Zatracení byrokrati

[tonic]

Na stavebním úřadě teď na bradě se drbu,
chtěl jsem doma u stěny si stavět suchou vrbu.
Abysem měl jistotu, tak na úřad jsem zašel,
přísné paní úřednici pověděl jsem plaše:

V televizi říkali, a přijde mi to jasné,
nemusím mít povolení, když si stavím na svém.
Úřednice odsekla mi, že to pravda není,
že prý na tu svoji vrbu mám mít ohlášení.

Listovala v papírech a přemýšlela dlouze:
povolí mi vrbu, až ji odsouhlasí soused.
Šel jsem za ním pro podpis a trochu jsme se chytli,
tím pádem je ohlášení suché vrby v pytli.

Přemýšlím si, hlavu lámu, jak bych mu to vrátil,
stavebnímu úřadu pak dopis začnu psáti.
Zítra si tam pěkně přečtou anonymní zprávu,
že můj soused proti vrbě postavil si hlavu.

Jak se jednou rozjedu, tak nemůžu pak přestat:
já budu psát dopisy a úřad bude trestat.
Už si chystám pěkný bonz i na ajznboňáky,
že jim staví na nádražích drezíny a vlaky.

Dále pak by státní správa pokutovat měla
mouřenína, co si chodí s černou stavbou těla.
Udáníčko příslušníků silnějšího pohlaví:
Žádný nemá povolení dřív, než se mu postaví.

[ašek]

základem je neposrat se

Dítka z víry počaté,
kdo smí, uhlí narube.
Osvětlím rád zubaté
svoje vhledy bezzubé.

Faulování viditelné,
v hlavě zas má neprůstřelně
slova o všem nesmrtelném.
Pouze kozy hmatatelně

když kdo má, už neskáče.
Je to kurva štrapáce,
povolují svěrače.
Chodím ráno do práce!