Podzimní

[Jiška]

I chlad a mlha mají svou krásu
podobnou kulisám na divadle,
přírodu vnímám stále v úžasu.
Nemohu nabažit se života,
v něm je ta jediná hodnota.
Zase pokvetou dnes květy zvadlé.

[Jiška]

Někdo má podzim rád,
někdo ho nesnáší,
přijde s ním déšť a chlad.
On však také krásou vládne,
kdo ji vidí, nezestárne
a život má snazší.

[vitsoft]

Nevadí podzimní plískanice,
pokud se odbudou jen venku.
U krbu, tiše se milujíce
na teplé podložce z medvěda,
i my jsme zbarveni do hněda
z letního sluníčka, holenku.

[Marenka]

Ležím na podložce nevěda,
že ta kožešina měkká
je z hnědého medvěda.
Stulíme se vedle sebe
teplíčko nám hnedka bude.
Oheň v krbu k sobě láká.

[knihovnice]

Už mlha padá do´údolí,
obilí vezou do stodoly,
budou zas brzy plné stoly,
hroudy jen tmavé
čnějí v poli.

Z posledních sil podzim už dýchá,
chtěl bych si užít chvíle ticha,
listí se snáší pomalu k zemi,
v kabátě schoulený,
dobře je mi.

Dřevo si na zimu štípu,
topoly,jasan i lípu,
už syčí plameny rudé,
dobře mi u krbu bude.

[Marenka]

Sama zase chodím ráno parkem.
Pod nohama šustí listí zrovna tak,
jako když jsem běhávala s drakem -
když v podzimním větru letěl do oblak.<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 5.10.2008 23:35 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=143'>Podzimní</a> -> <a href='viewtopic.php?t=159'>Melancholení</a>

[Marenka]

Jakpak dneska asi bude?
Mlhy válejí se všude.
Slunce má veliké snahy
proniknout skrze ty mlhy.
Slunko, nevzdávej to ještě,
nechceme jít hned do deště.

[Marenka]

V sobě mám ty listy podzimní.
Ve mně padají jak ze stromu.
Mohu za to nebo nemohu?
Který ten list bude poslední?

Listy mé lásky jsou sečteny.
proč byly tak chtěné nechtěny?
Všechno listí vítr rozfouká.
V tom má byla ta zlá předtucha.

[Marenka]

Nedej holka na předtuchu
světa užívej si trochu.
Listí nech padat podzimu.
Hledej veselou družinu.

[Jiška]

Žlutočervené má oči,
dlouhá pírka kolem oušek,
na Rýmy jen občas skočí.
Křídla úzká, tichý let,
doma jí prý nejde net.
Svědčí jí orlický vzdoušek.

[PSIII]

Vítr fouká, listí padá,
to je zase práce,
do díla se ruka přidá
doma na zahrádce.

Hledám ořech po dvoře,
chodím sem a chodím tam.
Aú! A teď nahoře
na hlavu spad' ořech sám.

Co s tím listím uděláme?
Je ho totiž strašně moc!
Nezbývá než mimořádně
vzít si sirky na pomoc.

A pak přijde mlha náhle,
mrholí již od rána.
Komu se chce bráti vidle,
kdo si zdraví namáhá?

Tma je hnedle po poledni,
to ta změna časová,
při mlze se nerozední,
dobře se nám vyspává.

[PSIII]

Kam já šlápnu, tam to praská,
bota s ořechem se laská.
Jestli tak to půjde dále,
bude s úrodou namále.
Na svatby, svátky, neděle
budem jak myši v kostele.
Budeme muset se postit,
nebude čím hosty hostit.

[Kama]

V neděli vyjdeš si procházkou na louku,
doneseš Rusalkám ořechy v klobouku,
vyrazíš po ránu,v slušivých gumáčkách,
najdeš je v nedbalkách,nemyté,v natáčkách.
Snídani ve trávě zvládnete pak hravě,
jednu tu Rusalku dávám ti ke kávě.

[Jiška]

Rusalka honem se umyla,
aby se mládenci líbila.
Z ořechů udělá věneček,
na kávu přinese hrneček.
Společně poklidí zahrádku,
zas bude krásná a v pořádku.

[vitsoft]

Nemohu uvěřit Jiščině domněnce,
že ořech dobrá je květina na věnce.
Ač žena zkušená, tady se mýlí,
věnce se vždycky jen z kopretin vily.
Není to žádná má utkvělá představa,
ač dávno už tomu, co jsem je dostával.
Věnečky zadarmo mají jen princové,
a tak si kupuji aspoň ty žloutkové.

[Marenka]

Děvčata, mrzí mě jedna jen věc.
Milému kocouru přejete přec
rusalku studenou jako psí nos.
Může snad přečkat s ní mrazivou noc?

Kocourek v hřejivém kožíšku
spinká rád v teploučkém pelíšku.
Rusalky chladivé nemá on rád
o mně si raději nechává zdát.

[Jiška]

Ořechy zapletla do vlasů,
udělá všechno pro krásu.
Stejně jí vypadly z kadeří,
rozlouskne si je k večeři.

[Marenka]

Ta skoro nehmotná víla,
že by na ořechy byla?
Ta se krmí jenom rosou
a tančí v ní nohou bosou.

[Jiška]

Vitsoft mně přesvědčil,
že víla je popleta,
co s veršem dělat včíl?
--------------------------
Rozmarná Rusalka
listí už zametá,
krásná jak třezalka,
z vílího je Světa.

[Marenka]

Ten, kdo tu je popleta,
a přitom je poeta,
jsi totiž Jiško sama
a s tebou taky Kama.

[Jiška]

Fantazie nezná mezí,
právě v tom to asi vězí,
Rusalka je téma krásné,
když má ořech, každý žasne.

[Marenka]

Rusalka je téma krásné,
můžeme dál skládat básně.
Jen tě prosím, Jiško drahá,
vždyť kocourka mám tak ráda.
Nedávej mu rusalku
krásnou jako třezalku.

[Jiška]

Rusalka je dávno v lese,
košíček si v ruce nese,
na hříbky teď vydala se,
nehodí se k lidské rase.

[Kama]

Jen mu dopřej vílí zdroje,
klobouk,plný ořechů,
zaslouží si potěchu
od Rusalky bez závoje

[Marenka]

Tváříte se kamarádsky,
přitom nelidské jste chásky.
Můj kocourek milý
nechce žádné víly.
Ořechů má doma hojnost
a vašich řečí taky dost.

[Jiška]

Kocourek jistě sladce spinká,
jak je zvyklý už od malinka,
neví o žádné průhledné víle,
s kterou by trávil společné chvíle.
Ořechy dávno sesbíral sám,
brzy zas přijde do Rýmů k nám.

[Kama]

Kocour není ze snů utkán,
říkám vám to zodpovědně
já ho totiž moc dobře znám,
netouží jen sám a bědně.

Dělá šéfa u Rusalek,
večer nespí,jako špalek.

[Marenka]

Koukám, klub že rusalek
klubem padlých je holek.
dobře to tam Kama zná-
dělá jim jejich mamá.
Kocourka jen pomlouvá
to se mě nezamlouvá.

[sarin]

Ouha, ouha...
žeby protirusalčí
menší vzpoura?
Mařenka, zdá se, válčí.

Tak ja se přidám.
Ale ke komu?
K Mařence? K vílam?
Počkám na Kamu.

[Marenka]

Přečti si tu kauzu celou,
dozajista budeš se mnou.
Mého kocourka stále nutí
studeným vílám do zajetí.

[sarin]

Tak je ponech, ať to zkusí.
Alespoň pak víc ocení
poklad ten svůj drahocený,
který u těch krásek muších
zprůsvitnělých neobjeví.

[Marenka]

Slova jsou jak rosa z rána
nepotká mě snad ta rána,
rusalku že si zamiluje
a v její náručí pak zhyne.

[Marenka]

Tak mě zrovna napadlo,
že tohleto divadlo
ať vyřeší kocour sám.
Já své štěstí stále mám.

[Kama]

Šelma je to dosti chytrá,
při svých toulkách,při lovu,
dnes je tu ,kde bude zítra,
nechce chomout z okovů.

Sladká volnost,ploty žádné,
život voní,každopádně
má čas zpívat Memory,
víly nejsou potvory!!!!!

[Marenka]

Bodejď by ses nezastala
svého domu paní mamá.
O rusalkách já vím více,
vždyť jsou to samé hříšnice.

[PSIII]

Sám bych na to nestačil,
brzy se nyní stmívá,
proč s vílou bych lajdačil,
s princeznou se mi snívá.

Princezna ze zámku není,
předejít chci obvinění.
Je to děvče velmi milé,
trávit s ním chci volné chvíle.

Bohužel však, k mému smutku,
tato moje princezna,
jiného má v srdci koutku,
s jiným večer uléhá.

Hele!! A ne, abyste to zase braly úplně doslova!!

[Marenka]

Řekla bych, že k mému smutku
projevil ses hochu vskutku.
Všechno to jsem udělala,
před rusalkou ochránila,
Na jinou teď vzpomínáš,
mě už vůbec nevnímáš?

[vitsoft]

Šelma po svobodě kouká.
Je-li chytrá, tak by měla
místo Memory radši broukat
árii Mephistophela.

[basnicka]

usmiata jeseň
vo vlasoch ešte včera leto
na perách posledná chuť dúšky

vôňa čučoriedok
v tvojich očiach
prvý strach

dievčenské boky
vo veľkej ženskej sukni
akoby nebola jar

vyber mu meno

[Marenka]

Kdybych tak dobře anglicky uměla,
četla bych árii Mephistophela.

Takhle nemám ponětí,
co mu radíš právě ty.