Oxymoroniáda

[vitsoft]

Zareagujte na předchozí příspěvek básničkou libovolného formátu, která na něj nějak logicky navazuje a přitom obsahuje oxymoron, tedy přívlastek s absurdním významem obracejícím naruby jinak obvyklou vlastnost popisovaného předmětu, např. modrá tráva, suchý déšť, měkká žula.

Z rampouchů tvých chladných očí
jsem jak uhranutý veden
ke klouzačce po úbočí,
po křivce, z níž cesta přímá
zrak můj vede až do klína,
kde se spálím horkým ledem.

[Rancher]

Napojen výživným jedem,
vyhládl celý jsem k prasknutí.
Nevedoucí cestou veden
ulehám unaven. S nechutí.
To má láska nenávistná
mne nevlastní. Zcela mne má.

... snad mi ten výživný jed jako oxymoron uznáš...

[Kama]

Hlasité mlčení házím dnes do koše,
ohryzky myšlenek,zmuchlané naděje,
sny,svléklé do naha a hříšné rozkoše.
Zbavím se balastu,nechci víc trofeje.

Vrátíš mi po ránu klíče k mé sloji,
změnímhned písmena tohoto kódu,
nedojde na kordy,nedojde k boji,
jenom si připijem,mám suchou vodu.

Směj se také,budem herci,
jsem ta pátá strana k čtverci,
jsem krev,která teče žlutě,
tys dal síru,já dám chutě.

[vitsoft]

Napojen výživným jedem,
vyhládl celý jsem k prasknutí.
Nevedoucí cestou veden
ulehám unaven. S nechutí.
To má láska nenávistná
mne nevlastní. Zcela mne má.
... snad mi ten výživný jed jako oxymoron uznáš...

Jasně, výživný jed je super, to by mě nenapadlo. Jen se ti rytmicky rozjely daktyly v prvním verši s trochejema ve třetím. No ale tady jde spíš o ty obraty než o rytmus. Zato Kama zazářila, nacpala jich tam hned několik a přitom jí to rytmicky odsejpá, jako když bičem mrští.

Jiška taky pěkně, akorát nevím, co mám považovat za oxymoron. Hodného draka znám z Pohádek naruby, o Chytrém Honzovi taky existuje spousta pohádek a modrých růží jsem našel celé miliony.

[Jiška]

Princezna zmodrala jako růže,
radostí mohla vyletět z kůže,
hodný drak žádal ji o ruku
a chytrý Honza stál u buku.


Princeznu s modrými vlasy
už jsi potkal také asi.
Kdybys viděl bílé uhlí,
to snad by Ti rysy ztuhly.
Všechno už tu kdysi bylo,
uzrálo a potom shnilo.
Oxymoron napsat skvělý,
to je těžší, než spát bdělý.

[knihovnice]

Černý den a bílá noc,
to je na mně trochu moc,
pomýšlím teď na nemoc.
Z horka nebo chladu?
Otázku si kladu.
Jsem nemocný zdravý,
hra se slovy,to mně baví.

[vitsoft]

Horkost zaražená v míše
nebo z chladu zhoustlá krev?
Moliér prý o tom píše,
vyléčí tě za pár franků.
Přilož s pijavicí baňku
a vydávej tichý řev.

[Marenka]

Hulákám tu potichu,
to zas tebe namíchnu.

Bez soli mám slané slzy
to není to, co mě mrzí,
to moje jsou slova cizí.

[Kama]

Prázdná slova,hlavně cizí,
probouzejí ve mně vizi,
jak mrak barvy terakoty
pláče déšť z umělé hmoty.

Šedá duha mosty staví,
doba vhodná pro oslavy.

Domlouvám své něžné zlosti,
vydrž ještě,příjdou hosti,
užijem si skvělé hádky,
krájím zdobně citron sladký.

Navzdor tvé poťouchlé radě
budou sedět na zahradě,
půjdu chystat vávří kávu,
zatím tiše sekej trávu.

Sekačkou,co krásně čmoudí.
Ovane je vůně nafty,
taky psisko štěká,loudí,
zítra mají všichni afty.

[Rancher]

Káva s naftou,
rtíky s aftou.
Sázecí sekačka,
šišatá rotačka.
Klenutá rovina,
přemoudrá kravina.

[vitsoft]

Moudrost skotu? Má to háček,
těžko získáš holý porost
holou rukou, bez sekaček.
Kráva dočista ho spase,
ty si nevážíš jí, zdá se,
no tak nebuď oxymorous.

[Rancher]

Býval jednou oxymorous,
mračil se jak v ambru by kous.
Úsměv si sladil citronem,
utíkal zvolna nahonem,
jak kojenec hustý měl vous.

[hanka]

pohladím vous batoleti
ruka se mi pevně chvěje
snad ta blbost nedoletí
za vteřinu přes století
tam kde kniha básní zeje

[Rancher]

Bezlistá je básní kniha
jako je chlupaté koleno.
Tímto vzlétá ze mne tíha,
nic o tom tak bylo řečeno.

[lea]

Neříkej o tomto něco,
pravda lže a krade,
k obědu vepřové lečo
za úplňku žádej.

[Rancher]

Leč oslovit léčku, lečo,
vokativ nebude správně.
Pátý pád? To už aj prečo?
Nahoru vždycky spad, hlavně!

[lea]

Vokativ zavolej potichu,
oslov ho, ať už ví, s kým je čím,
neupleť naň sedmou pletichu,
čistou jak bobeček zaječí.

[jazylka]

Ráda se probouzím do spánku,
tep tepe neslyšně na branku
krajiny pohádek vysněných,
bezbřehým korytem teče smích
z hlubiny dětského poznání,
touhy nás děsí i ochrání.

[lea]

Touha je představa pouhá,
zavři ji ve volném prostoru,
vesmírná z ní bude šmouha.
Vypusť pak ji do kelímku,
zavři oči na vteřinku,
ať vidíš milou tu potvoru.

[Beta]

Slézá vzhůru, děs jej ničí,
spadne dolů, nad oblaka.
Dneska slabý vítr fičí,
zespoda zas voda cáká.

Nahoře je krytý bazén,
dává léčebnou si kůru,
horkou vodou, zcela zmrazen,
šipkou skáče přímo vzhůru.

Blázen!

[ašek]

Lepšího chlapa nepotkáš,
většího blba taky ne,
řekl jsem v noci v Sherloku.
Nejlepším býti z proroků,
souznění jímž se nevyhne
mrtvého žití reportáž.

[jazylka]

Sychravé bezvětrí
zavládlo krajinou
s Blážou a Jiřinou
hulákám popěvky
(kdysi jen pro děvky, dneska už pro všechny)
Jsme rády, že jsme tři
svět je pak barevný.

[ašek]

Barevně černobíle,
růžová kratochvíle
šedavou nese vlajku
zamrzlou na Klondajku.

[Yan73]

„Barvy, barvy, barvy, miluju je!“
říkal v noci slepý každý den.
K správné zradě vždy je ochoten
přímý člověk, který pikle kuje.

Žil byl u nás jeden velkorysý,
hodný, něžný, vřelý diktátor,
milován byl jako černý mor
pro charakter jako věrné krysy.

Jeho brácha, čestný exekutor
nosil svoje srdce na dlani,
s empatií ryby pirani
plnil chudým vínem obsah čutor.

Ohleduplný a vždycky milý
byl ten zdvořilý a slušný kat,
chtěl se jenom krve nalokat,
když už zuby nakous krční žíly.

Takže oxymoron střízlivý je.
V bídě pupky chudých mají dost.
Lichvář žije bližním pro radost
a též každá žena v pravdě žije.

[Yan73]

Submisivní predátor
s taktem řeší každý spor.

[Ruprecht]

V souladu sporů zasedl už soud
uvnitř, vně uzavřených dvorů beze zdí.
A slepý jasnozřivec, velemoudrý bloud,
a chromý běžec, Hypnos který bdí.

Z prostoru bodu, paží bezrukých,
se v zpátky nenávratně vzdálí
a klidná bouře mete horký sníh,
veškeré nic pak v obnažení halí.

[Yan73]

Živý duchu Ruprechte, nu
já jsem vhodil do koše
čistou pokakanou plenu
když na kole Shlomo šel.

[Petrus Festinatus]

Hlubina nebeská vklíní se do klína
a jestli tě zebe
to modré z nebe
zahřej se vločkami, zázrak je proklíná.