Škola rýmů

Napsal: **12.6.2010 20:24**

Každou chvíli na mně dřepí
komářice, sosák v kůži
cítím jako ostré střepy.
Nemá vůbec slitování,
zajímá ji jenom sání,
celý den se takhle tuží.

Napsal: **13.6.2010 18:19**

Charakterní jenom muži
komáří jsou, to je známé,
na lovu je nepotkáme,
sají pouze šťávy z květů,
však samička, mrcha, je tu
kolem uší ruší ticho
lačna krve pro své břicho,
Raid už dávám do zástrčky.

Napsal: **15.6.2010 17:43**

Také sčítám rudé hrčky
na svém mladém, krásném těle.
Děsně kleju, ne však mlčky.
Povahou, ač tichá, plachá,
z nadledvin už hormon páchá
nepřehlednou situaci.
Vidět rudě, nedá práci,
zlostí bublám a to skvěle.

Napsal: **18.6.2010 20:16**

Fráze hledám nevyčpělé
k vyjádření hloubky citů,
jež se derou v podnapitu
z nevědomí s jasnou vizí,
vidíc v kůži stopy hmyzí
zuřivost se v duši vzmáhá,
od Jehovu po Alláha
kletby míchám do lektvaru.

Napsal: **20.6.2010 23:37**

Uvědomuju si k stáru,
že nám klení nepomůže
získat obdiv ženy, muže,
ani zbavit tělo hmyzu.
Do kotle dej druhou mízu,
a pak kápni insekticid.

Napsal: **22.6.2010 12:22**

Latence mne, když chci lícit,
plácnout rychle správným směrem,
kazí snahu navždy zničit
přidrzlého Anophela.
Hodí dotaz, co jsem chtěla?
Co by asi, plácnout trochu,
tohle není na rok v lochu.
Nebo je? Tak na něj sérem.

Napsal: **22.6.2010 17:41**

Klávesou, či psacím pérem
zabít snáze nežli střelou
můžeš hmyz či tlupu celou
aniž vezmeš pušku k činu.
Nesmíš myslet na příčinu,
následky Ti stejně přičtou.

Napsal: **28.6.2010 20:26**

Vlajku tyčí hrdě vztyč tou,
s erbem našich zemí prapor,
není kapr jako kapor,
každý národ své má ryby,
zapomeňme na přísliby
politiků z Moskvy, Mekky,
těšme se, že máme reky
jež i pérem hmyzy sečou.

Napsal: **12.7.2010 20:13**

Avšak, co když nervy tečou?
Z toho může vzniknout drámo,
mezi snídaní a večou,
jen tak, perem život zničit,
leckomu se může příčit.
Mohl by však, mimochodem,
dát svůj genom, třeba s kódem
přečíst zdejším. Jde to samo.

Napsal: **13.7.2010 19:42**

Nemysli si, milá Kamo,
s pérem nutno opatrně.
Kdo jím čmárá tam či onde,
nešetří svým genofondem,
nestihne pak každé mrně
do života vybaviti.

Napsal: **16.7.2010 12:50**

Myslím, že to péro cítí,
kde je stránka k počmárání.
Ono rádo totiž v síti,
natažené do neřesti,
písmenkama silně chřestí.
Ypsilonem, nebo iksem
přidá fondík, jako fixem.
Říkám tomu pérobraní.

Napsal: **16.7.2010 13:57**

Dovolte mi páni, paní,
představit se ve svém psaní.
Skrývám dlaní do ústraní...
Vám se klaním. Pro pár slov
stavím mosty z apostrof.

Napsal: **16.7.2010 18:27**

Hnedka takhle naostro?
Kdo má k tomu rýmy hledat

Tímto chci ti pozdrav předat,
vítej u nás Minervo!!!

Napsal: **16.7.2010 19:22**

Rýmy žíly mi nervou,
není problém apostrof.
Nechodíme naostro,
vezmem si tě do prádla,
když tě touha popadla
přispět troškou do mlýna.

Černá nebo blondýna,
ocas kravský nebo paví,
hlavně, že tě psaní baví,
jak každého, kdo sem vnik.
Apostrof je odsuvník,
nenechej se odsunouti!

Napsal: **17.7.2010 9:00**

Možná těší, možná rmoutí,
Jistá slova překvapením…
O ocasu rovnou? Kroutím
hlavou. Doufám nerozumím…

Každopádně díky zcela
za ty věty uvítání.
Jsem tu vámi okouzlena.
Myslím na to od svítání,

že k vám musím ráno jít.
Však mi nešlo připojit.
Byla bouřka, hromobití.
Uťala nám netu nit.

Napsal: **17.7.2010 9:24**

Můžem plést a můžem šít.

Déšť je u nás pouhá báje
Napiš více podrobností,
jak zavolat vláhu z ráje,
zdali snídáš kotlet s kostí,
nebo jenom hrnek čaje.
Ve Sborovně nás uhosti.

Napsal: **17.7.2010 9:49**

Někdo rád se ráno postí.
Já však mívám hrozný hlad.
Snídám kávu s dalamánkem.
Manžel totéž bez výhrad.

Dcerka mlíčko do lahvičky.
Vstávali jsme brzy k ránu.
Pro ten nečas mám tu svíčky
připravené, kdyby vypli
v noci proud a jako v pytli

byla tma a malá chtěla
přebalit, či houpat. Třeba

připlují k vám černé mraky,
oslní vám blesky zraky.

Napsal: **18.7.2010 9:08**

Jaképak s tím saky paky,
svíčka také světlo dává,
kde je člověk, tam je šťáva,
rozmazlení jsme až běda.

Napsal: **18.7.2010 9:18**

Tohle říká i můj děda,
jenže divné barvy míchá,
proto ať je radši zticha,
pravda není jenom šedá.

Napsal: **18.7.2010 9:31**

Každý občas pravdu hledá,
ať je rudá nebo šedá.
Možná najde. Do oběda
zbývá jenom krátká chvíle.
Koukám na to provinile…
Musím vařit v čase zbylém.

Napsal: **20.7.2010 18:48**

Řekni, jakým vaříš stylem?
Mrskneš všechno na pánvičku,
místo příboru jen lžičku,
nebo hostíš svojí bandu,
jako tenkrát, když jste v Grandu,
utratili konto celé
za to skvostně zlaté sele?

Napsal: **20.7.2010 19:03**

Ráda vařím velmi směle.
Srnčí, dančí, divočáka,
hovězí… Tak to mne láká.
Manžel říká, že prý skvěle.
Pro rodinu, pro přátele…
Je to moje hobbi zkrátka.

Napsal: **20.7.2010 20:15**

Ještě dotaz. Holoubátka,
nadívaná jsou prý skvělá.
Možná budu trochu smělá,
musím dlouho, usilovně
dívat ,koukat pořád rovně,
abych na stůl mohla nosit?
Ani nevím, čím je rosit.

Napsal: **21.7.2010 7:48**

Přece vodkou, slivovicí.
Lépe chutná holub spící…
Jenom vtípek vyklouznul mi.
Manžel říká, že prý dobrá
polévka je holubičí.
Já ji ještě nezkoušela.
Neříkám tím, že bych chtěla…

Napsal: **25.7.2010 22:24**

Vyslyšme i touhy těla,
dobré jídlo, lehká masáž,
po polévce lepší pasáž
střevní bude bezpochyby,
holoubata, želvy, ryby,
mořské tvory bez kostí,
ráda muže pohostím,
v pokrývce pak čechrám peří,
že mě žhavým zrakem měří,
to mi vůbec nevadí.

Napsal: **1.8.2010 21:02**

Večer všichni dovádí.
Noc pak bude plná vášní
do časného kuropění.
Lovecký um dost ocení,
v téhle horké noci zvláštní.
Přiletěli ovádi.

Napsal: **2.8.2010 0:00**

Přiletěli do vádí,
pokousali velbloudy.
Ovád dlouho nebloudí,
neb se řídí po čichu.

Napsal: **2.8.2010 18:05**

Lehce poznaj řeřichu,
odliší jí od fíků,
od skořice v pytlíku,
rodokmen maj dlouhý, kruci,
figurují v evoluci
déle než my dvojnožci.

Napsal: **7.8.2010 21:28**

Tenhle genom taky chci.
Nebo, jako octomilka,
denně střídá barvy tílka,
navíc stačí trousit bludy,
o tom, kdo má jaké údy.
Naznačí a klidně mizí.
Co já potom se svou krizí,
pokud šátrám marně, rci.

Napsal: **8.8.2010 19:00**

Opravdoví umělci,
které každé dítko cení,
odehrají představení
s trpaslíkem, ač je malý.
Stačí v skrytu, za divadlem,
natřít vnitřek vědra sádlem.
Trpaslík je vytrvalý,
vůni špeku rychle zvětří.
Umělec pak vědra dvě, tři
ráno najde zcela plná.

Napsal: **8.8.2010 23:00**

Bývám někdy nešetrná
k trpaslíkům v hrubém klení,
když mi nechaj ječná zrna
jenom dvě-tři v celé spíži,
jen pár kapek cmaru v díži,
floutci jou to rozmazlení,
kterým výprask neublíží.
Z domu je však nevyženu,
snad nám aspoň za odměnu
chrání spaní od zlých skřetů.

[/size]

Napsal: **9.8.2010 20:26**

V létě teplý svetřík pletu,
zahřeje mé tělo v zimě,
musím vypadati k světu,
když se vydám na přehlídku,
módní trendy zvládám v klídku,
jen když stojíš zlato při mně.

Napsal: **12.8.2010 15:13**

Jakým pleteš (hrubě, jemně)
vzorem - norský, pevně, pružně,
krajku, plástev, ažur... Zjevně
pleteš copánkový? Který?
Tolik stylů. Různé směry...
Nebo prostě kombinační?
Zvědavostí zmírám. Začni
popisovat. Klidně stručně.

Napsal: **12.8.2010 15:38**

Dobrá tedy, sháním učně,
kteří spletou všechno možné.
Pokud možno levoručně.
Večer, když se měsíc rožne,
budou totiž zpívat hlučně,
soused má rád texty zbožné.

Napsal: **13.8.2010 20:46**

Dosáhnu i na nemožné
přes to vzrůšo u pletení
hladce, nához, obrat, klení
že mi oko spadlo zase
pletu pončo sedmivlasé
ať mne nese sebou v mžiku
zemí elfů, trapslíků
do teploučka v chladném říjnu.

Napsal: **8.9.2010 18:06**

Nevím, jestli ještě stihnu,
vložit vzorek norských sobů,
pokud ne, tak třeba bych mu,
mohla uplést podkolenku.
Jednu totiž nechal v šenku.
Včera, když se vrátil ráno,
natáh tělo, jako lano.
Takto zničen z jeho lobů.

Napsal: **10.9.2010 23:39**

Kamo, ze kterého hrobu
jsi toto slůvko vyhrabala?
Od Nohavici? Od Plíhala?
Či je tvůj soused lobbista?

Napsal: **11.9.2010 13:34**

Soused býval ten ten ista,
jeho úder míval sílu,
než si natrh zlatou žílu.
Zbyla po něm pouze bysta.

Napsal: **17.9.2010 18:27**

Tím si, drahá, nebuď jista
třeba na Kanárech v skrytu
žije novou identitu
na pláži si nohy máčí
v mořské pěně, v písku a či
ve vývaru z chobotnice.

Napsal: **17.9.2010 20:20**

Nevím tohle jistě sice,
ovšem, říká jedna paní,
když chodíval tajně za ní,
býval prý slabý na plíce.
Tohle tutlal, neřád jeden,
honil triko přelacino,
chtěl být totiž také sveden.
Nemáme zde ovšem kino.

Škola rýmů

Rýmový řetěz