Je to spíš syllabický verš, někdy ani to ne, a kvalita rýmů asi dost kulhá. Taky je tam zbytečně sdružený rým.
Verše Hra na .... jsou možná zbytečně dlouhé, asi je rozdělit na dva krátké a buď vytvořit oktinu nebo 2 strofy ( Když se říká tercina, sextina a oktina, je taky kvartina ? )
Pro začátek by se mi tam asi líbilo metrum DDD*, ale nevím co pak s druhou půlkou. Pocitově se naivní metrum a rytmus básně asi v půlce láme, využívající počáteční konstanty "Hra na xxx". To skoro nahrává jambu. ale to by pak asi obsah skučel pod jhem básnické formy.
Je přijatelná změna básnického metra uprostřed básně ?
A dá se to vůbec přebásnit, aby z toho nebylo něco úplně jiného ?
Hra na život
Holčička když byla ještě malá
Ráda si s kamarády hrála
Po ruce vždycky dobrý nápad byl
Který by kloučky trochu pozlobil
Když holčička byla větší slečnou
Stala se chlapcům už nebezpečnou
Zakázali jim příště si s ní hrát
Aby věci nedostaly špatný spád
I teď chlapci o společnost její stojí
Ale co to - místo her oni se jí bojí
Z rošťáka dívka dámou se teď stala
Na to se těšila a trochu se i bála
Je pryč čas dětských her
Jsou tu hry dospělých
Je mnohé na výběr
Z her prostých i vyspělých
Hra na nepřístupnost, co k šílenství je vede
Hra na přítulnost, když jak kočka přede
Hra na samotu, kdy povídá si se stínem
Hra na veselí - nálada podbarví se vínem
Hra na úsměvy, co je na duši pohladí
Hra na zpěvy, kdy nevadí že neladí
Hra na tykání, jenž bere sobě pro radost
Hra na tokání, co zrada je nebo upřímnost
Hra na život, co nemá jasná pravidla
Hra na lásku, co hřeje, není nastydlá
Hra na pomoc, co dává se a přijímá
Hra na bolest, kdy pláč druhé dojímá
Hra na krásu, tu zjevnou i tu ukrytou
Hra na touhu, čistou i tu přikrytou
Hra s nadějí, co v duši doutná v koutku
Hra s přetvářkou, co dělá i z nás loutku
Hra na radost, když chce se mi plakat
Hra na lenost, když musí se teď makat
Hra se sebou - to tuhé vždy je klání
Hra na život, co z dívky dělá paní...
Poutník
