Daktylská prošívka

[Kama]

Tohle že řekl? Ach prokletý osude,
zařiď ať uslyším z jeho úst:" Přelude,
pečenou kačenkou oslníš nejen mne".

[lea]

On se rád podělí o chvíle příjemné,
musí však zaplatit půlroční nájemné,
pozor si dává teď na každou kačku.

[Kama]

Portmonku nenosí, prachy má v sáčku,
spartaka odstavil, jezdí ve vláčku,
oželel pohodlí, aby nás viděl.

[vitsoft]

S přízvukem předložek velká je svízel,
možno se přesvědčit i v této třídě.
Auto kdo odstaví, jezdívá vlakem.

[Jiška]

Kdo to ví, jak je to s ležícím rakem,
jehož jsou tykadla typickým znakem,
vláčkem se nevozí, pozpátku chodí.

[lea]

Někdy se projede pro změnu lodí,
říká si pod fousy, všeho moc škodí,
zpátečník nebyl jsem, nejsem a nebudu.

[Jiška]

Nedělá račímu znamení ostudu,
citlivost, nesmělost má ve svém osudu,
miluje domov a rodinu svoji.

[nena]

Obstojí pokaždé v urputném boji,
zůstane oděný v tomhletom kroji,
nemá rád válčení,miluje ticho.

[Kama]

S nadhledem bere i nacpané břicho,
příjemný společník, pražádné psycho.
Navíc rád uklidní zčeřené vody.

[lea]

Oblečen chodívá dle nové módy,
zamete, vydrhne, naleští schody,
pošlete jednoho, spěchá to velice.

[nena]

Chtěla bys krásného,prince a dědice,
nebo snad milého, velkého šlechtice?
Všechny je zasílám, vyber si jednoho!

[lea]

Na úklid zásadně neberu leckoho,
řeknu jim výhružně: pánové do toho,
tak teď se ukažte, rychlejší vyhrává.

[nena]

Ten co pak vyhraje každého dostává
všemožnou pílí, pak ale jen postává,
práce ho stresuje, nepřizná porážku.

[vitsoft]

Nena si vymýšlí pohádku pro brášku,
vtipně ji nazvala Princezna na hrášku.
Bratr to pokládá za recept k vaření.

[lea]

Říká si propána, vždyť je to šílený,
ze všeho na něj jde podivné smutnění,
oheň však rozdělá, dostal chuť na ptáka.

[jazylka]

Kolem však k úlovku jen havěť kdejaká
polévku z housenek jísti ho neláká
nakonec vystačí s placičkou z kuskusu.

[Kama]

Celou ji rozplácne někomu na pusu,
vegošskou nebere, počká si na husu.
V nejhorším případě vezme i slepici.

[lea]

Ta mu hned zabere kuchyň i ložnici,
marně jí říkává, že je to v Prčicích,
ona je natvrdlá, z domu se nehne.

[nena]

Roztáhne křídla svá, potom si lehne,
pohodlí udělá, hezky se prohne,
takový klídeček neměla nikde.

[lea]

Nyní už z pokoje málokdy vyjde,
od mala slýchala: jezte a pijte,
na pekáč jedině teď se tak hodí.

[Kama]

Proč potom přijela kajakem, lodí?
Vezla sem naději. Tak už to chodí,
zbytečné snášet zde vajíčka zlatá.

[nena]

Posláním svým je tu, nějako jatá,
zajeté zvyklosti, jsou pro ni svatá,
nepřijme nikdy už velikou změnu.

[Kama]

Posledně ztropila příšernou scénu,
bylo to nechutné, vše kvuli křenu,
který měl poněkud nažloutlou barvu.

[lea]

Říkala nešťasně, kam ho teď narvu,
nakonec omylem sezobla larvu,
myslela, že je to vážně už konec.

[jazylka]

Doběh však ztepilý půlmaratonec
s jiskřivým pohledem, se zájmem o věc,
larva ji netíží na jeho hrudi.

[Kama]

Nechápu jediné, pročpak dnes prudí
sérií příběhů o tom, jak sudí
chodíval popíjet s nejmladší sestrou.

[lea]

Minulost chlapec má náramně pestrou,
vzpomínky často se do mysli vetřou,
sudí je pacholek, sestra zas nevlastní.

[Kama]

Z toho však nebyli úplně nešťastní,
v genové výměně byli fakt úžasní,
rodokmen složili z trojitých šroubovic.

[lea]

Třetinu zastihla nákaza neštovic,
takže jich nezbylo ani snad polovic,
kořínky mají však velice tuhé.

[Jiška]

Mají spát dříve, než ráno v půl druhé,
dokázat nemožné silou své vůle,
nemoci nebudou nikdy mít navrch.

[Kama]

Ozdravný genomix nějak se zadrh?
Někteří jedinci dali hned návrh
k výměnným pobytům za velkou louží.

[Jiška]

Ať si tam jedou, co po tom tak touží,
jiný zas do knihy zraky své hrouží,
šumění mořských vln domyslet musí.

[lea]

Zasněně popíjí ovocné džusy,
jednou jít do dálek zajisté zkusí,
nesmí však do džusů přilévat vodku.

[Jiška]

Zvrtl si kotník už na druhém schodku,
zapomněl na něm svou maličkou botku,
princezna podle ní ženicha hledá.

[Kama]

Půjde-li po čichu, bude dost bledá,
navíc, když zjistí, že dneska je středa,
den, kdy má v rozvrhu opravdu okno.

[lea]

Pohodí vesele blonďatou loknou,
případní ženiši hlasitě polknou,
vyhrává trpaslík, botka mu sedne.

[Jiška]

Trpaslík svítívá v noci, však ve dne
solární světýlko trochu až zbledne,
princezna přichází těšit se z janeb.

[lea]

Trpaslík z toho je poněkud janek,
čekal, že princezna po ránu vstane,
snídani přichystá, uvaří kávu.

[Kama]

Zatím však po hradbách v nějakém hávu
chodí a vyhlíží příznivou zprávu.
Mizerná naděje na ranní brekfest.

[Jiška]

Sotvaže uslyšel nějaký šelest,
ukryl se za velkou dubovou pelest,
naštěstí smála se ta paní v bílém.