Řetěz DTDT

[Kama]

Ovce má navíc podobu pandí,
takový trošku brýlatý medvěd.

[Rancher]

Proto ta cena. Nejprve devět,
nakonec deset tisíc to bylo.

[Kama]

Takové trošku prekérní dílo.
Taky co mohl z Alcronu amant,
kterému stojí v garáži trabant,
udělat více? Maloval baču,
maloval stáda, postavil daču.
Líbezné dívce ovečku darem
věnoval jednou. Však jich měl harém.

[Jiška]

Málo se vyzná v umění starém,
nechá si obraz zhodnotit znalcem.

[Kama]

Hlavně dej bacha, díru hned palcem
mohla bys nechtě způsobit hravě.
Poté by cena, navzdory slávě,
obrazu tvému tutově klesla.
Pořídíš za ni s bídou dvě křesla.

[Jiška]

Ještě má doma loď a dvě vesla,
bude-li třeba, prodá i toto.

[Hanulka21]

Aby jsi potom nedala foto,
které tam jedno století visí.

[lea]

Fotku již dávno ožraly krysy,
přemýšlí proto, co nyní prodá.

[Jiška]

Asi už nic, i dešťová voda
jemu je vzácná v zahrádce vyschlé.

[Rancher]

Nory tam hrabou potfory syslé,
býlí je bídné. Co prodat sysly?!

[Kama]

Má-li ten potvor otvor jen svislý,
nebude marné prozkoumat zdali
bydlícím jižně také to pálí.
Dáme si srazík v půlnoční čase,
abychom všichni v celé své kráse,
ráno už byli třeba až v Sydny,
časový posun, byť je dost bídný,
nemůže vadit, odvahu máme,
ačkoliv někdy kapánek zklame.

[lea]

Kama tu veršem rekordy láme,
co však má prodat, nevíme pořád.

[Kama]

Jak to, že nevíš, prodávám zlořád,
prodávám malost, která jen tíží,
prodávám zlobu, jezdící zdviží,
prodávám slinu s jedovou chutí,
prodávám pýchu, blbost a pnutí.
Tudíž mám všechno, duši co rmoutí,
prodám to vcelku v košíku z proutí.

[Jiška]

Ty že bys chtěla intriky kouti?
Veselé oči z tváře Ti září.

[lea]

Komu však prodáš nemoc a stáří,
nikdo to nechce, to je přec jasné.

[nena]

Napořád mladý, bylo by krásné,
též stálé zdraví, každý z nás chceme.

[Jiška]

Říká se jezme střídmě a spěme,
stáří nás přesto vyhledá jistě.

[nena]

Musíme býti na správném místě,
hledání mládí- zbytečná práce.

[Rancher]

Na druhé straně, mládí je láce!
Každý ho žije, neplatí za něj.

[lea]

Pán Bůh si jenom vybere daně
u těch co nechtěj vážit si darů.

[Kama]

Kdo z nás chtěl asi utíkat jaru,
plnému touhy, příslibů, tajů,
rozverných dnů a mámivých rájů?

[lea]

Ten kdo své žaly utápí v baru,
pokud mu osud nadělí jinak.

[Kama]

Kouzelné lampy s příslibem džina
nenajdem v barech, nebo snad ano?
Bude to nejspíš permoník ráno,
kladívkem mlátí a říká náno,
zdalipak tušíš, v moudrech co psáno?

[lea]

Nebývá všechno předem již dáno,
každý je strůjcem osudu svého.

[nena]

Nechceme nikdy vůbec nic zlého,
ale co naplat, stát se to může.

[lea]

Není hned třeba vyletět z kůže,
pokud nás chyba posune dále.

[nena]

Poučit zde se, můžeme stále,
nebránit řečem, vyslechnout všechno.

[Beta]

Z neřestí Kamy zůstalo stehno,
úplně všechno prodala kolem.

[Jiška]

Beto, zkus pohnout bronzovým stolem,
z lamina koupí nábytek všechen.

[Hanulka21]

Rozhodla se ho pobíti plechem,
vnoučata ničí nábytek rychle.

[Beta]

nechala sobě poučné bichle,
vzdělávat třeba, v podmostí řeky.

[lea]

U řeky cvičí, podřepy, kleky,
z toho pak mívá bolavá záda.

[Hanulka21]

Věřila bych ti cvičení ráda,
bolestí ale, kleknout si nejde.

[Beta]

Z takových strastí, nevím co vzejde,
lékařskou pomoc musíte platit.

[lea]

Hlavně však nesmíš peníze ztratit,
ten kdo je najde už ti je nedá.

[Kama]

Tohle je ovšem úplná věda,
kam schovat peníz, cvičí-li nahá?

[Beta]

Peníze schová, nedovol sahat,
šmátrání nestrp, četníka volej.

[Hanulka21]

Raději nohy, ať mě tu bolej
nahá tu běhat, nebudu přeci.

[Beta]

Provádět striptýz, chtělo by deci,
raději litřík, byla bys miss RÝM.

[lea]

Tohleto není řešení, myslím,
u missky Rýmů ceníme slova.