Jambická prošívka

[Kama]

Pak hnedka volá: Pite Brede,
jen koukni, kam má cesta vede.
Ach, škoda slov, jen ásán zbývá.

[lea]

Vždy byla totiž velmi chtivá,
dnes na detailech neulpívá
a pluje s Bredem do nirvány.

[Kama]

Tam beze studu a vší hany
má touhu vylézt na liány
a lehce vlnit mysl, boky.

[lea]

Však nesmí míti v mysli bloky
a tančit s každým, třeba s mloky,
to Bredík hodně těžce nese.

[Jiška]

On modré s nebe prý jí snese,
jen ať se chová slušně v lese,
jenž čistí co mu síly stačí.

[Kama]

My dobře víme, oč mu kráčí,
chce fistulové trylky ptačí
mít coby dobrá zadní vrátka.

[lea]

Prý nikdo nesmí přijít zkrátka,
ni jeho milá, natož matka,
tak čakry hlavně pročišťuje.

[Jiška]

I proto k plotu sází túje,
tam nejlíp se mu medituje,
neb jsou to domu bdělí strážci.

[Kama]

Na železničním sedí pražci,
tak jako všichni známí šašci,
když v duši cítí troud a prázdno.

[lea]

Proč vlastně takhle klesl na dno,
to vědět vůbec není radno,
chce zapomenout na minulé.

[Kama]

Když viděl v kartách samé kule,
tu hlas mu hopsnul do fistule
a náhle věděl, která bije.

[lea]

On musel odjet do Anglie,
když kulí srdce nepřebije,
tam na zelené louce bydlí.

[Kama]

A ruce samý mozol z vidlí,
jak přehazuje hnůj, co kydly
ty krávy, které vidí všude.

[lea]

Vždyť ono chlapce neubude
a aspoň takto čelí nudě,
dřív zase viděl samé myšky.

[Jiška]

To byly malé v mládí hříšky,
teď rád je tam, kde přejí lišky
mu krásné noční pozdravení.

[Kama]

A možná jenom v tom to není,
on uvažuje o tom rčení,
že každý jednou dojde k cíli.

[lea]

Už byl tam jednou krátkou chvíli,
pak poznal, že se zase zmýlil,
teď neví, kterým má jít směrem.

[Kama]

Má očkování správným sérem?
Ať hlásí příchod, my ho berem,
a může s námi hledat poklad.

[lea]

On potřebuje na to doklad,
to slyšel sice nejmíň stokrát,
zas očkovací průkaz nemá.

[Kama]

Ty zmatky dělá jeho tréma,
on zkoušel ředit pěti, třema,
však marná zatím jeho snaha.

[lea]

Už nemá příliš času váhat,
pak mohl zas by chyby páchat,
přec vždycky býval zodpovědný.

[Jiška]

Když terén zdá se nepřehledný,
tak cesty hledá na rozhledny,
je s výškou každá starost menší.

[Kama]

Jak zvládnout výšku, když je pěší,
kde získat křídla často řeší,
má ovšem smůlu, jako vždycky.

[Jiška]

Ač někdy bývá nepraktický,
teď koupil skútr elektrický,
s ním všude zdarma zaparkuje.

[lea]

Tím situaci komplikuje
a vyřešení oddaluje,
on musí koupit vrtulníček.

[Kama]

Též housku s máslem a pár svíček,
a tričko, co je na něm lvíček.
Pak teprv může vzhůru k výškám.

[lea]

Už dává sbohem rodným vískám,
teď neuslyší: já tě zlískám
a bude zase vlastním pánem.

[Jiška]

On chodí chytat ryby s ránem,
však s jedním drzým kormoránem
má o úlovek postaráno.

[lea]

Sám vždycky říkal, co je psáno
to osudově bude dáno,
proč tedy měl by věšet hlavu.

[Jiška]

Já koupím sobě sladkou stravu,
neb hrnek chci a na něm krávu,
hned dvojí radost budu míti.

[lea]

Též zhoupni svoje tělo v síti,
ať mysl také relax cítí,
dny budou potom do růžova.

[Kama]

Ta barva je fakt příliš snová,
co kdyby potom chtěla znova
a malíř osud bude proti?

[Jiška]

Tak řeknu přání svému choti,
ať pořád tak se nelopotí
a léta trochu užijeme.

[lea]

Je lepší dělat to co chceme,
pak více let se dožijeme,
to málokomu však se daří.

[Kama]

Já řekla bych, že třeba v září
je správný čas, kdy fajn se paří
a omrzliny hrozí zřídka.

[Jiška]

Vždy večer přilétají v pítka,
však napřed kontrolují z kvítka,
zda není poblíž skrytý dravec.

[lea]

Pták stejně jako třeba savec
ví, pokud zrovna dojde na věc,
že při páření pařit nemá.

[Jiška]

Však hrát si nemá na bohéma
a jejich lásku dělit dvěma,
též odpouštění nutné bývá.

[lea]

Tak na to hříšník smutně kývá,
teď minerálka neperlivá
mu bude dlouho družkou věrnou.

[Jiška]

Neb jeho láska srst má černou,
když stojí večer pod lucernou,
tak jejich stíny mluví za vše.