pokračuji v řetízku veršů

[Jiška]

Pára kalí brýlí sklíčka,
možná spadnou do těch líček.

[Kama]

To je dneska ńákých kliček,
uvaříme guláš z hlívy.

[Beta]

Skotačícím dáme slívy,
hodným žákům patří guláš.

[Jiška]

Jen se koukni na tu skrumáž,
tak jsme asi všichni hodní.

[lea]

Vedeme-li deník lodní,
gulášek si zasloužíme.

[Jiška]

Diet my se nebojíme,
co je dobré, všechno sníme.

[vitsoft]

Díky za přiznání přímé,
že nás baví už jen jídlo.

[Beta]

Jakés mám já v sobě čidlo,
říká, že jsi chlapík velký,
nechce sedět u své telky,
velmi rád však hraje basket.

[lea]

Samozřejmě kouká na svět
vždycky jako na jídelnu

[Jiška]

Tady má svou ředitelnu,
kdyby tu měl jídla mísu
raděj sedí v stínu tisu,
servíruje na podnosu
biftek s vůní po kokosu,
s bylinkami, trochou kmínu,
už nás volá na hostinu.

[Beta]

Běžím rychle, náznak splínu
zmizel po představě jídla,
opět jsem jak jindy čilá
káva po jídle je jistá.

[Jiška]

Jako křišťál kuchyň čistá...
tak ji Vitsoft vygruntuje.

[Kama]

Není myslím taký Hujer,
aby denně cídil příbor.

[Beta]

Kdepak Hujer, silný Ctibor
může být zde ředitelem.

[Jiška]

Jsme jak cirkus plný šelem,
Vitsoft naším krotitelem.

[Beta]

Též je naším školitelem,
někdy už je omrzelen,
líbí se mu více v Twittru?

[Jiška]

Dej mu víno do půllitru,
třeba příště řekne více.

[Beta]

Vlastním však ze stříbra lžíce,
možná bych ho uplatila.

[vitsoft]

Zdá se, že ses narodila
se stříbrnou lžičkou v puse.
Já však radši, Beto milá,
nežvanění v jednom kuse,
holku spíše do deště.

[Beta]

Holky, honem, šup se češte,
načičmejte dnes se řádně,
hleďte, šlo to celkem snadně
zlákat říďu na vizitu.
Hřeším na svou naivitu,
užvanění napomohlo.

[vitsoft]

K vizitě mě spíše ohlo
vyzývání k čičmání.
Kočičinou zavání
tohle podezřelé slůvko.
Musíš přece uznat, mluvko,
dámy jsou vždy načičmané!

[Tadeáš]

A aby ne! Pozemšťané,
važte dam a jejich čičmu,
ustelte jim měkce pryčnu,
lóže bude nebeské.

[žížala]

Děti budou přehezké,
v posteli té rozestlané,
z lásečky též uhnětené,
tváře mají buclaté.

[lea]

Hned se dají na latte,
nejraději macchiato.

[Kama]

No tak dobře, moje zlato,
k tomu koláč rybízový?

[Beta]

Ona toho málo poví,
neví totiž co si vybrat.

[Jiška]

Musí taky vařit, vyprat,
manžel mlčí, děti křičí.

[lea]

Žijí dlouho v pohraničí,
manžel odsun plánuje.

[Kama]

Odsun ale fázuje,
půjdou frakcionovaně.

[Ruprecht]

Takže připravuje sáně,
odsun bude v prosinci

[lea]

To už bude v blázinci
tenhle táta od čtyř dětí.

[baaari]

zatím od čtyř,brzy pěti
v blázinci je báječně

[lea]

Je tam zřejmě protekčně,
domů může dvakrát týdně.

[Beta]

Nezatvářil se moc vlídně,
utéct se mu podařilo,
v plánu měl dost velké dílo,
mířil z Brna až do Vídně,
hodlal ukrást prozatímně
v klenotnici diamanty.

[Kama]

Chtěl by také získat granty,
jenže poplet trošku slova
takže musí začít znova.
Grant že není granát český,
moravský a ani slezský?

[Ruprecht]

Cože? Fakt? No to je hezký!
Třebas mu to docvakne;
nebo třeba taky ne.
Nelamme však nad ním hůl.

[Kama]

Jestli tady bude v půl,
moh by k tomu říci slovo,
třeba bude všechno v poho,
jestli přijde ve čtvrt ale,
budou jeho šance malé.

[Ruprecht]

Nějaké však zbydou stále,
být jím, bych moc neotálel,
i když ono se to poddá.

[Beta]

Červík v hlavě však mu hlodá,
jestli všechno bude stíhat,
ještě musí ovce stříhat,
představitel též je vlády,
jísti chce, neboť mře hlady.

[Ruprecht]

Co je tohle za balady!
Zmírá hlady a je z vlády?
Kdo se drží koryta,
nažere se dosyta.
Nebo drží dietu?