Ritornely

[Kama]

Ach bože, lásko, kolik těch jar
už přešlo zenit bosou nohou
a každé mělo v kapse ten dar

co nutí vstávat spící touhy
a nadějemi plní mysl
i duši myje z oken šmouhy.

Zas jako krásná šelma, tiše
mi neseš svojí lásky číš,
já závrať cítím někde v břiše.

Jsi jako noční dravec, víš?

[Kama]

Jdeš, necháš chrpy, kopretiny
a vzkazy, psané na ubruse,
jsi krásný blázen, krátíš stíny.

Tak dobře znám, jak s tebou chutná
pít víno v noci, plné vášní
a také vím, že je ti putna,

když řeknu, bože, máš v tom zmatky,
kam spěcháš léto, nemáš padla
a proč už kvetou listopadky?

Tak mrkni ještě do zrcadla.

[lea]

Obrázkem jsi za dvacku,
jsi nevyřčená myšlenka,
další čárka na tácku.

Znám tě dobrých tisíc let,
jak nejjemnější pálenka
umíš teplem nabíjet.

Díky za šeď na skráních,
chvíle klidu v mezibouří,
teď slyším tvé volání:

„Já jsem Láska, tobě sloužím.“

[Kama]

Noli me tangere

Když mraky, plné vlhké šedi,
své břicho táhnou líně krajem
a chandra zase smutky cedí

já k divnovizím sklony mívám
a zlovolnosti blízko tuším,
tu celou duší osud vzývám

už přijdi, barvy jiné vystav
a zpívej, nebo něco říkej,
ať vidím z blízka klidu přístav

a prosím, zlým se nedotýkej.