Škola rýmů

Napsal: **20.3.2010 20:52**

V rýmovém řetězu se musí rýmovat první verš vašeho příspěvku s posledním veršem předchozího. Od řetízku veršů se liší v tom, že nestačí pouhé dva řádky, ale každý příspěvek by měl obsahovat nejméně čtyři verše a pokud možno smysluplně navazovat také svým obsahem. Poslední verš vašeho nového příspěvku se nemusí (ale může) rýmovat s některým z předchozích.

Radši než rychlíkem vozím se v drezíně,
člověk má dost času kochat se tratí.
Uprostřed polí je zastávka k svačině,
z ubrousku vybalím pečené verše.
Co na tom, že znějí poněkud vetše,
když pocit mladosti na chvíli vrátí...

Napsal: **21.3.2010 4:35**

V osudném valčíku k poslední štaci
zlehka nás unáší klapot kol za obzor.
Každičkým pražcem se naše pouť krátí.
Tá-tam-tam, tá-tam-tam..<a href="http://www.youtube.com/watch?v=byuW6xU4 ... </a>pomalu, zvláčněle...
Bezpočet vzpomínek s sebou si vezeme,
na špačka, jež ladí hlas v koruně dubu,
na barvy květeny ve vánku pohupu,
na rosou brouzdání v červáncích naboso...

Napsal: **21.3.2010 12:37**

Chladivé hlazení k srdci mi přirostlo,
taješ mi na dlani mazlivě, vřele,
mrazivě chvěji se jako ty, víš roso?
Za milou vzpomínkou pěšky dnes půjdu.

Napsal: **23.3.2010 8:32**

Někdy nám postačí navštívit půdu,
otevřít krabici zapadlou prachem,
ve víru života zapomenutu,
vzpomínky probudit teplem své dlaně.
Oživlé chutnají sladce i slaně.
Mnohé z nich přes stáří zkrásněly v čase.
 <hr>
Příspěvek byl zkopírován 5.4.2010 00:24 uživatelem vitsoft
<a href='viewtopic.php?t=248'>Rýmový řetěz</a> -> <a href='viewtopic.php?t=159'>Melancholení</a>

Napsal: **23.3.2010 16:29**

Na čele přibývá stále víc vrásek,
příběhy dávné jsou v každé z nich psány,
přibývá vrásnění, nastal čas splátek,
duše nám nakonec ošetří šrámy.

Napsal: **24.3.2010 19:28**

Se mnou, když uklízím, problém je známý,
že nesmím dotknout se spodního šuplete.
Prastaré dopisy vypadnou samy,
za nimi valí se záplava fotek,
plyšový suvenýr žadoní dotek,
sněženka z herbáře neztrácí fluidum
a já si namísto velkého úklidu
raději prohlížím jízdenky projeté.

Napsal: **26.3.2010 14:23**

Opouštím nerad jen období prokleté.
Běsové hnali mne od Aše po Blavu,
nenašel nikde jsem klidného přístavu.
Teď tady vzpomínám, pamětí listuji.
Bylo to krásné snad a nebo lituji?
Jedno vím určitě, byl to kus života,

Napsal: **26.3.2010 16:10**

Kdo bloumá v vzpomínkách (dopisech), nepotká
jen dávnou minulost, vybledlou časem,
princem zas malým je (princeznou) a možná,
přes krásy života, k své míří planetě,
dávné sny když zase, větu když po větě,
od prachu omete. Tehdy ví nejlépe,
zdali jsou poklady v šuplíku všelékem
anebo veteši, která je pasé.

Napsal: **2.4.2010 16:43**

Z fotek a dopisů minulost zdá se
chladivou studánkou pro žízeň poutníka,
pít z velké hloubky však nesvědčí kráse,
proudy tam zamčené do skříňky Pandoře,
ať tolik nečeří hladinu nahoře,
černé a lesklé jak háďatka z grafitu,
vzpomínky na slova vyřčená bez citu,
na sliby zmařené, na čas, jenž utíká.
 <hr>
Příspěvek byl zkopírován 5.4.2010 00:25 uživatelem vitsoft
<a href='viewtopic.php?t=248'>Rýmový řetěz</a> -> <a href='viewtopic.php?t=159'>Melancholení</a>

Napsal: **7.4.2010 2:02**

nádherné zpívání slavíků zaniká
sluchátka na uších puštěné hlasitě,
souvislost v knížce mi zrychleně uniká,
záleží hodně pak na její kvalitě.

Napsal: **7.4.2010 20:22**

Sečtělost do roucha vzácného halí tě,
kvalitní četba nás povznese.
Platí to pro všechny profese,
holičku, pingla i skladníka v šroubárně.

Napsal: **8.4.2010 1:00**

Kvalitní příběh lze stvárnit i výtvarně,
pro případ poslabší znalosti jazyka,
komixům neprávem plytkost se vytýká.
Do dneška zažloutlé sešity odkládám,
památku na květ jenž lupénky rozvíjel,
na holku toužící rozumět záhadám
silného Conana, statečné Muriel -
byli mi přáteli v dobrém i v trápení.

Napsal: **8.4.2010 8:29**

S tím musím souhlasit, komiks je umění,
ba i to WHUMP či OÁÁCh tam pasuje.
Že se dál neučil, necvičil v figurách,
člověk pak tisíckrát toho jen lituje.
Jednoho večera sednu zas ke stolu ...

Napsal: **8.4.2010 22:36**

Půjdeme vyhrabat nějakou mrtvolu,
odpusťte bizardni myšlenky,
zasednem společně ke stolu,
popijem domácí pálenky.

Napsal: **8.4.2010 23:08**

Jen směle dolévej do sklenky
čirý mok s příchutí metylu,
zpívejme zas v rytmu daktylu
do prvních záblesků jitřenky.

Zpívejme s těmi, jež zůstali,
tančeme dneska tu bez břemen,
není nač čekati, pijme jen,
rozum i zrak až se zakalí.

Napsal: **11.4.2010 14:50**

Než příjde bratranec šakalí,
se svojí svéráznou logikou
a klidně na tebe vyvalí,
že můžeš zahodit do sběru,
co hýčkáš potají k večeru.
Tak půjdu. Na duši s kolikou.

Napsal: **12.4.2010 18:49**

Koštětem vymetem každý kout,
jestli tam nesedí panenka,
která by uměla písmenka
seřadit do rytmu valčíku.

Napsal: **12.4.2010 23:47**

Před hudbou nenajdeš úniku,
nech ať tě unáší,
přidej se do řady poutníků,
smoč si v ní zlehounka duši svou,
v tónech ji naučí valčík plout.
<a href="http://www.youtube.com/watch?v=jcf6aerq ... Panenka</a> <a href="http://www.youtube.com/watch?v=Uo_eW-ED ... táhletá</a>
je snad to, co hledáš,
nenašla jsem sladší.

Napsal: **15.4.2010 19:26**

Já mám tvrdé radši,
nežli nářky Chopina.
Deep Purple. Ty zejména.
Po práci když jsem vysílen,
nabije mne Ian Gilan
jak tužkovou baterku.

Napsal: **16.4.2010 10:52**

Investuješ do šperků
pro děvčata potom snáze,
hard-rock přidá na odvaze
při nákupu drahokamů,
obdaruješ Leu, Kamu,
pro Hanulku, pro Sarin
topás nebo turmalín
na památku od admina.

Napsal: **16.4.2010 12:38**

Koupí lampu Aladina
v aukční síni Christie's v Yorku,
nebo píseň muezina,
v perfekt rytmu v noci trylků,
rozechvěle pro Jazylku,
zpívá, coby profík v lůžku.
Tuhle onyxovou hrušku
sehnal zase pro Žížalku.

Napsal: **16.4.2010 14:15**

Pro ženu lze začít válku,
jak to známe z dějin Tróje,
hledě však i na morálku
postačí mi píseň zcela,
kterou Kama vymyslela.
K flirtům kuráž nemám ani,
pro touhy a tajná přání
jiné musím hledat zdroje.

Napsal: **16.4.2010 21:24**

Momentálné touhy moje
průhlédné jsou jako krystal.
Sháním zlatičkám svým kroje.
Čardáše dvoudobé rytmy
pořád zní...Ach, ty vzpomínky!
Ťukám na zamčené dveře,
opatrně přitom čeře
minulosti bolná místa.

Napsal: **18.4.2010 18:58**

Panečku, to byla jízda,
když svůj čardáš tančila
Sarinovic Jarmila,
bolná místa přitom čeříc.
Bolelo to moc, když střevíc
pošlapal ti tanečník?

Napsal: **18.4.2010 21:03**

Bolelo. Víš, mnohem víc,
nežli bájnou Popelku.
Můj princ byl již tehdy králem,
tančil čardáš bez dechu,
váhou věku mírně znaven,
střevíc mi rozdrtil v střípky.

Napsal: **26.5.2010 21:58**

Život jak písek je sypký,
chvilkama štěstí a bolů
v hodinách protéká dolů.
Hraj ty jen, cimbálko tklivá,
s králem i těžké to bývá,
utišme stesk ve veselí,
máme co kdysi jsme chtěli
v dobrém i ve zlém tu spolu.

Napsal: **27.5.2010 9:03**

Beru palác i stodolu,
pokud půjdu s tebou, lásko.
Možná zvládnu i tu štolu.
Intuice neomylně,
říká: Drž ho a to silně!
Tohle nebude fiasko.

Napsal: **27.5.2010 15:55**

Ložnici dodá dům ASKO,
ke koupi krmě je Billa,
by jsem se Ti zalíbila.
Koberce prý vede JYSK.
Tak už mi předveď ten stisk
tvých mužných chlupatých paží.

Napsal: **27.5.2010 17:44**

Říkám si, když už je v ráži,
dobrou krmi ještě v jícnu,
ať má tedy, po čem baží.
Čerstvá štětka bude k mání,
tak se pusť do malování.
Místo toho sebou sekne,
tohle ovšem není pěkné.
Pro změnu se asi picnu.

Napsal: **27.5.2010 17:45**

Přeposílam tucet svícnů
s <a href="http://www.2i.cz/edbdb69c4f">lustrem</a> ze skleněnek firmy LUSK.
Koberce ne! Barabiznu
vytopí prý Schlüter-BEKOTEC
krbem v podlaze, svým klenotem.
Zaříď si dům ve velkém stylu.

Napsal: **31.5.2010 22:47**

Lepší se učit u motýlů
jak průchod dáti jarní vášni -
k čemu je vila trojpodlažní,
když štědré slunce křídla hřeje,
když voní růže, orchideje,
a třetí hlas jen bzukot včelí.
Sklidíme všechno, co jsme seli
poctivě, v míru, bez reptání.

[/size]

Napsal: **4.6.2010 18:00**

Lupínky kvěťů z lesních strání
změní se v hedvábné koberce,
sluneční odraz z rosy ranní,
prozáří večery tklivě,
kdyby nám nestačil svit hvězd,
v přírody náručí bezedném.

Napsal: **4.6.2010 21:11**

Nádhera všude kam pohlédnem,
tklivosti už dosti pro dnešek,
procházka slunečným polednem
čeká nás po trávě po svahu,
z paprsků sílu a odvahu
nasává kůže má žíznivě,
neuhnu trní ni kopřivě,
odhrnu závoje pavučin,
touha je nejhezčí prohřešek,
to dcerku zas trochu naučím.

Napsal: **4.6.2010 23:27**

Pokaždé ustrnu u oken kaluží.
Kouzelná zrcadla...
jakoby průhledy do nebes.
Opravdu. Například právě dnes,
aniž bych pozvedla nahoru hlavu, vím,
vetkané stříbro hvězd, andílci v perutích,
připly si na záda.

Napsal: **9.6.2010 23:37**

Sluníčko mám tuze ráda,
víc než přívalové děště,
z vlhka bolívaj mě záda.
Proto kouknu na předpověď,
na terásce budu hovět,
sviť oskárku chvíli ještě.

Napsal: **10.6.2010 16:40**

Bude lepší vzíti kleště
je-li klíště zavrtáno
příliš silně uvnitř kůže.
Jemnocit jde tady stranou,
parazita živit nechci
dám mu sbohem, dám mu lekci,
a poslední přáni, nuže..
hmyz snad nemá tyto práva.
[/size]

Napsal: **10.6.2010 20:32**

Dávám souhlas, čerstvá tráva
mohla svědčit jeho duchu.
Místo toho velká sláva,
končí bídně v kapce čpavku.
Vůl! Přisál se na bradavku,
rýmoval prý na Lopuchu.

Napsal: **11.6.2010 19:49**

Na lopuchu byl by v suchu,
to však jeho cílem není,
neboť klíště k rozmnožení
potřebuje teplou krev.

Napsal: **12.6.2010 3:19**

Nebude však z mojich cév.
Eko-soucit má své meze,
po trávě ať pěkně leze,
borelii klidně šíří
mezi bratry netopýří,
nesprávný si našel cíl,
však už za to zaplatil,
vzdejme jeho skonu čest.

Napsal: **12.6.2010 7:46**

Neprohlídnul tvojí lest,
odpočívá v klíštím nebi.
Zato jeho přítel fest
saje rudou tekutinu.
Ani jemu neprominu,
bacím ho, pak ať se šklebí.