úvaha

[lea]

Mít strach ze tmy, to lidstva bývá metla,
Však stát a nejít dál, je krokem zpátky.
Vždyť tma je pouhý nedostatek světla
a strach je zase nedostatek lásky.

[vitsoft]

Před propastí zbabělá?
Chce to najít pionýrku,
která krok vpřed udělá,
vyzbrojena světlem lásky
posvítí na nedostatky.
Stačí přece škrtnout sirku.

[lea]

Posviť mi láskou na cestu hledání,
zrcátko pravdy najdi mi prosím.
Zpívání mantry prosvětlí tápání,
setrvat ve tmě je téměř zločin.

[jazylka]

Lásku, něhu, laskavost
druhému já dávám záhy,
stavím k jeho břehu most.
Mince však má obě strany,
není míru bez obrany,
někdy rýži, někdy saké,
hněv má místo v duši také,
bez něj není rovnováhy.<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 8.6.2010 21:55 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=247'>úvaha</a> -> <a href='viewtopic.php?t=160'>Moudra</a>

[Rancher]

Když uvážím vše co bude nutno
a odvážím TARA toho zboží,
ač neváží víc než absolutno,
či převážím i to slovo Boží,
neb zadovážím si věcí kupu
a neodvážím se o nich mluvit,
tak provážím předmět svého lupu
kol celnic se odvážím a dupu,
tím převážím váhu, jsem jak Hobit.

[jazylka]

Každý Hobit lásku poznal
k lahodnému jídlu, pití,
rozkoš sladká to i hrozná
břicho roste bez hranic
omezení neznajíc
a pleš jako tucet svic
leskem luny ve tmě svítí.

[Rancher]

Není to úvaha,
spíš říkám odvaha.
Takže uvaž zda
hobit uvázaný
jak Baloun se zdá,
co tvor nenažraný.

[jazylka]

Moudrý Hobit, tak jak je,
neváže se nezdravě
na hubnutí, na figuru
v trápení dá hlavu vzhůru,
bosý brouzdá po trávě.

Dodá žití lehkosti
od stresu se oprostí,
ti kdo jenom slávu shání
s tlustým chlápkem ve srovnání
hlupáci jsou naprostí.

[Ladjah]

Historie ukázala, opakovaně
Snazší najít světlo ve tmě, v bezedné díře
Krmen manou, veden citem, je to k nevíře

Takhle jistě nepodlehneš fatamorgáně
Neutíkej před problémem, jó najde si tě
Vyplivne tě jak Jonáše, na břehu stydě

vem svůj život do dlaně
chraň ho vždycky oddaně
na steč vždy odhodlaně
nečekej na vorvaně
nebalancuj na hraně
nedisciplinovaně

Jah loves always

[vitsoft]

Vůni kočičího zlata
ve vlasech mi vítr větří.
Má hlava jest nebohata,
jako Vševěd češu své tři.

[ašek]

ještě věříš na orbity?

Změna je vždy nulová,
pokud jedná o vztahu,
vina je zbraň účinná.
Hledat míru přesahu,
regulaci svědomí,
narušuje soukromí.
Najít slunce bez orbitu,
vyděračství zabírá,
pořád hledáš autoritu?
Co žijem, je satira!

[ašek]

excelentní upřímnost

Že by bylo všechno jedno?
Krásná jsi a tak si pindej,
nechme, lásko sex až na pak.
Ve výsledku odpovědnost
visí na mě, nikde jinde.
Nově kudy, kdy s kým a jak?
Excelentně neupřímně
neintimně nesu břímě!

[ašek]

májová dědkova

Přemýšlím si na své pryčně,
paměť už mi vynechává,
nezištně a bezostyšně
vlastní nápad rozdýchávám.
Nemravně až nebetyčně!
Každé ráno těžce vstávám.
Zasloužím si peskování,
vlastně už se nechci bránit.

[ašek]

pohledy plevelnaté

Léto počne, hledím kolem,
rostlina je ochlupená.
Užít si stav nebýt volem,
zapřemýšlím nad koukolem,
jaro hrozí karambolem.
Pochybnosti nad plevelem,
do hlavy cpu horem dolem
modrý koukol nezčervená.

[ašek]

spalovačova úvaha

Pozůstalým nosím šálky
naplněné ryzí mátou.
Zrána zdobím katafalky,
růže vždycky na devátou.
Bezcitně pak tvrdíš z dálky,
prý se pláče nade ztrátou.
Skurpulózně beznadějně,
děvky jsou i neprodejné.

[ašek]

poznání lanařovo

Ve věstníku dlaždičů
občas bych rád publikoval.
V elektrárně topičům
leštím lana lanařova,
uhlí čistím přes mravy,
chytám holí do rozkroku.
Neradno být laskavý,
mám-li čistit lidskou stoku.

[ašek]

impotentní ježek

Příště s sebou beru onakou.
Kde je pravda, co je pleticha,
stříbro nahrazené alpakou,
impotentní ježek nepíchá.
Znovu preferuji kuřáckou,
k ředidlu si příště začichám,
čerstvý projev vůle svobodné,
takže ano včera, dnes je ne.

[ašek]

multikulti je fakt kráva

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa ... gangy.html


Vždyť se všichni máme rádi,
multikulti mají jasno,
Kde je pravda, kde je krásno,
kde je bůh a kde jsou pravdy?
Víra v lásku nevyhrává,
naše děti do kapradí
vodovkami zasahují.
Muslim svými memorandy
sdělení má zajímavá.
Kostelní věž příliš nízká,
minaret, toť správná výška,
kobereček v zákristii,
tady bydlím, tady žiji.
Multikulti je fakt kráva.

[ašek]

sezóna

Pan věřící může být rád,
že ho k sobě nepozvali
si věřící nadsoudruzi
prověření několikrát,
možná Ali nebo z Mali.
Velbloud má tu správnou chůzi,
k čemu vola, k čemu koně,
korán nemá po sezóně.

[ašek]

fakt bude líp...???

ANO, vrána k vráně sedá.
Olomoucký prokurátor
na co sednou, nedohledá,
leda by měl zvláštní brýle
anebo byl všudybylem.
Dohledá či spisu předá?
Jasno už má komentátor,
bílá, černá, možná šedá.

[ašek]

dokulata nemravně

Je to stále dokolečka,
hřbitov bylo pískoviště,
ráno čárka, večer tečka.
Narozený na dušičky
příbor není, mít jen lžičky,
dlouhá slaměnková nit.
Dokážu to pochopit,
možná dnes a možná příště.

[ašek]

z východu tma, taky světlo

Všude, kde se dá i nedá,
pokud náhle není pozdě,
lidé mají divné zvyky.
Adrenalin vlévá do žil,
tsunami se náhle zvedá,
od východu plují lodě,
modleme se za mužiky,
do problému, co se vloží.
Expanduje pravoslaví?
Půlměsíci chybí zdraví.

[ašek]

chucpe pravdy vymočení

Stává v lese chucpe pravda,
někdy je to se mnou mírně náročné,
koruna je miliarda.
Zřejmě nepříjemná, tak ji vymočme.

[ašek]

bratříček s řevnicí

S praporem nahoře za zvuků řevnice,
jelena uženem a žádné kaprice.
Konečně bratříček vrátka už zavírá,
problém je nastíněn, dávno je ve skice,
domácí Ostrava, vzdálené Bohnice.
Víra či nevíra, či víra v upíra?

[ašek]

úvaha pivní

Věkem měním biotop,
kdeže svatá prostoto,
marně mávám rukama.
Mezi chlapy s pupkama
nový příběh startuji,
nepřipouštím etuji
starý příběh obnovit.
Duševně jsem stále fit.

[ašek]

posse rem esse

Cestování za poznáním,
kdysi víra. Konec testu,
doly nejsou ku kutání.
Za poznáním sebe sama
vlezl občas do pyžama,
nade sebou vrtěl hlavou.
Tělem vetchým, duší savou
díky za společnou cestu.

[ašek]

zas.....

Zas popravení, zase maškaráda,
zas zvadlé tělo v hlavě s múzou nahou.
Zas tělo vezou na popravčí káře,
zas prsa hřejí největšího hada,
zas ohbí nenalezl nad úvahou,
zas oko vidí. Čísla z kalendáře.

[ašek]

porno nesonet

Zrozená je v novoluní,
hodně blbá anamnéza,
šťastní, kteří nerozumí.
Sonet má být romantický
včera, dneska, prostě vždycky,
v Římě zvony nevyzvání,
nebezpečné cestování.
Zemřít není hypotéza.

[ašek]

už jsme ji vylili

Zvěrstvo hnané neřestností,
peklo je jen staré klišé,
těžký projev neschopnosti.
Roznesení pomluv světem,
vaničky, ty patří dětem,
renesance reformace
pouhá, pouhá machinace.
O čem bude čtvrtá říše?

[ašek]

kocuří stěhování

Kocuři jsou z benjamínků
hříchuplně o nádobě.
V horizontu odpočinků,
úmrtí a stěhování,
obětuju tetování.
Panující loket dvojí,
přijímáme podobojí,
o sobě vím, že lžu sobě

[ašek]

rozmluva o podvozku

Brky bílé, hejno husí,
názor mám, tak neznervózňuj
podvozek, to nejen tuší,
přirozené, že je správně,
netvař se tak bezpohlavně.
Promlouvání obyčejné
veřejně i neveřejně,
požij sklenku zralých hroznů.

[ašek]

pády s mechem

Novoroční kocovina,
od huby se zaprášilo,
navíc kilo, volné dílo,
je to dřina, kousek vína,

události nenadálé.
Mezi smíchem před nádechem
prázdná hlava zdobná mechem,
do finále vytrvale.

Já vím, už je po sezóně.
Předsevzetí spojuji v rým,
tabák chutný, z tabáku dým,
padám krásně, padám z koně.

[ašek]

merafcopa-nový účastník zájezdu

http://www.elektryzatory.com/

Ohradníky na vemena,
Polákovy uvozovky,
každý den nám zdobí pěna,
pro mne něžně prsoschovky.

[ašek]

smutný příběh

Nejspíš by si pamatoval
šelest větví, zbytky sněhu,
jak jen mlčky neschvaloval
mnohé věty nesouhlasné.
Zauvažovala jasně,
chlapská duše nerozumí,
i když mlčí, ještě ztlumí.
Smutný příběh bez příběhu...

[ašek]

pochybnosti vy(c)hlazené

Svět se motá skrz trápení,
sedí žába na prameni,
šedovlasí to maj blbý.
Dovlečeni na zásnuby,
cesta přímo někam jinam,
křoví dělaj i křovinám.
Jako první přijímání,
jako poplach při vloupání,
křehké jako pochybnosti.
Možná někdy na věčnosti
slisováno, rozkvašeno,
uloženo, vychlazeno.
Nelascivně na ni hledí,
smetí smetá vlastním smetím,
občas mívá pod čepicí.
Dneska neví, jak to říci.

[Tadeáš]

Až přijde jednou smrti den
– třeba mne srazí autokar –,
až vypadne mi z nohy třmen
a seznáš dunět hudbu hran.
Až lehnu si na sirou stráň,
až dohoří mé lásky knot,
přestaneš laskat melodram
a mé verše ti přijdou vhod.

Já byl jsem Pánem uhněten,
abych mu splatil rodem daň,
ačkoli jsem jen dítětem,
celý čas myslím pouze naň.
Ty též si pěstuj smrtnou zbraň,
tu, kterou skýtá velký rod,
pak, skolená ač, z hrobu vstaň
a mé verše ti přijdou vhod.

Až budeš mluvit s jedním jen
a najdeš svého otroka,
vyměníte si v ústech hlen
a vdechnete jej zhluboka.
Vzpomeň na věže baroka,
co stojí věkké toky vod,
povíš mu, co měl za soka
a mé verše ti přijdou vhod.

Teď ovšem jsem jen ponorka,
nekrášlím břehy jako loď.
Ty jednou budeš pastorka
a verše mé ti přijdou vhod.