Příroda inspiruje

[sarin]

Třpytivé perly v pavoučí krajce,
rubíny spadlé v brokátu listí,
děťátka hrušně v odstínu zlaté,
smaragdů stébla vetkaná v trávě,
opálu tóny z kalichu květů,
stříbřité trylky znějící hravě
našívá slunce babímu létu
na pestré roucho hedvábnou nití.

[Jiška]

Třpytivé klenoty poblednou v oparu,
podzim si libuje v dešťovém rozmaru,
javorů listí spíš ve větru odlétne
krása ta barevná rychleji pobledne,
až dýním úsměvy vyříznem do tváří,
drakům snad do výšky vzlétnout se podaří,
zazvoní rolničky na čapkách kašparů.

[Rancher]

Třpytivé jíní padá mi za krk,
oproti slunku fakt nevidím nic.
Kdo tu má chodit? To bych se nakrk!
Už aby okolo byl zase hic.

[Jiška]

<img src="http://jiska.euweb.cz/motyl1.bmp" align="right">
Radoval se motýl z květu,
slunce hřálo jeho křídla,
chodil denně do baletu.
Potom déšť mu kostým smáčel,
i ten brutnák kvítek stáčel
k hlíně ztěžklé proudem vody,
vymlely se v cestách brody,
skryla se i dravá šídla.

[sarin]

<img src="http://img98.imageshack.us/img98/7545/sam7210.jpg" align="right"> Zakaždým na sklonku farebnej jesene,
slnko keď znavené túži sa okúpať,
lúčmi si striebristú inovať ohreje
v korune štíhleho zlatého javora.
Na čas ho pretvorí v jesenné kúpele.
Namiesto vody v nich tekuté zlato má.
Vietor ho osuší a listy, zmenené
na tisíc drobných sĺnc, po kraji rozfúka.

[ašek]

Uprostřed vodopádu víla snová stála.
Tančila serenádu v auře vodní tříště.
Vodopád plyne jako lesní katedrála,
V údolí Suchej Belej najdu vílu příště.