Škola rýmů

Jako rytmickou etudu budeme sestavovat krátké rýmovačky o třech řádcích ve formátu AAB, na které nechť náš následník reaguje formátem BBC, tedy první dva verše se musí rýmovat s posledním řádkem jeho předchůdce. Další odpoví veršem ve formátu CCD, a tak dále, až do úplného zblbnutí.
Aby to nebylo tak jednoduché, smějí být použity pouze verše daktylské, tedy ve trojdobém taktu, čemuž nejlépe vyhovují slova tříslabičná, případně dvojslabičná doplněná předložkou. Pouze poslední stopa může být zkrácena na mužský nebo ženský verš, pak ovšem musí stejné metrum dodržet i následné rýmující se řádky.

Z celého městečka jsem asi jediný,
kdo není rád, že jsou v červenci prázdniny.
Děcka tu od rána pod okny ječí.

Opět jako v trochejské prošívce, k verši
Děcka tu od rána pod okny ječí., tedy DDDT je chybně navázáno
kůzlátka k večeru hlasitě zamečí, , tedy DDDD.
Navzájem se rýmující verše musí mít stejné rytmické schéma, nebo aspoň stejný počet slabik.
A co má probůh znamenat zamečí/zakvičí, to přece není rým hodný autorky krásných veršů o Ženě v černém! Co třeba
Kůzlátka do toho hlasitě mečí,
králíci k tomu zas kvičí svou řečí
Hanulko, prosím tě, oprav to.

Ze zimní oblohy vločka se snese.
Zvířátka chudáci sama jsou v lese.
Schoulena pod stromem za chvíli usnou.

Jakou to, Marenko, máš myšlenku krásnou,
když v červenci padá sníh...to všichni žasnou,
ještě že hospodář krmení nese!

Marenka daktyluje perfektně, ale Jiška se přepočítala o jednu slabiku, DDMDT namísto požadovaného DDDT.
Co třeba takhle:
Marenko, myšlenku máš tuze krásnou,
v červenci padat sníh...to všichni žasnou.

A zvířátka jsou zřejmě pěkně nenažraná, chudák hospodář už nese krmení podruhé. Jako třetí verš si můžeš vymyslet cokoli, nemusí se rýmovat s předchozími.

Zvěř se v lese strachy třese,
Když se šero na ně snese.
V té tmě je přec tolik duchů.

Kvílivé zvuky zloduchů
naplní moji předtuchu...
ve větvích stromů mariáš hrají

o prachy hrají, kuráže mají
co se to stalo, až dech se tají
kdo je to v zadu as sleduje?

To vítr jen duje a duje.
Větrný dům si tam buduje.
Se zlými duchy tak bojuje.

Zvěř se v lese strachy třese,
Když se šero na ně snese.
V té tmě je přec tolik duchů.

Tak toto je sice hezké, ale patří do trochejských prošívek,
a tohle téma existuje kvůli procvičování daktylů.
Neúplná dvouslabičná stopa může být jen na konci řádku.

Příště Marenko použij raději něco trojslabičného, např.
Zvířátko v lese se v obavách třese,
když šero šedivé na ně se snese.


<hr>
Kvílivé zvuky zloduchů
naplní moji předtuchu...
ve větvích stromů mariáš hrají

Jiška prokládá daktyly trochejemi, což sice zní dobře,
ale ne v tomto tématu. Marenčino rytmické zadání bylo DDT,
a to pomíjím fakt, že rýmovat duchů/zloduchů by mělo být
pod naši úroveň. Přitom k požadované rytmizaci by stačilo zvolit
o slabiku delší ekvivalent:

Kvílivé skučení zloduchů
naplní mou divnou předtuchu:
ve větvích borovic mariáš hrají

<hr>
o prachy hrají, kuráže mají
co se to stalo, až dech se tají
kdo je to v zadu as sleduje?

Pro žížalu taky platí předchozí poznámka o střídání daktylů
trochejema.

o prachy tam hrají, kuráže mají,
co se to stalo, že dech se až tají?
kdo je to tam vzadu sleduje?

<hr>
To vítr jen duje a duje.
Větrný dům si tam buduje.
Se zlými duchy tak bojuje.

Marenka začíná nepřízvučnou anakruzí To,
aTo si schovej, až budeme procvičovat jamby.
Další dva řádky už jsou správně, DDD.
Taky se nám nahromadily čtyři gramatické rýmy
ze sloves končících -uje, to není pěkné.
Opravíme aspoň první řádek:

Vítr jen zaduje ze sluje,
větrný dům si tam buduje,
Se zlými duchy tak bojuje.

A pište prosím své rýmované příspěvky větším písmem,
ať jdou lépe odlišit od mého blábolení.
<hr>
Sarin to má rytmicky perfektní, pokud druhý rým
budeme číst s přízvukem na zájmenu nám.
Je tam ovšem problém se slovakismem hrá,
česky by se řeklo hraje.
Ale s přihlédnutím k jejímu původu bych to toleroval
<hr>
Hanulko, perfektní daktyly, akorát jeden přebývá,
protože Sarin nadhodila jenom tři. Ale náprava je snadná:

Přichází období pohody,
budeme vyprávět příhody,
voňavou kávičku u toho popíjet.

Když někdo dostane políček,
vzpomeň si,kolik znáš slovíček,
hladivých,slunečních doteků.

oblékám několik obleků,
protože jsem mistr převleků,
prodnešek překvapím kloboukem


neobrátila jsem stránku a odpovídala na Sarin, tak napravuji a píši ještě jednou na Kamu

Hlubina mé lesní poustevny
nemá potřebné vybavení.
Tmou zní jen cinkání kapiček.

Sarinko, co ten druhý verš, to se nedá, takhle spojovat 2,3 a 4slabičné slovo. Lepší by bylo

Hlubina mé lesní poustevny
postrádá výbavu hudební.
Tmou zní jen cinkání kapiček.

<br>
Následující Kama i obě Hanulky výborné!

Tmou volá: pojď sem můj chlapečku!
Zůstanem na našem kopečku.
Slaměný klobouček uletí...

Tak tobě Vitsofte opravdu navzdory
nevěsty mají mě za zázrak přírody
a milují svou láskou velikou.

Já o pravdivosti těchto slov nepochybuji, avšak zázrak přírody zapoměl v posledním řádku počítat slabiky. Přitom by stačilo vypustit přebytečnou spojku a a nahradit ji čárkou.

Můžeme klidně ti dávat své sliby,
doufát, že jednou ty daktyly...kdyby...
Ale tá matika! Nechce si s námi hrát

mínusy, děleno, plusy a nebo krát
musíte počítat a přitom rýmovat
s daktyly laškovat budeme

mínusy, děleno, plusy a nebo krát
musíte počítat a přitom rýmovat
s daktyly laškovat budeme

Všimněte si, že žížala použila dvakrát spojku a,
poprvé jako nepřízvučnou, podruhé nepřízvučně.
Většina jednoslabičných slůvek se dá takhle použít
jako žolík s přízvučností podle potřeby.
Neplatí to u předložek, ty bychom měli vyslovovat vždy s přízvukem,
zatímco většinu kratších vztažných a zvratných zájmen
(mi, ti, mu, jí, jim, mě, tě, ho, jej, ji, je, se, si atd.)
vnímáme nepřízvučně. Platí to i pro příklonku -li,
takže poslední verš od Sarin je z tohoto hlediska problematický:
zadaří-li se mi daktyl dát.
Raději bych napsal
Pokud se zadaří daktyl dát.

Takovou, zahání co těžkou tíseň?
Vašíčku, s tebou je opravdu svízel!
Prosím tě, sedni už k piánu

společně zapějem Dajánu
usneme vzápětí ve stanu
budeme snívati o lásce