Trochejská tercina - Epická

[Jiška]

Červeně se něco hejblo,
míří k plodům quandongu,
i když raděj sněd by žebro.

[Kama]

Proto slova protestsongu
začal skládat v noci temné,
ráno zazní silou gongu.

[Jiška]

Matkou je mu jeho země,
bude síti, orat, vláčet,
jen se na něj musí jemně.

[Kama]

Potem hroudu rodnou máčet?
On byl k cílům velkým zrozen.
K lepším zítřkům hlavně kráčet.

[lea]

Z krávy je už trochu zmožen,
proto ji i páva prodá,
objede svět novým vozem.

[Kama]

V mozku ovšem červík hlodá,
jestli kráva paví ocas
nechá sobě, nebo prodá.

[Rancher]

Myšlenka jež příjde občas
v hlavě se mu stále honí.
Tahle vědma je jak rozhlas.

Vše, co slyšíš přímo od ní,
vyděl třema nebo pěti.
Vědma totiž lži jen roní.

[lea]

Však už příště nenaletí,
žádná cesta není přímá,
to má hlavně na paměti.

[Jiška]

Vlasta říká, mám se prima,
když mě Lumír prádlo s láskou
pere, třikrát máchá, ždímá.

[lea]

Lumír dumá nad klobáskou,
zda má tohle zapotřebí,
večer dá si masáž thajskou.

[Jiška]

Vlasta stáčí oči k nebi,
mužské, ženské práce dělit?
Ona umí zatlouct hřebík.

[lea]

Do Lumíra jak, když střelí,
že je Vlasta samostatná,
má teď hlavně na zřeteli.

[Jiška]

Všude kolem mosaz matná,
kliky musí denně leštit,
košili mu trhá z plátna.

[Kama]

No co, měla lépe věštit,
nyní musí tohle trdlo
jaksi zvládnou, a ne třeštit.

[Jiška]

Zazpívala, až v ní hrklo,
nikdy dříve nevěděla,
že má také zlaté hrdlo.

[lea]

Lumíra však nepředělá,
ze zpívání měl vždy hrůzu,
pádí z domu jako střela.

[Kama]

Jen si skáknul pro svou múzu,
otrhanou vichrem žití,
vzala s sebou však i lůzu.

[lea]

Lumírovi oči svítí,
tolik lidí v jeho hradu,
Vlasta však se lůzy štítí.

[Kama]

Chce být tou, co nosí Pradu,
nezná jinou alternaci,
slabost bere coby zradu.

[Jiška]

Myslíš, že se k hradu vrací,
ten, co příběh psáti začal?
Kdepak, dělá jinou práci.

[Kama]

Včera v autě zase hačal,
nemá jinou scénu v mysli,
v blátě gatě také máčal.

[lea]

Má teď trochu problém s čísly,
neví, zda dal, či má dáti,
faktury mu zrovna přišly.

[Jiška]

Měl by jísti mrkev s natí,
ač mu vrátí zraku ostrost,
může trochu projímati.

[Rancher]

<img align="right" src="http://www.clker.com/cliparts/f/d/c/e/1 ... ght-th.png">Ostrý zrak je jenom pro zlost,
Vlastu denně když teď vidí.
Vsedna na kůň a vzkáže: "DOST!"

[Kama]

To mne podrž, kde jste lidi,
skvostný přítel je tu zase,
potlesk jistě dneska sklidí.

[Rancher]

Vylez na kůň, spad jak prase,
Vlasta koně lasem chytla
Lumír čumí doma zase.

[Jiška]

Jen se tam tak nachomýtla,
zima v hradě ven ji hnala,
slza štěstí v oku třpytla.

[Rancher]

Jenže, páni, ta si dala!
Lumír z koně v kanál spadl,
vcelku jak byl, tedy v gala.

Zahučel tam, dres mu zvadl,
slizkou, temnou klouže dírou,
marně na zdi ruce kladl.

[Jiška]

V širáku a s dobrou vírou
cítil se jak mladý kovboj,
hnal se za ní zemí širou.

[Rancher]

Po prdeli, strativ výzbroj,
klouže slizem, světlo sílí...
Holé ruce měl i Bivoj!

[Kama]

Poučení, moji milí,
plyne z toho celkem jasné,
není fajn, být rychle v cíli.

[Jiška]

Když ne Vlasta, tak my spasme
nebožáka z téhle díry,
napíšeme o tom básně.

[Rancher]

Sám si pomoh, projel kníry,
hřbet si protáh, otřel špínu.
Ohlédl se a ven z díry!

Vlasta v dáli, takže... inu
... v světa kraj se ihned vydá.
Jen mít koně, jinak zhynu!

[Rancher]

Osud k ději své si přidá,
kol jde oř a to je klika!
Lumír chňap ho, pryč je bída!

[Jiška]

Tvrdohlavé zvíře hýká,
cožpak neví, že si sedl
místo koně na oslíka?

[Rancher]

Když to zjistil, sice zbledl,
našel bodlák, chce jet dále.
Oslu nabíd, by ten jedl ...

[Jiška]

Zvíře trochu neurvalé
nechce v chůzi pokračovat,
ač je tlustý, žere stále.

[lea]

Umí jenom poučovat,
na Lumíra dost si troufá,
že chce z řady vybočovat.

[Rancher]

Lumír už si z toho zoufá.
Vlastě utek a zde osel
poučuje, k Vlastě coufá

[vitsoft]

Lumír pole řepkou osel,
či snad zvíře Buridana
vystupuje v té tvé glose?