Jambická prošívka

[nena]

Však také kdo je někdy zapře,
ten občas rád si právě zalže,
a potom neví, kde je pravda.

[Jiška]

I často je sním velká sranda,
když po otázce, co je lambda
pak víří v tanci plným vášně.

[Kama]

To ani nevíš, jak mu strašně
už lezou krkem proudy v kašně,
když zkoušel účin skotských střiků.

[Jiška]

Co papírových kapesníků,
jež vítr mete do keříků,
tu igelity, mnoho plastu...

[Kama]

Ten vítr nemá rozum, zas tu
chce nejspíš vidět tuhle kastu,
co nemá problém nikdy s ničím.

[Jiška]

Mně ovšem binec ten se příčí,
co všechno najdeš pod jehličím,
co lhostejnosti k darům Země.

[Kama]

A kdybys třeba víc, než jemně
i někdy třeba dvakrát denně,
tu bandu proutkem provětrala?

[Jiška]

To už jsem, Kamo, dávno vzdala
co mohla, v pytle posbírala,
však za pár dnů to tam je znova.

[Kama]

Ach moje milá Jiško snová,
tvé činy barvím dozlatova,
jen malou radu, brzdi trošku.

[Jiška]

Když slyším zpívat krtonožku,
či myší očka kouknou z došku,
tak nevím, kdo je škůdce větší.

[lea]

To stejně nikdo nevyřeší,
tak dělej radši, co tě těší,
tím svoji karmu posiluješ.

[Kama]

A navíc, když se ještě zuješ,
už bude jasné. Zase kuješ
své pikle, které svádí k smíchu.

[Fox]

Já nechci setrvávat v tichu
To radši chytnu zlatou štiku
A přání svá jí nadiktuji...

[Kama]

Máš bezva nápad, štiky v sluji
už koncert duí nacvičují,
tak nezapomeň držet místo.

[lea]

Už máme jenom málo jistot,
ať zkusí zpívat nanečisto,
pak přání přijde jistě samo.

[Kama]

Tak pokud je mi dobře známo,
máš problém zpívat v zimě dámo,
víš vůbec jak mi hlavu motáš?

[lea]

No, co je tohle za sabotáž?
Mám jenom jeden skromný dotaz,
ty nikdy v zimě nemáš rýmu?

[Kama]

Když virům, pokud příjdou v týmu,
dám poznat něco z našich šprýmů,
tak radši balí svých pět švestek.

[nena]

Vždy nejdřív hodí, trochu šestek,
už kostku znají, není zmetek,
pak zmizí rovně, přímo čelem.

[Jiška]

My zase denně šestkrát stelem,
když štěně v loži s leporelem
boj svádí přímo neúnavný.

[Kama]

To štěně není zas tak zrádný,
jen možná hledá čtení řádný,
a nejlíp čte se v loži přeci.

[Jiška]

A tak to vedem doma všeci,
když kolem židle otáčecí
my třeba závod pořádáme.

[vitsoft]

To u nás nula štěňat máme.
Vždyť pán pak o paštiku Hamé
by s pejskem dělit museli se.

[Jiška]

A někdo ani nevyspí se,
neb těžko je mu, jako v lise,
když pejsek v noci na něm leží.

[lea]

Pes pánův řízek povečeří,
pak jeho spánek věrně střeží
a pohlazení vyžaduje.

[jazylka]

Když bouře švihá špičkou túje
a vichr kvílí nocí duje,
kdo hnal by psího bratra z lože?

[Kama]

A jsou i tací, ach můj bože,
teď bratr pejsa rád má mrože,
co z toho vztahu jenom vznikne?

[Jiška]

Mrož, chudák, jenom lehce kvikne,
snad třeba tady teplu zvykne,
prý v středu bude šestatřicet.

[lea]

To nejen mroži budou kvičet,
i lidi v hrůze začnou křičet,
že přijde jistě konec světa.

[Jiška]

Když brouček večer s lampou létá
a ptáček křídly zatřepetá,
ti všichni mají život rádi.

[Kama]

Tak pročpak na nás z výšky kadí,
a nejen ptáci, ba i hadi,
co pokušením ženou z ráje?

[Jiška]

Tak tady jedna rada má je,
běž, Kamo, třeba v sloní stáje,
co proti tomu malý ptáček.

[lea]

Vždy věci velké mají háček,
dnes možno říci bez vytáček:
Radš pod ocasy slonům nelez!

[vitsoft]

Z těch volně padajících těles
by boule vznikla na tvém čele,
vždyť zákon gravitace známe.

[Kama]

Ten zákon občas trochu klame,
ač tvrdí pořád jen to samé,
má zmatek v tom, co tíhu činí.

[Jiška]

Mít stromy, které v létě stíní,
když ptáčci zpěvní v nich se činí,
tak za krk stále něco padá.

[Kama]

Tak třeba nastrč ptákům záda,
buď svoje, nebo kamaráda,
pak hnojit můžeš týden v kuse.

[Jiška]

Jen krásná víla s třešní v puse
je pyšná na své vlasy rusé
a ráda v ranní rose tančí.

[Kama]

To věřím, zvláště když náš Rančí,
jí nosí teplý guláš kančí
a někdy také Radegasta.

[lea]

Hned víla říká, já jsem Vlasta
a dobrý kanec je vždy bašta,
ať ptáci jak si chtějí, trousí.