Daktylská prošívka

[Jiška]

Kdybys i volala do hlásné trouby,
naštěstí nebolí žádnou z nás klouby,
pytlíčky s fenyklem nosívám v kapsách.

[Yan73]

Myslivec přemýšlí, zapomněl na psa
a Glumův prsten má hluboká kapsa
v myslivce kožichu. Havrani krákaj.

[Rancher]

Myšlenky na Mordor myslivce lákaj,
prsten měl zahodit, čáry tu makaj!
Bez kroužku lehoučce pejska by našel.

[Jiška]

Nad lesem bzučící dron se tam vznášel,
myslivec poznal hned, kudy pes kráčel,
ve tmě mu na cestu obojek svítil.

[Beta]

Noha mu uklouzla, v propast se zřítil,
cestou se větvičky stromu zachytil,
v záchvatu paniky uviděl prsten.

[Jiška]

Nevím, co dělal sám v terénu pustém,
vždyť je tak plachý a malý svým vzrůstem,
netřeba kroužku mu, hlavně, že žije.

[Rancher]

Taktak tu visíce, na kúži stryje,
kroužek má u zadku, po žebři nyje.
Dole pes stojící bude as placat.

[Jiška]

Měl by to horší však, kdyby pár prasat
čekalo, kdy bude žaludy střásat,
statečný pejsek však čeká naň věrně.

[Rancher]

Poslední minuty vidím já černě.
Pes bude na sračku, pán zcela stejně.
Divoká žaludy nahradí masem.

[Kama]

Říkám vám potichu třaslavým hlasem,
po takém hororu dlouho už pasem,
k divoké bachyni medvěd už kráčí.

[Yan73]

V Mordoru z Gluma teď tajemství páčí.
Žádá si obhájce. Ha, ha, ha, tlačí
v podbřišku stvůry co, vede ten výslech!

[Jiška]

Zapsati chtěl by vše v slovech i číslech,
pokud však zůstane při zdravých smyslech,
skřítků řeč neumí přeložit totiž.

[Beta]

Nevládne jazykem, nemá však potíž
se skřítky tančiti taneček šotyš,
domluvit umí se pohyby těla.

[Kama]

Některá slova horší než děla
rozryjí krajinu úplně, zcela,
smyslné tanečky mnohem jsou lepší.

[Rancher]

Skřítkové, vilní dost, vlastně jsou -hepčí!-
víláky mužskými, co rádi křepčí.
Lesními palouky dupot se line.

[Beta]

Sněhurka skřítečkům vesele kyne,
pozvaná od nich je do knajpy vinné,
netuší, jaké s ní záměry mají.

[Jiška]

S velikou péčí o Sněhurku dbají,
krásnější děvčátko nenajdeš v kraji,
macecha Sněhurce jablíčko nese.

[Ruprecht]

Čin její není oproštěn agrese
celičká zuřivostí jen třese se,
Jablko na podzim máčela v Bečvě.

[Jiška]

Přitom si uhnala zrníčko ječné,
nemůžeš přece chtít po malé slečně,
aby si do lesa nevzala mobil.

[Kama]

Kdo by se po ránu na slečnu zlobil,
vyfotit chtěla jen to stádo kobyl,
chyběl tam akorát nějaký hřebec.

[Jiška]

Chtěla bys viděti kulatý čtverec?
O něm já také vím naprosté enec.
Koníčkům rozumím aspoň snad trochu.

[Kama]

Dobře, tak udělej koňáckou sochu,
nemusí jich být moc, stačí mi trochu.
Skromná jsem velice a to mě zdobí.

[Jiška]

Ten kdo si hraje, tak méně prý zlobí,
nachystám na cestu spřežení sobí,
sochu ti přivezu, čekám jen na sníh.

[Kama]

Myslím jen na tebe, to není hřích,
myšlenky poskládám, nezblbnu z nich,
na cestu vydej se co nejdřív stopem.

[Jiška]

Podlahu umývám ždímacím mopem,
pepřovník na okně lehce je skropen,
každý den plním si úkoly svoje.

[Kama]

Na tuhle prácičku užívej stroje,
klidně ti prozradím, kde jsou ty zdroje,
například Ježíšek bude chtít vědět.

[Jiška]

Umím nic nedělat, jen tak si sedět,
myšlenky vypustit, "do blba" hledět
a to je nad všechny přístroje světa.

[Kama]

Pravdu máš, říkám ti, úžasná věta,
k někomu moudrost se moc ráda slétá,
asi jí nachystáš parádní sváču.

[Jiška]

Mohla bych napsat, že radostí skáču,
též, že se dojímám, skoro i pláču,
emoce nemají domov v mém srdci.

[Kama]

Tak mi dnes prozradíš, co vaříš v hrnci?
Tušení narůstá, budou to srnci.
Gulášek s knedlíkem zapijem pivem.

[Jiška]

Radši ti napíšu o srnci živém,
anebo začneme o něčem jiném,
o střevní chřipce ti napíšu román.

[Kama]

Tohleto téma já důvěrně poznám,
netoužím číst o něm, dej to snad kozám,
anebo odborným doktorům zítra.

[Jiška]

Radostné písníčky Suchého - Šlitra
rozkryly temnotu v hlubinách nitra,
několik tabletek pomohlo taky.

[Kama]

Na chmury opravdu vynašli páky,
Semafor, ten mohu, nevidí mraky.
Nechtějí zapatlat negací duši.

[Jiška]

Zpěváci v kloboučcích - vždy jim to sluší,
muzika jejich nám netrhá uši,
texty si uložíš v paměti navždy.

[Kama]

Pokud se pořád jen neřeší vraždy,
může se stát, že jim uvěří každý,
nebo se přežijí, co tomu říkáš?

[Jiška]

Jistě si na všechno pomalu zvykáš,
někdy máš radost a jindy zas vzlykáš,
kvůli nám svět se už nebude měnit.

[Kama]

Nemívám ve zvyku do běla pěnit,
i malé úspěchy dokážu cenit,
takže mám skoro furt z radosti klubko.

[Jiška]

Loupu si banán, taky jím jabko,
neboť mě v břiše bublalo prudko,
heřmánek, šalvěj střeva má zklidní.

[Kama]

Proto dnes budeme na tebe vlídní,
zítra se sejdeme na schůzce třídní,
tam se to vyjasní, neboj se vůbec.