Jíška plní naše bříška

[Hanulka21]

Radši tedy v dnešní době žiji,
neměla bych asi na to síly,
otočím knoflíkem u sporáku,
zažehnu plamínek u hořáku,
nosím kožich z jemného bizama,
nechci kůži z tmavého bizona,
přestava vaření na ohništi,
běhání bez botek po strništi,
hrůzu mi to velikou nahání,
nemít denní teploučké koupání.

[Jiška]

Mlha hustá halí les -
a vzduch chladný proudí krajem...
není vůbec vidět ves.
Je krása studená,
pohádka skleněná,
obestřená jinotajem.

[Jiška]

<img src="http://jiska.euweb.cz/malakyticka.jpg" align="right" alt="malakyticka">
Našla jsem kytičku u dveří.
Tajného mám snad ctitele?
Možná, že najdou se někteří...
Červené tulipány
jsou tu, ač nepozvány...
Hlavičky kloní nesměle. <br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 20.4.2009 19:02 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=100'>Jíška plní naše bříška</a> -> <a href='viewtopic.php?t=150'>Sextiny</a>

[vitsoft]

Já taky nesměle hlavičku skláním,
vpodvečer vcházeje do dveří,
abych snad nezavdal domácí paní
záminku upřít mi večeři.
Silný má hlas, i když jinak je útlá.
A další důvod jsou snížená futra.

[Jiška]

V radiátorech to šumí,
jinak ticho v celém domě,
náhle soused, jak to umí,
zapnul svoji televizi,
poezie rána mizí,
zalekla se moje Múza,
tady myslet, to je hrůza,
pojďme stavět sněhuláky,
s mrkvemi před paneláky,
dobrý nápad je to pro mně.

[vitsoft]

Sněhulák roztál, vždyť je tady léto,
radši ti postavím panáka snopů.
Lepší než chrpová kytička je to,
nervy ti uklidní, obilí dá ti.
Můžeš ho cepínem vesele mlátit,
pokud tě rozčílí některý z chlopů.

[Kama]

Až budeš mávat nám z modravých výšek,
při letu balonem, z rogala třeba,
tak odhoď starosti, Jiško všech Jišek.
Tvá třída Zvláštňáků, rýmových hráčů,
pro tebe připraví úžasnou sváču.
Dnes bude šk(v)arkově voňavý chleba.

[jazylka]

Se špetkou zázvoru, s lístečkem máty
k tomu hrst ředkviček, třezalku do čaje
ať život plyne ti radostně a ty
dál veršem vládneš tak, že duše roztaje.

[Jiška]

Zamávám kytičkou z ostrožky modravé,
dešťové kapičky po lístcích stékají,
na polích zlatí se obilí voňavé.
Snopeček oblékám do bílé košilky,
pohlídá zelí před bílými motýlky,
ptáčci mu nevěří, na stromech sedají.

[lea]

Naše Jiška z Bylinkova
rozkvete vždy v létě znova
jak ten zjara květ.
Ráda mlsá med,
k medovince lásku chová.

[Jiška]

Když ruku v ruce bolest kráčí
s tesknou prázdnotou,
i nejkrásnější píseň ptačí
v jiných tónech zní Ti,
slunce jinak svítí,
srdce jako z jílu,
v hvězdách hledáš sílu.
Jsi svou samotou.

[sarin]

Chtěla bych pohladit srdíčko sežhnuté,
chtěla bych mistrem být hojivých formulek.
Chtěla bych na chvíli býti vědátorem
a najít k řešení smutku správný vzorec,
znásobit víru tvou, odmocnit zármutek.

[Hanulka21]

Klikatí se cesta v poli
Ty jdeš po ní,srdce bolí,
duše Tvá se zmatkem zmítá
žalem,strachem,smutkem zbitá.

[Jiška]

Jako naschvál, zuby bolí
nejvíc ve dny sváteční.
I když chuť mám na kremroli,
spolknu pár lžic mléčné kaše,
místo husy mleté hašé,
zubař řekne, milá paní,
neruší-li Vás to v spaní,
přijďte znovu po neděli,
náhle pryč je, jak když střelí,
i když den je páteční.

[Kama]

Ježíškovi napiš presto,
že má ještě ňákou práci,
než opustí tvoje město.
Navzdor tomu, že má padla,
jistě nechce, abys chřadla,
dá ti zuby vyndavací.

[Jiška]

To je nápad skvělý,
abych pak je nehledala
v knedlo, vepřo, zelí.

[Beta]

Naše bříška Jiška krmí,
její bříško zatím krní.
Radši Jiško bez všech nářků,
vykašli se na zubařku,
pořiď klapy, klapy, chrup,
nebolí ni jeden zub!

[nena]

Sdílím Jiško bolest tvoji,
já mám taky svoji.
Letos zuby též mi potrápily,
se zubařkou moc se nebavily.
Pokračuji s léčbou v novém roce,
klidu dočkám se snad přece.
Tobě přeji bolest nemít,
dobré zuby ještě užít.

[Beta]

Také s vámi bolest sdílím,
k zubaři jít, no to šílím!
Někdo vřeští
strachy z kleští,
skočím z křesla a ven pílím.

[ašek]

Možná Jinřiška,
třeba Henriet.
Věrný poeta
zvony rozezní.

Luční turistka.
Rosou dobíjet,
rozbřeskem sjeta.
Strachy recesní.

[Jiška]

Štíhlá růže, plná květů,
bojí se, že v drát ji vpletu,
vytvaruji do bonsaje.
Nemusíš se, růže, bát,
že Tě vpletu v ostrý drát.
Nechystám na Tebe nůžky,
ani kleště, přece s hrušky
nespadla jsem, vždyť i v klasu
vidím božskou zlatou krásu,
s nímž si v poli vítr hraje.

[Kama]

Mohl by si s vlčím mákem
zahrát větřík, místo klasu?
Nedbej klidně mého hlasu,
jenže pít furt vodu s lákem
bude nejspíš propadákem.
K čemu zlatých klasů lány
nechat větrům, vichrům, dešti,
když černoušci hlady vřeští?
Máš snad pro ně z krásy many?

[Jiška]

Krásy se nikdo nenají,
ale přec ani bonsají,
v tomhle se jistě shodneme,
černouškům dárky pošleme.

[Kama]

Pošleme jim kola, brýle,
fakt to bude od nás milé.

[lea]

Děda z obce Rataje
bonsaje své stříhaje,
nic neřeší,
jen se těší,
co zas při tom vysaje.

[Jiška]

V octovém království Octová královna
pyšně si kráčí neb kdo se jí vyrovná?
Království sice je poněkud kyselé,
octem však rozsvítí i skříně omšelé,
koupelnu, stolky i kliky a podlahu,
octovou koupel má vše, co je v dosahu...
Chemie v království? Představa varovná.

[Ruprecht]

Bonsai to je stromek
co má křivej stonek.
Nebo že by to byl kmen?
To je jedno, čert to vem.

[Jiška]

Není to tak zcela, brachu,
drátem pomoz růsti hrachu,
stromy také mají cit,
nemusím já bonsaj mít,
která z nožů žije v strachu.

[Jiška]

Koupou se dva výři,
až se voda víří,
myjí peří, chmýří,
výřice se pýří,
vidí ve vikýři
oči netopýří.

[vitsoft]

Jiško, ten tvůj diktát
dokázal by studentky
v psaní i/y zviklat!
Nerdíš se teď studem, ty?

[Beta]

Neplní již Jiška bříška,
není již k brambrdlům kyška,
náplni brambor s tvarohem,
dala před lety již sbohem.
Hanulka nás opustila
postupně ztrácíme kila,
cukrárna prázdnotou zeje,
slíbila, že přijde - kde je?

[Jiška]

Ještě se, Beto, zardívám studem,
veršovat můžu jedině dětem,
utopím báseň ve víně rudém,
nevařím vůbec, na to mám muže,
zase mi nikdy nenosí růže,
kdovíkde Múza chodí si Světem.

[Beta]

Kde je Múza, nemám tucha,
je to totiž poletucha.
Sedne tam a onam zase,
nezáleží jí na rase.

[Jiška]

Odletěla asi s ptáky,
nemá ráda záškoláky,
nesvědčí jí mrazy zimní,
jen si, milá Beto, všimni,
je tu někde ptáček taky?

[Beta]

Nasypala jsi mu máky,
ptáků budeš tam mít hejno.

[Jiška]

I to víš, že stále sypu,
v sněhu stopy podle typu
u krmítek zanechají,
kdoví odkud přilétají,
přijde mi, že jich je málo,
asi slunce málo hřálo,
ale sypu jako vždycky,
přidám perník pardubický.

[Beta]

Pohleď na to nekriticky,
že ten perník pardubický
ukradla jsi babě Jaze,
proto je ti tolik blaze.
Perník neměl žádný ptáček,
neboť tě stál tisíc kaček,
zakalené oči teď máš,
k večeři máš jenom mišmaš.

[Jiška]

Kde jsi, Betko, na to přišla,
že můj zrak je zakalený,
z očního jsem zrovna vyšla,
vidím jako káně lesní,
o tom se Ti ani nesní,
nejsou třeba karoteny.

[Beta]

Zase zrak se ti zakalí,
musíš jísti více zelí,
perník ale vynecháš!

[Jiška]

Kdybych pila rumu deci,
viděla bych možná šejdrem,
nepřej mi však tyhle věci,
neb si zdraví vážím,
vodou hrdlo vlažím,
snáze jde mi mluvit s větrem.