Pavle, proboha, cos to vytvořil za monstrum? Tohle přece není rýmový slovník.
Už v úvodním komentáři je několik podivností, které mne měly varovat:
1) Prší/větší jsou slova, jež spojuje vztah nepříliš zajímavé asonance, ale v žádném případě se nerýmují. Norma pro český rým: zvuková shoda počínaje předposlední samohláskou (v případě "prší" slabikotvorného "r") od konce, vyjma slov jednoslabičných, samozřejmě.
2) Ač se píše "téma," je pravopisně správný tvar adjektiva "tematický," adverbia "tematicky."
3)S "vázanou poezií" je kříž, protože se tohle pojmenování stále více šíří - ale striktně vzato je nesmyslem. "Řeč vázaná" je obecné označení veškeré poezie, ať už je psána veršem volným či metrickým. Správné opozitum k "verši volnému" je nejspíš právě "verš metrický." Na druhou stranu té distinkci "volný-vázaný" verš rozumím, osobně mě nijak nepobuřuje, ale staromilci se nad ní ušklíbají. V každém případě je ale velkým neporozuměním problému, když stavíš do opozice ten tzv. verš "vázaný" a "rýmovaný." Volný verš může být klidně prošpikován rýmy (viz Wolker) anebo být celý rýmovaný (Reynek), zatímco některé tradiční útvary metrické (v tvé terminoligii "vázané") poezie jsou ex definitione nerýmované. Velká část poezie antické. A co třeba Shakespearův blankvers, he?
A teď k tomu slovníku:
Zadal jsem slovní tvar "měl" a ejhle co mi vyjelo:
1. místo obsadila archaická "měl" 101,5% - dobrá, to není zlé.
Ale dál: 2. mě (useknutý rým) 97,1%, 3. měr (není rým) 96,6%, 5. ně (vůbec není rým) 93,5%. Podle jakého klíče? Jakým právem? Na čtvrtém místě je tvar "tměl" s 94,2 %. Ale tohle rýmové echo je přece stoprocentní shodou, lépe už rýmovat nelze. Proč nemá 100%? A proč mají "směl" a "hřměl" a "neuměl" - tj. obdobné příklady rýmového echa - pod 90%? Proč je předběhly jiné ne-rýmy a asonance?
Závěry? Určitě bys měl (že jsem, ehm, tak směl) opravit pravopisné a věcné chyby v úvodním komentáři, protože to právě v tomto konrétním případě opravdu nebudí dobrý dojem. Ale hlavně bys měl (např. já bych to nicméně neuměl), spíš než se pídit po nějakých exotických slovech, opravit sám slovník, jelikož stávající verze je naprosto nefunkční - zejména proto, že není s to rozpoznat rým. A to je, řekl bych, u rýmového slovníku nedostatek až absurdně fatální.
S pozdravem L.P. Ševelpuna
Autorovi slovníku
-
Ševelpuna
- Příspěvky: 1
- Registrován: 10.11.2007 12:28
-
vitsoft
- Site Admin
- Příspěvky: 2527
- Registrován: 5.7.2007 14:36
- Bydliště: Vítkov
- Kontaktovat uživatele:
Ač se tomu můj jazykový cit, zřejmě ovlivněný špatnou četbou, brání, uznávám, že současná Pravidla na rozdíl od dubletů umyvadlo/umývadlo, odesilatel/odesílatel, slevač/slévač kupodivu nepřipouštějí obojí možné tvary tematicky/tématicky. Rovněž Googlefight hlasuje ve prospěch kratkozobe varianty v přesile cca pět ku jedné, takže jsem přebytečné čárky v povídání o slovníku opravil.
Stran vázanosti poezie jsem si vědom spornosti tohoto termínu, který vedle svazování veršů rýmem může rovněž evokovat svázanost pouhým rytmickým metrem. Jsem rád, milý Elpé, že si i tak rozumíme v zamýšlené orientaci tohoto fóra, přesto jsem ale pro jistotu nahradil zmínky o vázané poezii úžeji vymezeným pojmem rýmovaná, alespoň do té doby, než třeba někdo povolaný stanoví a prosadí výstižnější termín.
Nechci nikterak snižovat estetičnost výše zmiňovaných klasických metrických útvarů, vždyť mnohdy svou stavbou připomínají důmyslně a do detailů propracované konstrukce modelů plachetnic, jak je známe z námořních muzeí a z kreslených vtipů o vysloužilých námořnících. Nicméně pokud se k výstavbě díla podaří přidružit svázanost kvalitním rýmem, vnímám výsledek jako esteticky mnohem cennější.
Zůstaneme-li u předchozího přirovnání, připodobnil bych rýmovaný útvar k modelu brigantiny stavěnému pomocí dlouhých pinzet a špejlí uvnitř vymyté láhve od rumu.
ad 1): jedná se o nedorozumění, nikdo netvrdí, že slova prší/větší se rýmují, jedná se o příklad, kdy se shoduje poslední samohláska. Dílčí ocenění této shody je sice 100 %, ovšem po zjištění nulové fonetické shody předposledních samohlásek r/ě klesne celkové hodnocení tohoto rýmu pod práh použitelnosti.
Dovolím si nesouhlasit s černobílým vymezením pojmů rýmuje/nerýmuje. Jako většina jevů v našem světě je i stupeň rýmovanosti dvou slov veličina spojitá, navíc vnímaná značně subjektivně. Strojové oceňování rýmu zdejším aparátem se jen snaží mechanicky držet krok s určitými všeobecnými pravidly, a uznávám, že přitom někdy pokulhává. Přesto bych se zdráhal kategorizovat například dvojice slov měl/měr, měl/ně jako nerýmy. Dvojice hlásek l/r má nastaven poměrně vysoký koeficient souzvučnosti (momentálně 55 %), neboť rýmy typu posel/poser, bála/Bára, slaní/sraní vnímám jako dostatečně bohaté a mému uchu lahodící. Vcelku přijatelně znějí i souzvuky čuměl/čuně, pokoru měl/po koruně, takže 92% ohodnocení měl/ně nepovažuji za vyloženou chybu.
Ocenění nabídnutých jednoslabičných slov tměl, vtěl, děl, běl, sděl, směl, zněl, čněl,hřměl, lpěl, pěl, pněl, tkvěl, chvěl, rděl, mněl, spěl, skvěl, dněl, bděl, běl, těl jako rýmu ke slovu měl souvisí se správným nastavením koeficientu fonetické shody mezi souhláskou -m- a shluky souhlásek -tm-, -vt-, -d-, -b-, -sd-... atd.
V českých slovech se vyskytuje přes 800 různých souhláskových shluků a počet jejich možných vzájemných kombinací přesahuje tři sta tisíc. Ne všem kombinacím už jsem stihl individuálně nastavit správný koeficient fonetické shody, takže evaluátor se je pak snaží ocenit nouzově, ubíráním vnitřních souhlásek shluku, dokud nenalezne definovanou kombinaci.
Pokud si sám nebo díky něčímu upozornění všimnu nepatřičného ocenění některých rýmů, jako např. směl/hřměl, opravím to zvýšením koeficientu konkrétních souhláskových klastrů -sm-/-hřm- v příští indexaci.
Vyhodnocování kvality rýmu jednoslabičného a víceslabičného slova je komplikováno tím, že předposlední samohláska u jednoslabičného slova chybí a nemůže tedy přispět k vylepšení celkového skóre více než průměrně. Někdy pomůže nastavení preference Cimrmanových rýmů, například u zmíněné dvojice měl/neuměl pak dostáváme pěkných 97,5 %.
Fatalistickou monstrózní absurditu zdejšího slovníku snad pomůže zmírnit, uvědomíme-li si, že jeho posláním není autoritativní rozpoznávání rýmů, ale spíše jen předložení poměrně širokého repertoáru lépe či hůře se rýmujících slov, které mají sloužit především pro inspiraci a připomenutí termínů, na jejichž existenci by si stereotypy znavený mozek jinak ani nemusel vzpomenout. Zapojení lidského intelektu jako další filtračního stupně je nezbytné, totéž ovšem platí pro snad všechny oblasti lidské tvořivosti. Těší mne, že lidé navštěvující tento web, svůj intelekt zjevně zapojují, byť by místy přecházel do lehkého šťouravična.
Stran vázanosti poezie jsem si vědom spornosti tohoto termínu, který vedle svazování veršů rýmem může rovněž evokovat svázanost pouhým rytmickým metrem. Jsem rád, milý Elpé, že si i tak rozumíme v zamýšlené orientaci tohoto fóra, přesto jsem ale pro jistotu nahradil zmínky o vázané poezii úžeji vymezeným pojmem rýmovaná, alespoň do té doby, než třeba někdo povolaný stanoví a prosadí výstižnější termín.
Nechci nikterak snižovat estetičnost výše zmiňovaných klasických metrických útvarů, vždyť mnohdy svou stavbou připomínají důmyslně a do detailů propracované konstrukce modelů plachetnic, jak je známe z námořních muzeí a z kreslených vtipů o vysloužilých námořnících. Nicméně pokud se k výstavbě díla podaří přidružit svázanost kvalitním rýmem, vnímám výsledek jako esteticky mnohem cennější.
Zůstaneme-li u předchozího přirovnání, připodobnil bych rýmovaný útvar k modelu brigantiny stavěnému pomocí dlouhých pinzet a špejlí uvnitř vymyté láhve od rumu.
ad 1): jedná se o nedorozumění, nikdo netvrdí, že slova prší/větší se rýmují, jedná se o příklad, kdy se shoduje poslední samohláska. Dílčí ocenění této shody je sice 100 %, ovšem po zjištění nulové fonetické shody předposledních samohlásek r/ě klesne celkové hodnocení tohoto rýmu pod práh použitelnosti.
Dovolím si nesouhlasit s černobílým vymezením pojmů rýmuje/nerýmuje. Jako většina jevů v našem světě je i stupeň rýmovanosti dvou slov veličina spojitá, navíc vnímaná značně subjektivně. Strojové oceňování rýmu zdejším aparátem se jen snaží mechanicky držet krok s určitými všeobecnými pravidly, a uznávám, že přitom někdy pokulhává. Přesto bych se zdráhal kategorizovat například dvojice slov měl/měr, měl/ně jako nerýmy. Dvojice hlásek l/r má nastaven poměrně vysoký koeficient souzvučnosti (momentálně 55 %), neboť rýmy typu posel/poser, bála/Bára, slaní/sraní vnímám jako dostatečně bohaté a mému uchu lahodící. Vcelku přijatelně znějí i souzvuky čuměl/čuně, pokoru měl/po koruně, takže 92% ohodnocení měl/ně nepovažuji za vyloženou chybu.
Ocenění nabídnutých jednoslabičných slov tměl, vtěl, děl, běl, sděl, směl, zněl, čněl,hřměl, lpěl, pěl, pněl, tkvěl, chvěl, rděl, mněl, spěl, skvěl, dněl, bděl, běl, těl jako rýmu ke slovu měl souvisí se správným nastavením koeficientu fonetické shody mezi souhláskou -m- a shluky souhlásek -tm-, -vt-, -d-, -b-, -sd-... atd.
V českých slovech se vyskytuje přes 800 různých souhláskových shluků a počet jejich možných vzájemných kombinací přesahuje tři sta tisíc. Ne všem kombinacím už jsem stihl individuálně nastavit správný koeficient fonetické shody, takže evaluátor se je pak snaží ocenit nouzově, ubíráním vnitřních souhlásek shluku, dokud nenalezne definovanou kombinaci.
Pokud si sám nebo díky něčímu upozornění všimnu nepatřičného ocenění některých rýmů, jako např. směl/hřměl, opravím to zvýšením koeficientu konkrétních souhláskových klastrů -sm-/-hřm- v příští indexaci.
Vyhodnocování kvality rýmu jednoslabičného a víceslabičného slova je komplikováno tím, že předposlední samohláska u jednoslabičného slova chybí a nemůže tedy přispět k vylepšení celkového skóre více než průměrně. Někdy pomůže nastavení preference Cimrmanových rýmů, například u zmíněné dvojice měl/neuměl pak dostáváme pěkných 97,5 %.
Fatalistickou monstrózní absurditu zdejšího slovníku snad pomůže zmírnit, uvědomíme-li si, že jeho posláním není autoritativní rozpoznávání rýmů, ale spíše jen předložení poměrně širokého repertoáru lépe či hůře se rýmujících slov, které mají sloužit především pro inspiraci a připomenutí termínů, na jejichž existenci by si stereotypy znavený mozek jinak ani nemusel vzpomenout. Zapojení lidského intelektu jako další filtračního stupně je nezbytné, totéž ovšem platí pro snad všechny oblasti lidské tvořivosti. Těší mne, že lidé navštěvující tento web, svůj intelekt zjevně zapojují, byť by místy přecházel do lehkého šťouravična.
