Nováček

[lenaluna]

Co se to tu děje?
Nestačím se divit.
Každý si tu pěje.
To se bude líbit!

[lea]

Lenoluno zapěj více,
máme radost z návštěvnice.
Vítej u nás na lodi,
kdo si hraje, nezlobí,
verše jsou jak stavebnice.

[Rancher]

Měsíc zvaný Lenka
přišel svítit na náš sbor.
Došla nekde z venka,
jestli z nížin, nebo z hor
neví nikdo zatím.
Vítej v našem ústavu,
odhal svoji postavu ...
Já se radši ztratím.

[vitsoft]

Pěje se tu karaoke,
jsme jen hříšné nádoby,
IQ máme nevysoké.
Nesvede to lunuleni
k kýženému odhalení.
Obávám se, Ranchere,
že se na nás..rozzlobí.

[jazylka]

Možná jenom jakoby
předstírá své rozpaky,
snad by vtípek nějaký
neodradil její kroky!
Lenoluno, karaoky
bývaj někdy pěkná psina
vtipnější než originál
stačí vložit srdce, chuť.
Vítána tu u nás buď.

[nena]

Skládáme tu básničky,
nebo také rýmy,
máme svoje barvičky,
děláme si šprýmy,
daktyl,trochej, tercina...
"také"moje záliba.

[Pobleta]

Hledaje rýmů vhodný pár,
zoufale jsem jej gůgloval.
Chybí-li můza, tak bych krad'.
Spěchaje na zjevivší se sajt,
zdálky mne v rypák praštil smrad.
Zvědav, co ukrývá za sajrajt -
jako když léta cosi hnije.
Ehjle, vona to poezie!

[lea]

Jen dál gůgluj Poblete,
každý někdy poplete
rýmů pár,
veršům zdar!
Vítej drsný poete!

[Pobleta]

Rýmasochysta

Publikum ať dupe, píská -
tak přivede mne do extáze.
Řádně-li mi ksicht prolíská,
pak zatvářím se tuze blaze.

Z údů setlých prýští krev,
a kýbl sraček na hlavu.
Vaše zlost i prudký hněv,
to hnedle zvedne náladu.

V železné panny objetí
slzy radosti vytrysknou.
Na hrachu budu klečeti,
jen chvála stane se tryznou.

Řičte všickni z plných hrdel,
víc v kole lámájte mne!
Seřežte mi holou prdel!
Přec povahy jsem jemné!!

[Kama]

Já zdravím, zdarec Pobleto!
Když tolik toužíš po extázi
a nechceš víc, než tohleto,
tak naber klíďo plnou náruč
pak někam s ní už třeba zahuč,
by užil sis jí v každé fázi.

[lea]

Něco tady vážně hnije.
Pobletovy že by oudy?
Poezie to přežije
bez té jemné (tvůrčí) chlouby.

[Pobleta]

Dnes vyjel jsem si na Macochu
s Kamou, leou špásovat trochu.
Ony zkoprněle zíraly,
neb postavil jsem si hlavu.
Holt v myšlení bejvám pomalý,
V rýmech se topím, neplavu.

Vrhnuv se střemhlav do propasti,
prožíl jsem chvilku z vtačí slasti.
V tom plachtivým letu
minul jsem straku.
Leč třeba se pletu,
měl ji jak z praku.

Zěmě se tíživě blížila,
očka se dřímotou klížila.
Zasejc jsem přesmíru bumbal
až na dno dopadlý klesna.
Když vzhůru táhl mne rumpál,
procit' jsem ospalý ze sna.

[lea]

To je tedy pěkný úlet,
takovouhle noční můru,
začala jsem málem bulet,
že ztratíme Pobletu
na té cestě z výletu.
Alkohol je tuze zrádný,
je to důvod velmi pádný
odvykací dát si kúru

[Pobleta]

Odmalinka takhle piju.
Dát si kúru odvykácí,
nevyhnu se deliriu,
hnedka to aj se mnú bací.

To maměnka má rozmilá,
pokavaď jsem nosíval plínu,
flaškou rumu mne kojila,
pak druhým prsem - lahví ginu.

Nápoji s kapkou thujonu,
v němž pelyněk, anýz a fenykl,
stejně jak Pavlík Verleinů
na chuť jsem snadno přivikl.

Trpíval-li jsem kdy splínem,
sklátil-li mne kde životabol,
přivinul se k sudu s vínem,
meducínou byl mi alkohol.

Tož pozvedám džber plnej díků,
říkejte mi třebas pijane.
Jazykům závistných klevetníků
leda tak houby s octem vostane!

[Kama]

Pobleto náš ovíněný,
v tomhle týdnu maturity,
nepobereš asi ceny,
ale nebreč, neboť i ty
můžeš s námi v Brně-Líšni
ukazovat, jak jsme pyšní.

[lea]

Je to osud, prokletí,
hynout přímo u pramene,
zdechlinou být staletí,
zbitý ssáti u vemene.

Po absintu do Nirvány
cestu hledáš Popleto?
V spinet hrábni, zhoj své rány,
přestaň kvílet, poeto!

Neměj obav z deliria,
Béčka, hořčík…to zabírá.

[vitsoft]

Namočiv brk v absintu,
píše verše ze špeluňky,
které mají pointu.
Slova sadí, macochista,
záhon potom ginem skrápí.
Jeho slova sebejistá
prozradí, že pod tou kápí
nejsou odumřelé buňky!

[Pobleta]

Anorektička

Dívenku vyzáblou jak z chrta prd -
věkem tak mladičká,
postavou maličká,
kůže a kostřička,
vystouplá dvě líčka...
Zkosila života lačná smrt -
nesmlouvá kmotřička,
údělu kletbička,
polibek na víčka,
dřevěná rakvička...

[vitsoft]

O chovancích hřbitova
dávno každý dobrák ví:
nepřestanou veršovat
položeni do rakví.

[Tadeáš]

Již léta skládám rýmy s vámi,
a prohledávám fórum zdejší,
i metra bloudím dobře tmami.
Na analyzér nespoléhám,
těm dobám budiž dávno veta,
teď poslouchaje odyseám,
jsem před čtrnácti lety seta,
já, existence nezvrhlejší.

[lea]

Přec nejsi zvrhlík Tadeáši,
jen básnické sem vrhni střevo,
pak po dvou, či třech „otčenáších“
rci vlídně, sbohem odyseo.

[Kama]

Tak ještě přidej lašský barde,
když léta šmejdíš školou Zvláštní,
ať sám už, nebo třeba s garde.
Jen v šuplík jistě nechceš střádat
a nebuď skromný, nech nás hádat,
máš jistě veršů různých hafo,
a v jakém rytmu jede trafo.
Jsi vítán, budem spolu šťastní.

[vitsoft]

Pokud s námi ženy hrají
jak dvě struny v akordu,
ocitnem se rychle v ráji.
Pasažér však zjistí záhy,
že je jejich provoz drahý.
Podobny jsou Concordu.