Radostění

[knihovnice]

Teplá sprcha každý večer hladí,
jsme s ní velcí kamarádi.
Každodenně slastně hýčká,
mhouřím oči,stisknu víčka.
Mytí vždy se oddám cele
s novou pěnou do koupele.

[žížala]

S láskou ráda baštím rajskou
s knedlí nebo s vrtulkami.
Ráda mám i kuchyň thajskou,
nemám z toho žádné vrásky.
Uzavírejte dnes sázky.
Tlustá že jsem? To jsou fámy.

[Jiška]

Duši jsem oblékla do víry ve štěstí,
živím ji pokrmem z lásky a naděje,
zbytečno přemýšlet o lidském poselství...
Osudu soukolí roztáčí sudičky,
před Pánem života člověk je maličký...
Tak či tak, na Světě přece jen krásně je.

[Jiška]

Černá káva, u ní hrnek.
V papírovém kufru s ouškem.
Cítím vůni z mletých zrnek.
Sýr a rohlík voní v grilu,
nápoj s pěnou dodá sílu,
vychutnám jej každým douškem.

[jazylka]

Na dívky se dívám okny,
jaro vlasy prozáří,
také chci mít krásné lokny
barvy medu, barvy duhy,
mužům rušit jejich kruhy,
být jim kytkou v herbáři.

[vitsoft]

Myšák Pišta típnul žváro,
z kapsy mobil vytahuje:
Těpic Fišto, nažhav fáro,
fofrem dojeď do mý sluje.
Máti s fotrem odjeli,
pro sebe mám celou díru,
chystám mejdan veselý,
spoustu trávy, chlastu, sýru...

Fišta vypustil kouř ústy,
odpovídá bez odbočky:
Doufám, že to bude hustý.
Pozvals taky ňáký kočky?

[afro.minerva]

Pletu, pletu, svetr pletu.
Pletu větu. Metr! Světu?
Nedopletu či se spletu?
Na přeskáčku či se pletu?

Hladký žerzej tvoří základ.
Hladký z druhé strany rubu.
Hrubý v hladkém pro ostudu.
Honem párej s kouskem studu.

Více méně pro pletařku,
z mužů plete osob málo,
omegou je systém. Jářku!
Rozum neví, co se stalo…

Uteklo mi oko vzorem.
Tak co dodat?
Chytej! Honem!

[baaari]

LETNÍ

ranní robřesky s vůní skořice
čerstvě vypnuté modré plátno nebe
narychlo shozené střevíce
rosa na bosých nohách ještě trochu zebe

toulání lesem,praskání větviček
stín stromů,balzám na kůži rozpálenou
vůně pryskyřice,ve křoví vyplašený králíček
lehnout si na louku ještě nesečenou

mazlení s přírodou,s jejími barvami
s měkkou a hedvábně vláčnou hlínou
dovádět s vodními kapkami
brodit se říčkou,vůbec ne línou

hry na kouzelníky u tajemného kotle
netušené obrazce a vzory
stromy a vlasy nádherně zmoklé
kolem jen lesy,kopce a hory

soumraky s příchutí zeleného čaje
toužení bez konce,bez dechu
lákání hvězd k cestám v daleké vesmírné kraje
vůně zrajícího vlašského ořechu

sálání tepla z ohně za nočního chladu
světluška letící kolem hlavy
vím,že to všechno má letní náladu
protože já to zažila....a vy!?

[Jiška]

Jdu stříhat jarní petrželku,
však kořen s natí není vcelku...
Snad Myšákovi dělá chutě,
když pohostinně řekla Zvu Tě
ta Myška očí korálkových.
Ten vykouk z listů cuketových
a křehké natě jemně mele,
pak jedí kaši z petržele...

[žížala]

Šťastná jsem, když ráno vstanu,
vítám slunce pozdravem,
jako žhavý uhlík planu.
Po vydatném spánku bývám
často plna energie,
když je zamračeno, zívám,
potom nevím, která bije
v tom pelíšku voňavém.

[PSIII]

V duši máš-li jakýs splín,
mezi nás přijď, napiš rým!!
Rýmů stránky wéwéwé,
potěší tě, ne že ne.