Podzimní

[Jiška]

Co může muž muži radit?
Že má žít na plné pecky,
denně krásou si ho sladit,
radovat se po dny všecky.

[Marenka]

Z toho, jak znám kocourka,
vím, že si rád zabrouká
píseň o své milé paní,
o níž mívá krásné snění.
V její si lásce libuje
a stálou věrnost slibuje.

[Hanulka21]

S naším kocourem noci trávíme,
myšky po nocích spolu lovíme.
malý kocourek číhá za stromem,
já zas sleduji pohyb nad polem,
on mě myšičky z lesa vyhání,
já mu maličkou chytnu na stráni,
pak se u buku spolu sejdeme,
to si pořádně bříška nacpeme,
spolu pořerem myšky k snídani,
ale další už nejsou vítáni.

[Jiška]

Ostré zuby, pružné tělo,
také mu to dobře myslí,
říká si, že by to chtělo
býti trošku nezávislý.
Rád se toulá v širém kraji,
teplem láká měkký divan,
zvony lásky v srdci hrají,
chce být volný jako skřivan.

[Marenka]

Pohádku Kocour v botách znáte?
Tak tady ho živého máte.
Jenže tenhle náš kocourek
trochu jiný je navenek.
Boty toulavé nosí rád
protoulá celý širý kraj.
Zpátky velmi rád se navrací
domů vysílen se potácí.
Jen co však si odpočine
v kraje vydává se jiné.

[sarin]

Řeku dnes byli jsme pozdravit.
Byl to, vždyť víte, "ten" okamžik...
Pořád ještě se v toku jejím
sluníčko svlečené koupe,
na něžnosti není skoupé,
vlnky milé své s láskou čeří.

[Jiška]

Se Svitavou je dětství mé spojené,
v čisté řece učila jsem se plavat,
jí dětské trampoty byly svěřené,
ukázala, že nic se nemá vzdávat.
Ze stařičkého dřevěného mostu
hledívala jsem do hlučného splavu,
divoké vlny jak z pěnových skvostů
bouřily pro mne ve vodním pozdravu.
Všechny mé starosti řeka odnesla,
někdy zas přijdu něco jí vyprávět,
smutnou by nikdy vidět mě nesnesla,
sama běžela vždy vpřed a nikdy zpět.

[Jiška]

<img src="http://jiska.euweb.cz/mamut2.jpg" align="right">


Řeka, jíž mé srdce patří,
ozdobená přehradou,
plavou v ní vánoční kapři,
krásná Svratka...
jak zrcátka
hladinou se třpytí svou.

[Jiška]

Krásu lesa ruší střely,
myslivci zvěř nahánějí.
Pušky míří na bezbranné,
uštvané a odevzdané.
Muži s pýchou počítají,
kolik kusů mrtvých mají.
Nesnáším já tyto leče,
při nichž mnoho krve teče.

[vitsoft]

Když ti vadí halali,
tak se nezúčastňuj leč.
Lovci vždy to dělali,
aby bylo dosti masa.
Málokterý nimrod jásá,
navaříš-li kotlík leč.

[Jiška]

Klidně si naloží ke kýtě jelení
lečo a posype vše spoustou koření,
zapije likérem z hořkého pelyňku,
parožím vyšňoří domácí předsíňku,
bude se chlubívat lesnímu řádění.

[Jiška]

<img src="http://jiska.euweb.cz/mamut3.jpg" align="right">

Na Svratce krásné labutě žijí,
bílého peří, s nádhernou šíjí.
Hladinu řeky rozčeří samec,
zamává křídly, to vám je tanec!
Stařenka z mostu hodí jim cosi,
v kabele dlouho ztvrdlé to nosí.
Labutě zobou pečivo tvrdé,
přesto si plují, jak dámy hrdé.

[Marenka]

U vody se už šeří,
večer se tiše vkrádá.
Labutí bílé peří
vzpomínku přivolává.

[Jiška]

Morseovu abecedu vyťukává
drobný déšť z temné oblohy,
únavu nezmůže ani černá káva,
index spánku na vrcholu,
podzim čte svou kapitolu,
elánem hýří nemnohý.

[Jiška]

Listopad v bělavém hábitu,
ozdoben zlatavým šperkovím,
rozhodil námrazu v pažitu.
Přírodu zahalil do pláště -
vlhkého, z mlhy je obzvláště.
Ševelí šuměním dešťovým.<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 4.11.2009 20:42 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=143'>Podzimní</a> -> <a href='viewtopic.php?t=159'>Melancholení</a>