Trochejská prošívka

[jazylka]

Vzdají to až před večerem,
smrži kryti mlžným šerem
dneska v plném počtu usnou.

[lea]

Bobři půjdou mlhou hustou,
postaví hráz novou tlustou,
správný směr už nabírají.

[žížala]

Nad tou krásou dech se tají,
lidé představivost mají,
ba i bujnou fantazii.

[jazylka]

Pozdě v noci vlci vyjí,
smrži už se neukryjí,
až se bobři ráno vzbudí.

[lea]

Potom smrže snědí s chutí,
v břiše cítí divné pnutí,
noční můry z toho mají.

[jazylka]

Zkrátka scénář jako v ráji,
kočky k tomu zamňoukají,
jaro vítaj všechny tvory.

[Kama]

Jenom roupi křičí z nory,
že zůstanou, jaru vzdory,
pěkně v teple. Mají kliku.

[lea]

Nenapíší slova díků,
je to banda uličníků,
stále chtějí něco dělat.

[jazylka]

Horší než-li stádo telat,
nesrovná je ani prelát,
jen se chechtaj jeho kázním.

[Kama]

Dlouho žili jako blázni,
proto dneska skončí v lázni,
bude koupel v Pyrviniu.

[lea]

Potom snad už budou v klidu,
roupy na ně nemaj vlivu,
mohou třeba pole zorat.

[jazylka]

Lehko tam pak zavrávorat,
jdouce zkratkou na rektorát
nezpevněnou cestou polní.

[lea]

Časem svoje tempo zvolní,
studovat už měli vloni,
zas líp pozdě, než-li nikdy.

[žížala]

Každý dočkáme se křivdy,
s rozhodnutím budem sžity,
dříve, nebo někdy pozdějc.

[jazylka]

Dobrá, Žížo, karty rozdej,
ať nás vede karban prostej,
křivdu čekat lépe ve dvou.

[lea]

Kartářka mi řekla jednou,
karban ničí čakru šestou,
nehraj, nepij, bude dobře.

[Jiška]

Třetím okem mysl prozře,
bytí jako ve zvonkohře
lehké je a zvoní štěstím.

[jazylka]

Štěstí hledám za neštěstím,
do práce dnes cestu klestím,
kéž by služeb bylo méně.

[Kama]

Odvolej to neprodleně,
jinak skončíš v karanténě.
Kdo pak bude duše léčit?

[jazylka]

Není jak to zabezpečit,
musím jenom mlčky svědčit,
že máš pravdu, jako vždycky.

[lea]

Na tom světě co je jistý,
možná zní to nelogicky,
duše léčí také šaman.

[jazylka]

Léčím si ji jako Kama -
první pomoc básničkama,
šaman guru není k mání.

[Kama]

Pozor děcka, konec lhaní,
možná vás to trochu raní,
Vitsoft řádí v Lapiduchu.

[jazylka]

Chce i jiným dopřát sluchu,
uchraňme se od rozruchu,
já zas Písmák chápat zkouším.

(...a furt mi to nejde)

[Kama]

Písmák nosí verše v koši,
občas též mé kroky hroší,
opatrně vedou k němu.

[jazylka]

Písmákovi honosnému
podám sladkou sklenku džemu,
potom méně bát se budu.

[Kama]

Sebezáchovnému pudu,
ne v Písmáku, nýbrž v judu,
učit bude nejspíš Rancher.

[lea]

Vždyť on působí spíš plaše,
zřejmě má též hodně práce,
stále bolí ho ta záda.

[Kama]

Pokud při tom také padá,
v svalech příčně pruhovaných,
bude nejspíš ňáká zrada.

[jazylka]

Snad jsou chybně posouvány
myozinu křehká vlákna
nebo mají ostré hrany.

[lea]

Diagnóza není špatná,
co s tím nyní uděláme?
Bude léčba něco platná?

[Jiška]

O své zdraví přece dbáme.
Jíme střídmě, sportujeme,
lásku v duších také máme.

[jazylka]

Snad i tělu dopřejeme
lásku občas pro zněžnění,
a co není, o tom sněme.

[lea]

Lepší sny jsou, než-li snění,
ve snu s námi duše mluví,
doufá, že se něco změní.

[jazylka]

Zahalené v protimluvy,
sny nás rukou moudré chůvy
navigují správně k cíli.

[Hanulka21]

Ušli jsme už jednu míli,
k večeru se rychle chýlí,
hupky dupky do postele.


utekly jste předtím do terciny!

[Jiška]

Sůva básní, to je skvělé.
S motorem má koště, hele...
Večer prý ji uvidíme.

[lea]

Na slet všechny dorazíme,
koště nové zakoupíme,
upálit se nenecháme.

[Rancher]

Vaše schránky oheň zláme.
Nachystané dříví máme
do hranice sestavené.

[jazylka]

Ta noc kouzel krev mou žene,
tančí víly obnažené
v lese dneska kolem stromů.