Jazylka (os hyoideum)
bude asi pěkná kost.
K daktylům i ke trochejům
přistupuje jako profík,
občas legraci si ztropí,
trká do nás svými corni,
až i básník nemotorný
píše verše pro radost.
Přeji ti tvé snění bdělé,
fantazie mužům svědčí.
Jazylka je kůstka v těle,
daleko má k světské kráse,
ze všech kostí jediná se
s žádnou jinou nedotýká,
křehká víla zpod jazyka,
mít ji v loži není radno,
propíchne až příliš snadno
navoněný zadek něčí.
Známe kosti netýkavky,
ve kterých prý chybí morek.
Že je křehká? Chyba lávky!
Když se z kůstky odštěpí
malé kůstče beze kštice,
Jazylka se za děti
pere s odhodláním lvice.
Nechť vzkvétá tvůj juniorek!