do dálky,
vklouzne v past na chvíli babího léta,
chviličku si hoví v objetí studánky,
chvilku lehce tančí v trávě.
V mohutných akordech sílí a vzkvétá...


Probouzí bouři z mlh závojů,
schází mu ješté hlas hobojů.
Společně burácí za zvuku hromů,
ti se pak ztiší a vracejí domů.

Podzim se vzmáhá a je teprv v půli,
pošimrá malíře omamnou vůní.
Ten tóny opojen chopí se palety,
barevně osvěží notové souvětí,
které pak vzlétne až do výše, k oblakům.
Ptáci ty trylky hned sezobou ze mraků.

[Marenka]

Příroda stele si z lístečků peřinu.
Všechno je to jenom příprava na zimu.
Paleta podzimu barevnost má pravou,
polštářky pestré už bude mít pod hlavou.

Přijde pak zima tak chladná a mrazivá,
bělostný poprašek po zemi rozsívá.
Královna Zima si pohrává s Mrazíkem
přivezli spolu sníh třpytivým koníkem.

[sarin]

Ten posledný makový verš mi učaroval. Ďakujem.
Taneček v trávé som nechala ako bol. Patrí k štvrtému a šiestemu veršu.

[Hanulka21]

Listí krásně zbarvilo se do podzimu,
celé mokré v rose ranní,
schovává se v trávě a čeká na zimu,
pokud ho tu neodstraní.

Kdesi na horách odkvetly stráně,
zpěv ptačí kolem utichá,
z andělských perutí bílé skráně,
krajina zve nás do ticha.

snad je ten 4 verš už lepší, je tedy v trocheji

[vitsoft]

Ano, druhý a čtvrtý verš už jsou hezky trochejsky rytmické,
jen snad ještě odstrannit jedno n ze slova neodstranní.
Ale co ten zbytek? Přitom v rytmocvičně ti to v poslední době jde jedna báseň. Liché verše máš nepravidelně kontaminovány daktylama.
Marence bych opravil
Všechno to je jenom příprava na zimu. >Všechno je to jenom příprava na zimu.
kvůli špatné vyslovitelnosti je jenom. Rýmy už jsou lepší, i když nic objevného.

Zkuste se zasnít, představovat si ty chumelenice, bílé stráně a panorámata, do toho si pusťte třeba televizní zprávy nebo pohádku o pejskovi a kočičce, do ruky horkou jehlu a zapisovat nápady z těch myšlenkových kombinací. Pak už stačí jenom dohledat pár rýmů, učesat rytmus a je to. Pár nápadů k volnému použití:
Královna Zima nás do běla zamrazí,
až sněhem vydrhne komíny od sazí,
mýdlové hoblinky seškrábe z úbočí,
do vody rybníka bublifuk namočí.

[Marenka]

Já vím, že jsem nevymyslela nic objevného. Třeba mě ještě později něco lepšího napadne. Já obyčejně čerpám z momentální situace, pocitu nebo nálady. Je pravda, že už jsem si párkrát udělala poznámku, ke které jsem se pak vrátila a použila ji. Děkuji za rady a nápady.

[Jiška]

Medové koberce spadlého listí
za večer nasákly přeháňkou dlouhou,
za oknem v teplíčku pokoje zjistí
každý, kdo spokojen,
kávou je napojen,
podzim že krásný je vzpomínkou pouhou.


Stále "podzimním", ale je doporučeno už "zimnit", tak až příště...
Na zimu, sníh a havrany ještě nejsem naladěna.

[vitsoft]

Já vím, že jsem nevymyslela nic objevného.

Nemůže být každý Kolumbem, ona spousta nápadů už byla někde někým použita. Kdybych byl sečtělejší a měl lepší paměť, možná bych dokázal doložit i citacemi
Někdy básničku stačí ozvláštnit jedno nezvyklé slovo, třeba Kamini afrikáni, nebo hezká Jiščina metafora medový koberec. Případně i nějaký ten nesmysl:

Pátek co pátek vždy slibuji veverce,
že v lese konečně pomohu s úklidem.
Přijdu jí luxovat medové koberce,
prý se jí rozsypal kornoutek lískáčů.
Kdybych zas zapoměl, pěkně to odskáču,
nesnáším, hlodavec když v lese naříká.
Radši si na ráno nařídím budíka,
snad jí tím navrátím důvěru ku lidem.

[Jiška]

Veverka ocáskem mávne Ti před nosem,
do hnízda z listů, mechu a kůry
k snídani láká Tě s oříšků podnosem,
semena šišek, houby na špízu,
k zapití sladkou, chlazenou mízu.
Chceš mé lahůdky? Směje se shůry.

[vitsoft]

Moc pěkné, zrzavá veverko. A jelikož jsme v Dílnách, napíšu pár návrhů, jak vytmelit některá slova, kterým chybí slabika do perfektní daktylnosti.
Ne že by se nedaly prokládat daktyly trochejeme, ale to by v tom musela být pravidelnost a důslednost. Lepší je držet se homogenního metra.

místo z listů z listoví/z lístečků/z jehličí
místo semena šišek šišková semena
místo houby houbičky/hříbečky/praváky/satany
místo sladkou slaďounkou/nasládlou/nakyslou/smrkovou
místo Chceš mé chceš moje

[Jiška]

Veverka ocáskem mávne Ti před nosem,
do hnízda z lístečků, mechu a kůry
k snídani láká Tě s oříšků podnosem,
šišková semena, hříbečky v špízu,
k zapití slaďounkou, chlazenou mízu.
Chceš moje lahůdky? Směje se shůry.

[Jiška]

Veverka snídala v hnízdečku samotná,
dobře ví, cesta k ní nahoru klopotná.
Ukrytá ve spíži oříšky louskala,
že píše básničky naoko dělala.

[Marenka]

V kožíšku podobném barevně lišce
sedává veverka ve větvích lísce.
Jiná má zase kožíšek černý.
který je lesu barevně věrný.
V korunách stromů suší si houby
budou to v zimě chuťové chlouby.
Veliký mráz až ji zažene domů,
najde své oříšky v dutině stromu.

[Jiška]

Huňatým ocáskem přikryje tělíčko,
venku už zima je, ale jí teplíčko.
V hnízdečku nemá strach z kuny ni z kolčavy,
pro něž by byla zdroj předobré potravy.
Veverčák jediný hostem je vítaným,
k hostině vítá ho oříškem schovaným.
Roztoužen hopsáním veverky koketné
snaží se rozmnožit potomstvo početné.

[vitsoft]

To je pěkné, jak vás zvířátka inspirují. Nechce založit v rámci bufetu nebo zvláštní školy vlákno Zoologická zahrádka?
I rytmus nám zpravidelněl. A nebojte se opustit máminu sukni sdružených veršů, přece nepíšeme do Mateřídoušky.
U Jišky mě trochu ruší ten její zápach, zkusme vymyslet něco voňavějšího na tři, třeba hopsáním, pohledem, vidinou...

[Jiška]

Časopis pro děti kočička přinesla,
že bude pejskovi předčítat v pohádce,
u něho v domečku sedla si do křesla,
čeká až vrátí se, je někde v zahrádce.

[Marenka]

Vitsofte, ta Zoologická zahrádka se mi začíná líbit. Myslím si, že by se hodila do Zvláštní školy. Ta škola je tak zvláštní, že se tam hodí i ZOO.

[Marenka]

Ráno jsem celá rozlámaná
odešla do chladného rána.
Když náhle vidím na obloze,
jak sluníčko se koupe v duze.
Duha ta z mlhy vyhoupla se
na nebesa v celé své kráse.
Úchvatný pohled zůstane
ve mně až do nového dne.

[Jiška]

Duhový oblouk už dávno se rozplynul,
pan Podzim za létem na pozdrav pokynul.
Havrani přilétli, ostrý je jejich hlas,
z větví si vystaví ve stromech hnízdo včas.
I když se sluníčko za mlhu schovalo,
s veselým krákáním hejno se slétalo.
Pozdravím každý den krákorky na větvích,
těší se na zimu, až bude padat sníh.

[Jiška]

Střevíčky královen šlapaly
po kobercích z růžových lístků,
pod moje botky zas padaly
březové lístky jak ze zlata,
široká cesta jich navátá,
také se cítím být královnou,
těším se představou zábavnou,
již přidám na misku svých zisků.

[vitsoft]

Pěkné, vylepšil bych ale koberec, který ti kdosi rozšmajdal ze tří na čtyři slabiky:
kobercem z růžových lístků.
Poslední verš by pak taky potřeboval zkrátit na
přidám ji na misku zisků.

A nebojte se interpunkce, nemusí být celá básnička v jedné sáhodlouhé větě. Platí zejména pro žížalu. Klidně by se snesla tečka za druhým, pátým i šestým veršem.

Obrázek by vypadal líp posunutý od textu doprava, návod je ve <a href="http://www.rymy.cz/faq.php#26">FAQ</a> v odstavci Pozicování vloženého obrázku.

[Jiška]

Střevíčky královen šlapaly
v kobercích z růžových lístků,
pod moje botky zas padaly
březové lístky jak ze zlata,
široká cesta jich navátá.
Také se cítím být královnou,
těším se představou zábavnou,
přidám ji na misku zisků.<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 14.11.2008 13:41 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=175'>Podzimnění</a> -> <a href='viewtopic.php?t=151'>Oktiny</a>

[Jiška]

V novém krmítku sýkorky zobou,
vidím kulaté pupíčky ptáčků,
tučná semínka slunečnic loupou,
otřou zobáček o holou větev.
Raduj se s námi, celičký Světe,
hláskem veselým zpívají k mráčkům.

[vitsoft]

Zajímavý experiment pro ověření použitelnosti metriky TDDT, důsledně použité v celé sextině (až na drobný odklon v pátém verši).
Nebojme se novátorství!

[Jiška]

<img src="http://jiska.euweb.cz/zatisi1.jpg" align="right">

Lavička prázdná zůstala,
samotná snad je odjakživa,
smutně na chodce koukala.
Nikdo nesedl na lavičku,
zvykla si na to pomaličku.
Vidí lidský shon a spěch,
z dřeva vyšel tichý vzdech.
Naproti bříza jen jí kývá.

[vitsoft]

Pěkná nostalgická nálada, jen by to chtělo překvapivější pointu, třeba kdyby ta lavička zvala čtenáře k posezení... Pointou by se mělo začínat, tedy posledním řádkem, pak k němu najít rým do verše č.2, no a ten zbytek se už pak nějak zplichtí...
Rýmy vcelku přijatelné, dva gramatické a dva štěpné, rytmus sice neruší, ale pravidelnost v něm není:
DTD
DTTT
TDD
DTTT
TTTM
TTTM
DTTT
Na analyzátor bych moc nespoléhal, on pokud rozpozná rýmy, tak se je úslužně snaží transakcentovat.
Trošku hapruje střídání přítomných a minulých časů, možná by místo nesedl bylo logičtější nesedá.

[Jiška]

Lavička nikoho k sezení nenutí,
posedí na ní jen havrani slétnutí.
Nechají bělostnou po sobě památku,
kdo by ji chtěl tak mít na svojem kabátku?

[Jiška]

Jako malé tanečnice
hopsají si z mlhy kapky.
Obuté jsou ve střevíce
ušité jen z páry vodní.
Na podzim jsou vždycky módní.
Vlhkem se jim lesknou šatky.<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 23.11.2009 23:50 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=175'>Podzimnění</a> -> <a href='viewtopic.php?t=150'>Sextiny</a>

[vitsoft]

<img src="http://www.rymy.cz/images/hotovajiska.jpg" align="right">Moc pěkné. Hotový Seifert. Hotová Sarin.

[Jiška]

<img src="http://jiska.euweb.cz/podzim10.jpg" align="right">
Vílí něha je Ti křehká?
Inu, to je pomoc lehká...
Ať se muži více snaží,
pročpak city oni stráží?
Jako Seifert také mohou
napsat báseň - třeba strohou.