Sebetrýznění

[vitsoft]

Když večer, tělesná cvičení završe,
můj skelet s cestou do postele souhlasí,
úlevu přinese skotský střik ve sprše,
bolest prý zbavuje duševní trýzně.
Nechám se tím proudem zbičovat řízně,
bude to má kočka s devíti ocasy.

[vitsoft]

Ticho zase svátek slaví
a věty jsou křečí němé.
Ústa, když se slovem dáví,
v krku vzpříčenou slabiku,
aspoň jako v tělocviku
posunkovou řečí řveme.

[Cassibriga]

Prší


Uvnitř prší a venku svítí slunce,
zrají maliny ...
Mráz mě pálí a v koutku pro milence
zbytek zmrzliny ...
Nejsi se mnou a léto trvá dlouho.
Všichni se smějí.
Kdy se vrátíš a přítomností pouhou,
zahřeješ mě ji?
Uvnitř prší a venku padá hvězda,
nepřeju si nic.
Vím, že přijdeš a že se mi to nezdá,
křičím z plných plic!



[/size]

[jazylka]

Učím se tančit s jezinkami.

Kreslím si prstem na oblohu
jak znovu v kruhu přátel stanu.
Neslyšně plynou dny a noci
jak rychlé vzruchy v dlouhých skocích
nervovým vláknem našich plánů.
Jiné bych chtěla, jiné mohu.

Tělo mi káže šetřit síly,
po tom jak dlouho poslouchalo
Tam jdi, tam dej, tam kdos tě volá...
Spánek se houpe na gondolách
a každé ráno je ho málo.
Držte mi místo, moji milí,

Držte mi místo mezi vámi.







[/size]

[sarin]

<img src="http://img707.imageshack.us/img707/941/acko.gif" align="right">Máš klíček k duši
a nejen k svojí.
Též zřejmě tušíš,
jak rána bolí,
chlad noci zebe,
když hraje mínus
prím v citů sklepě,
v svém táhlém rytmu.

Jsi Ariadnou,
tvé verše nití,
s niž jde líp zvládnout
šmodrchanici...

Za tohle klubko
přijmi A-plusko.

[Kama]

V čekárně fMRI.

To strachem, hustým jako krém,
co líně teče po obratli,
jak směska z medu, zmatků, trém

a ještě navíc, což je k zlosti,
má touhu zkoušet sílu střev,
svou ohniskovou vzdáleností,

mám jasno tím, že se mnou praští.
Co bude házet, perly, hrách,
až příjde zpráva v bílém plášti?

Ach, co je všechno hvězdný prach.