Stránka 1 z 2
pojďme si hrát na sonety
Napsal: 1.4.2015 20:41
od ašek
sonet IT romantika
Informačních toků slasti
Internet a Intranet,
čeká mě pád do propasti,
chceš to zítra nebo hned?
Toky bitů bez účasti,
vítej doma, občane!
Harddisk už nám dlouho chrastí,
za chvíli snad přestane,
pokud dám mu ještě chvíli,
aby bity rozředily
bajty, které nemravně
sdružují se v kratochvíli
měníc kódy každou chvíli.
Dupou tu hru soustavně.<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 5.4.2015 15:06 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=356'>pojďme si hrát na sonety</a> -> <a href='viewtopic.php?t=152'>Sonety</a>
Napsal: 2.4.2015 19:25
od ašek
sonet šabatový
Vzpomenu-li ombudsmanku,
hned mi v žilách tuhne chlast.
Radši měla vykrást banku,
tahle baba chce nás zmást.
Sedět má dnes u verpánku
na podrážky brousit plast,
užít práce v polospánku,
z užitečnosti mít slast.
Jsou tu madam Šabatové
milovaní cikánové
nájemníkem příjemným.
Už se bojím třídit prádlo,
takže moje umyvadlo
sloučí bílé s barevným.
Napsal: 2.4.2015 23:12
od ašek
sonet operátorky úklidové služby
Lákají mě rudé rety
dnes jen tvoje od rána,
při krásné hře na sonety
jsi do práce dorvána,
skvostně leštíš parapety,
nemravnost již spáchána.
Krásné tvoříš siluety
s kýblem šéfem poslána,
úsměv nosíš v jednom hadru,
lépe chodit ve skafandru.
Mistr úklidové služby.
Sýkorku lze za koňadru
pochopit jen díky ňadru.
Vizitku mít, jsou tvé tužby!
Napsal: 3.4.2015 16:02
od Yan73
Smrt a stařec
Smrt? Pro někoho sexy kočka,
pro jiného zas potvora.
Na každého ta dáma počká.
Pít! Stařec k baru vrávorá…
Knír „kartáček“ má rudý guru.
Vlas slepuje mu pomáda.
Přes mrtvoly se šplhal vzhůru
a že jich byla hromada!
Král mordýřů a mistr strachu
se bojí něžné kmotřičky!
Chlast nepřebije strachu pachuť.
On chtěl by být zas maličký,
To ale nejde! Ví to oba.
Je konec. Říkali mu Koba.
Napsal: 4.4.2015 21:40
od ašek
sabbatum sanctum (sonet)
Před kostely hoří ohně
vprostřed temnoty a chladu.
Produkt, který ze slivoně
odmítnut dík prstokladu.
Nechci tu být za mimoně,
levou rukou kupříkladu,
nepřicházím zakaboněn,
srdci bližší na kříž kladu.
Procesí a hábit bílý,
pastýři se rozvrstvili
náhražka je svatozáří.
Pro mnohé jen kratochvílí
odraz světel nahodilý.
Paškál v čele davu září!
Napsal: 5.4.2015 8:32
od baaari
no ne,je to opravdu ašek???:-)
Napsal: 7.4.2015 11:35
od Yan73
Koba a smrt (předělávka)
Pro někoho je sexy kočka,
pro jiného zas potvora.
Na každého ta dáma počká,
i na starce, co vrávorá
a pije z lahve. Rudý guru!
Od Lucifera dostal pas.
Přes mrtvoly se šplhal vzhůru,
a že jich bylo! Nastal čas!
Chlast nepřebije strachu pachuť.
Král mordýřů a mistr strachu,
vrah tlustých mrňat z kolíbek,
už úder kosy neodrazil,
už Lucifer mu chystá azyl
a Smrt mu tiskne polibek.
Napsal: 7.4.2015 19:35
od ašek
sonet z vernisáže
Plácnu prknem do vody,
děsím kapry letité,
oslovil jsem kustody
výstav, kteří v ambitech
nashledali výhody
prostor, jež jsou barvité,
navíc plné pohody.
Víno v číších rozlité!
Polibyro nezakáže
navštěvníkům vernisáže
myslet pouza na sklepmistra.
Projev, který nevyvážen,
blba z prostor nevykáže.
Zneuctění houslí mistra!
Napsal: 8.4.2015 21:41
od ašek
sonet moravskoslezský patriotní
Kdyby mě byl postih talent,
maskovaný hubertusem
moh jsem tělo klanět v hale.
Moudra pouštět, mírně, kuse,
mohl jsem být Woody Alen.
Sýkorák mi hlásí: Hnuse,
(tak jsem raděj pod most zalez)
na Slezskou jeď místním busem,
cesta už je dávno v pachtu.
Možná vole, poznals šachtu,
světu vládne Vicanoha,
stáhni z pádla vratiplachtu,
nedupej hru, bo ti přitnu!
Na Zárubku pláče mnohá...
Napsal: 9.4.2015 7:38
od Kama
Ašek dostane medaili "Zlatý sonetář" a pochvalu před nastoupenou jednotkou a rozvinutou zástavou....
Napsal: 11.4.2015 0:06
od ašek
Hodina Komenského
Jazykům brány otevřené,
Athéna bývá ráda sjetá.
Poznával země zaslíbené,
labyrint srdce je ráj světa.
Církevním pánům neslíbené,
k ničemu dávno katecheta,
prázdniny sluncem zabarvené,
budoucnost varování metá.
Nestoři se nebouří,
ztroskotání na moři,
předurčen už od embrya.
Nevítězí kantoři,
brblající netvoří.
Jak lze uctít Komenia?
https://www.facebook.com/media/set/?set ... 339&type=1
Napsal: 14.4.2015 19:10
od ašek
sonet rozčarovaného bakaláře
Nečekám už na ovace
písku plné nesoukolí,
hlavně se tu nepozvracet.
Nepřátele vezmu holí,
rigidita, izolace,
chceš-li, klidně oddrmolím,
vztahy vznikly křivolace,
představím se v nových rolích.
Nervózní a navrčený,
bakalář jsem bez trivia,
funkcí náhle za génia.
Dosud ještě nezatčený.
Neškodné je mletí pantem,
dokud jsem byl bakalantem!
Napsal: 19.4.2015 17:55
od ašek
očista hřbitovní jarní
Jen očistíme předků hroby,
když cesta vede k nechápání.
Stín jara, změna roční doby,
tak sbírej chlupy v prázdné dlani.
A slova pozbývají zloby,
jak pupen jívy varování.
Ctím prázdná slova obžaloby
tím květem vrby jarní zbraní.
Jsou buňky vnímající chutné,
pak sílu dodá vůně z výšek,
už nespoléhat na podbřišek!
Jsou cesty náhle nevyhnutné,
jdu zvednout hlasy z hlubin rovů,
a nosím vestu prapředkovu.
Napsal: 19.4.2015 20:56
od Kama
Sto pochyb, když se motá v kole
a barvy duhy zmatkem šílí,
je dobré ptát se, jaká role
je moje v téhle kratochvíli.
Mám svoje tajné katedrály,
kam mohu vejít hlavním vchodem,
když přívětivost osud halí
a málo souzním s pevným bodem.
Ať řekne třeba, proč jsou chvíle,
kdy sype do ran obsah slánky.
Mám vzdoru trumfy pošetile
brát coby účet citobanky?
A třeba stačí vzít si brýle
a nalistovat správné stránky.
Napsal: 21.4.2015 22:39
od ašek
jarní vzdělání rekrutovo
Louka plná kopretin.
V evropanské vitríně
z cigarety stoupá dým,
jaro je vždy na místě.
Svět je plný ojetin,
nepodléhám volkslistě.
Správou věcí semleti
dík germánské očistě
cvičí svaly, cvičí prs.
Posvěcené statutem,
jak v holou řiť kousnuté
hledaj ve zdi díru skrz.
Dveře, jsou-li okuté,
pak maj smůlu, rekrute.
Napsal: 24.4.2015 20:45
od ašek
už (sonet:!?)
Je skvostné žití na pranýři,
kdy mozek vlastní neuhýbá.
To vymysleli inženýři.
Juch, není panna z tůně ryba.
A nad vodami už jsme čtyři,
byť mimoň určí, kde je chyba.
Ctím pravověrné rodem štíry
i dámu, co je samolibá.
Už vedle oněch stojím v řadě,
jimž věřím snad, že jinde žili.
Pak v potkání se na úřadě
kdos vyje pravdu v maškarádě.
Už průserům jsme odzvonili,
dnes kati v řece stloukaj kádě.
Napsal: 28.4.2015 21:46
od ašek
sonet tkavý o ranveji
Pěji píseň vážně tkavou.
Jarní luka rodí květy,
kochám se rád nad představou
vždy, když znějí kastaněty.
Prošlas bosou nohou travou,
reaguji na podněty.
Duši máš už promokavou,
zvláštní náhled. Tvoje světy
jsou teď náhle k nepoznání.
Brýle vadí při líbání,
nejkrásnější v správném rouše,
poznání tě nedohání.
Takže jdeme na přistání,
ranvej občas hodně klouže.
Napsal: 29.4.2015 7:16
od Kama
ranvej je bezva 
Napsal: 29.4.2015 11:06
od Yan73
Odpověď Kamě
I mě žerou pochybnosti.
Možná, že mě sežerou.
Život někdy je jak dostih
(s manželkou i operou).
Žena sype chili do ran,
opepří a přidá sůl.
Jako arab čtu jí korán:
na ženu je dobrá hůl!
Fena, která měsíc hárá,
není jako moje Sára.
Konec pře, zas remíza.
Temné oči jako tůně.
Kdo je vidí, ten hned stůně.
Díky Bože! Není zač!
Napsal: 29.4.2015 22:00
od ašek
sonet starého Magdona
Ač se snažím, neuhnětu,
hledám moudrost v řeckých bájích.
Pokud dotázání je tu,
odpovědi vyhrávají.
Nadefinuj přesně větu!
Eskymo ti neprodají,
máš-li nápad po odkvětu
s myšlenkami na okraji.
Maryčka je Magdonova,
pravdy řád vždy pravidelně
myšlenkami neznatelně,
tvrdí, že je nepodobná.
Odvolací orgán řídí
blbost nebo jenom mládí?
Napsal: 30.4.2015 21:03
od ašek
jak Broučci s autorem vyhráli válku
Válku náhle prodloužili,
Karafiát papírově.
Dnes jsme opět zvítězili,
a vítězství broučků nově
právě dnes zas rozpustili.
Pravdu mají vítězové,
věřím, že jsou neprohnilí,
sundám hadry flanelové.
Z tvého klínu neklínově
nesu stigma prorůstové.
Velká Lhota, tam ho najdu.
Smějí se mi roztomilí,
co na tom, že podnapilí
u javoru říkaj pravdu.
Napsal: 5.5.2015 21:32
od ašek
sonet o plenění
Sex to občas okoření,
s tebou se však neožením,
schůzka byla o smočení,
chtěl jsem tě mít na zeleni.
Pravda z pravd už nepramení,
na posedu postřeleni.
Kulka v řiti málo změní,
že jsme byli přistiženi.
Kde nic není, tam nic není,
fořt ten lišku nepodcení,
lásko, jsi zas v podezření.
Je to jasné představení,
učinění opatření,
kde lze co, tak tam se plení!
Napsal: 7.5.2015 19:47
od ašek
sonet o slovech májových
Každý ví, že ráno svítá,
slova hladí slovy v máji.
Kdo je jiný nevyčítá,
všichni četli v řeckých bájích.
Dáma s kosou nenamítá,
boha bohem neuhájíš,
že se z bible nepředčítá.
Zvykem bývá v zdejším kraji
dát si dvě, tři půlky režné.
Znovu něco neuhájím?
Propasti už na okraji,
v hloubi víří vody temné,
tam se slova objímají.
Ustájeny v jedné stáji!
Napsal: 15.5.2015 21:07
od ašek
sonet o ztrátě
Cérky zjara pro radost
ogary dnes zplemeněné.
Javor ztrácí košatost,
děvče místně zúčastněné,
vnímá světa paradox.
Z hedvábí je nebo lněné,
špatné věci nerado,
chápe které? Mě či ženě?
Zbývá řeka nesplavněná
víře v pravdě zamítavá,
co ovládá zdejší kraje.
Šutry v proudu zdůvodněná
vodní víla nevyhrává,
zde vítězí jiné báje.
Napsal: 20.5.2015 21:47
od ašek
sonet o maškarádě jarní
Ráda, pokud hraješ dada,
vcházíš dveřmi do dveří,
prsy vnímáš dotek hada,
pravé s levým soupeří.
Na mně, na tě, občas řada,
vnímáš orgán mateří.
Očekávání je zrada,
v duchu dávno večeříš.
Učinění pokání,
že snad spolu zabřeznem,
je tu vnitřní barikáda.
Nezpůsobí vyznání
až ho potkám pod břehem
čerstvě jarní maškaráda?<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 20.6.2015 23:52 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=356'>pojďme si hrát na sonety</a> -> <a href='viewtopic.php?t=152'>Sonety</a>
Napsal: 22.5.2015 12:58
od Yan73
Řeholnice
Mniška sní a touží ve snu
po dotecích nahých těl,
která koupala se v březnu,
než je kdosi uviděl.
Byli nahé šlechtičny, ty
holky, když se líbali.
Nahé holky, holé city.
Bujní koně v maštali.
Vraníci a krásné šaty.
Do kláštera přišla vraty.
Mniška olízla si ret.
Kdysi dávno byla tlustá
a ta její krásná ústa
sála filtr cigaret.<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 20.6.2015 23:53 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=356'>pojďme si hrát na sonety</a> -> <a href='viewtopic.php?t=152'>Sonety</a>
Napsal: 22.5.2015 18:34
od ašek
Napsal: 22.5.2015 18:34
od ašek
důvodová zpráva (sonet pro M.)
Dvojka symbol postavy,
odmítáme shrbení.
Výstup bude voňavý,
kdo má mozek, ocení.
Problém není sžíravý.
Samovolné kroucení
třeba narvat do hlavy.
Z čeho vůle pramení?
Ať nás v klidu popraví
teroristi zelení,
když nesnáší kvašení.
Správa zdrojem zábavy.
Za přepážkou zasklení,
občas mozku zamžení.
Napsal: 12.6.2015 21:27
od ašek
sonet o suchu
Hrátky nové na dilema,
dovolená neproprší,
v lůžku nikdy nezčervenáš,
májka stojí na návrší.
Zkušenosti zaznamenáš,
mentálně jsi váha muší,
přísahalas na otčenáš.
Když zaprší, nezaprší.
V rámu jsem se neudržel,
zkoumám s láskou tvoji drenáž,
takže vím, zda nebo nemáš.
Nápady jsou někdy tvrdé,
pokora vždy duši sluší,
bílý papír s černou tuší.
Napsal: 22.6.2015 19:57
od ašek
sonet vize vinobraní
Rozpraskává obruč sudu,
těžko místní řeku splavním,
kněží káží o osudu.
Splav, když skočím, zrovnoprávním.
Oběť vlastní, oběť studu.
Pokud je svět bezpohlavní,
kopu rudu, plaším nudu.
Smrdí vyšší princip mravní.
Svět se hroutí ve chřtán dračí,
už mi chybí kousek údu,
za obludu na ples půjdu.
Chřtány, ty nás nezmrzačí,
na svět hodím oko laní.
V září bude vinobraní!
<br><hr>
Příspěvek byl zkopírován 31.8.2015 22:36 uživatelem <b>vitsoft</b>
<a href='viewtopic.php?t=356'>pojďme si hrát na sonety</a> -> <a href='viewtopic.php?t=152'>Sonety</a>
Napsal: 21.7.2015 20:46
od ašek
rozpůlení (sonet)
Vlastní slzy osušte si
pláče vaše nevyděsí.
Chlapa, chcete za manžela,
přesto nejste zcela celá.
Rozpůlenou nebe dává,
srdce touží, nebe přává
užívání náklonosti.
Potkáme se na věčnosti.
Všude, kde jsou lůna lemy
růží stavím k domu stráž,
ano madam, jsem jen váš.
Prázdninově postižený,
tvrdím, čelte všechněm zlům,
příliš křehký máte dům.
Napsal: 31.8.2015 21:31
od ašek
cigareta na konci léta
Možná je květ nějak jiný,
kde jsou zmatky, tam jsou zmatky,
taky chybí protilátky,
lístky jsou jak z plachtoviny.
Užitečnost kopretiny,
otrhávám bílé plátky,
je to jenom dětství zpátky,
taky další voloviny.
Dohořívá cigareta,
pro život i do pohádky.
chybí brouček svatojánský.
Už je znovu konec léta,
trhám květy, kladu miny,
takto slavím kulatiny.
Napsal: 1.10.2015 21:31
od ašek
sonet splachovací
Zažili jsme vícekráte,
lvové ničí mřížoví.
Na osnově notový
roky byly šedesáté.
Pamětníků proč se ptáte,
těžko ženskou uloví,
žlázy mají jalový,
zapomněli šedesáté,
v hlavě pouze přísloví.
Džbánem přemísťovat vodu
a jít s vlajkou do průvodu.
Mříže dnes už nehoví,
přednost dáti doprovodu,
co na hajzlu spustí vodu.
Napsal: 12.11.2015 22:14
od ašek
nihilismus radostná
Včera taky, dneska znova,
pravdy řídím přiměřeně,
kudy tudy z Kocourkova,
zahájil jsem na kačeně.
Za dvacet let fialová,
laje dáma muži v seně.
Kdysi byla do růžova
v sekcích, my jsme nezprzněné.
Všechna slova jsou jen slova,
strč prst, kde je síla dřeně,
pravda lidi převychová.
Z pistácií vanilková
a to kurva otevřeně.
Hoď tam hlasy, říkám znova.
Napsal: 7.7.2016 22:30
od ašek
o důvodech
V hlavě jako ve včelíně,
po zápasech neprohraných,
v obtížích pak zamotaný.
Oduševnělá je tchýně.
Slova bolí pisatele
řeči vede v pantomimě,
zrána v létě, večer v zimě,
na podzim je nevesele.
Cit je pevný, také stálý,
k ničemu jsou manuály,
duše hodně poškrábaná.
Něco navíc nenachází,
západ slunce, taky stáří,
asi zajde na frťana.
Napsal: 7.9.2016 23:51
od ašek
chmura
Platí to už od Adama,
odevzdávám obětiny.
Drahý, možná nelaciný
přepadávám sebe sama,
nebezpečí z každé strany
je to bezva představení,
vyhrávají poražení.
Slyším Rybu na varhany.
Já a všichni dohromady
mávátkem vždy z první řady
zatleskáme, sláva, hurá.
Zmije větří, už se svíjí,
zvědavosti nezabíjí.
Radost věčná, kurva chmura.
Napsal: 10.1.2017 22:00
od ašek
sonet kocouřův
Kocouř se tu prochází rád.
Místo jemně znesvěcené
voní vůní jeho kmene,
pánův dům přec jeho je hrad.
Slabost koček pro zákoutí
zapůsobí přirozeně,
kocouř cítí osvíceně
turecký med z naší pouti,
ladí pohled zatvrzele.
Ten vydrží vždycky déle,
světe, má tě u prdele.
Plotnou zdejší tabák suší,
označkuje, když už musí.
Sledovat to, je vždy skvělé.
Napsal: 25.1.2017 23:45
od ašek
bystrý penzista zkoumá kolegu
Vada řeči, charakteru,
usínání vprostřed věty,
už žádné hry na sonety,
cesta vpřed, však beze směru.
Demonstrace nedostatků,
názor má, je víceletý,
vzácný jako šafrán setý.
Marně láhvi vrací zátku.
V tváři výraz sůvy z nudlí,
korkem vpřed. A duchem zchudlý
žmoulá zbytek cigarety.
Věkem směrem ke hřbitovu,
starý pokus zkouší znovu
názorově rozemletý.
Napsal: 31.1.2017 21:36
od ašek
zkoumání zimní
Zvědavosti z poznávání,
kraví muž a býčí žena.
Exotická dovolená,
drobné hádky, pak klid zbraní,
tichá, bílá, mořská pěna
na lásku hra, na milenky.
Nadbytečné podprsenky,
jáma v pláži vyhloubená.
Panika to nezlepšuje,
přesto život naplňuje
prázdná duše, plné sklenky.
Ukotvený na napínák,
skoro všechno je ňák jinak,
led je stále ještě tenký.
Napsal: 9.2.2017 20:37
od ašek
titěrnosti plné vervy
Narušeno znenadání
náboženství vlastní duše.
Jen ať nápad nepřikluše,
bacha, hrozí nadýmání.
Závěť už mám dávno v hlavě
představami bídně hynu,
konec plynu, konec splínu,
směr vpřed značně kodrcavě.
Mysl v stavu utajeno,
plná vervo, prozraď jméno.
Omdlívání je to pravé,
verva koplá do holeně
úsměv strojí nenuceně,
hrdá na prd, co má v hlavě.
