Řetízek JJJJF

[Jiška]

Jen neměj mě za jelimánka,
tak začni, já se k Tobě přidám.

[Beta]

Já v hororových bajkách lítám,
ty obrusuješ jejich hrany.

[Jiška]

Mě včera zmrzly tulipány,
snad vrátí k nám se zpátky vrány.

[Beta]

Jistě, tolik když jsou zvány,
nejsou nikdy osamělé,
vrána k vráně sedá směle.

[Hanulka21]

Jak píšeš tady Betko skvěle
Jen jamby s trochejemi měníš.

[Beta]

Já vidím Hani, jak se křeníš,
když skákám z jambů na trocheje!

[vitsoft]

Dej pozor, Beto, neboť zlé je,
když při skoku si zlámeš nohu!

[Hanulka21]

Když, Betko, mohu, nepomohu
a radost zlomyslnou tu mám.

To píši, jen aby se to rýmovalo

[Beta]

No, o tom právě já teď dumám,
vím, zlomyslná že ty nejsi.

[Jiška]

Však netrap se a s námi hrej si,
což všichni píšou do šuplíku?

[vitsoft]

Ne každý, Jiško, má tu kliku,
že šuplík otevřít se daří.

[Jiška]

Kdo umí, ten i z vody vaří,
prý někdy přemýšlení bolí.

[Poutnik]

To vědí prý i hloupí moli,
Jim každý tleská pro umění.

[Beta]

Však vyvětráním vše se změní,
pak opruzovat bude klíště.

[Jiška]

Jich v lese bývá shromaždiště,
je odpuď vůní fenyklovou.

[lea]

Co třeba vůní skořicovou?
Vždyť fenykl spíš lehce smrdí.

[Beta]

Spíš užij mléko, také strdí,
co znali dávno staročeši.

[lea]

To klíšťáky však nevyřeší
a pokud ano, tedy budiž.

[Kama]

A řekni, klíště potom udíš,
když zničíš jeho divné spády?

[Poutnik]

Jen tehdy mívá správné grády
Když s bečkou slivek vypáleno.

[Jiška]

Je společensky unaveno
a v bečce hledá svoje bratry.

[Poutnik]

No dočká se jen mocné vatry.
Ta kotel silně k varu hřeje.

[Jiška]

Však v kotli velká díra zeje,
teď klíště hledá oběť, zle je.

[Kama]

Proč ovšem při tom drsně kleje,
tak silná slova zná snad z tisku.

[lea]

Když nemá ani na propisku,
pak není moc se čemu divit.

[Beta]

Svým tělem musí chlápka živit,
ten smaží si ho na pánvičce,
pak myje pánev ve své myčce.
On vždycky divný býval pavouk
a tvář svou nikdy neměl smavou.
Vždy vzýval Boha, který není,
též rád byl v centru všeho dění
a prezidenta volil dvakrát,
neb jmění dosti sobě nakrad.
Pak mohl všechno, co chtěl míti,
však sám se sebou jenom píti,
neb nešlo koupit kamaráda.
A stříbrem zatím kvetla brada,
tak pojmul za choť svoji služku,
neb neměl dosud žádnou družku.
Té nevadily jeho chmury,
jí více bylo dáno shůry,
jej kolem prstu omotala
a vícestředná vpřed se drala.
Pak z peněz sáhla více na dno,
tak nesvéprávnost bylo snadno
mu přiřknout celkem v blízské době
a neměl peněz, neměl robě,
tak jako tupý blbec skončil.

Výplody ducha chorého!

[Kama]

Byl při tom oděn šesti ponči,
neb zimou trpěl a též hlady,
a navíc viděl bílé hady,
což divná věc je, neboť myšky
by měly křičet na něj z výšky.
Nuž tenhle příběh milí hoši
by neměl skončit rychle v koši,
když polužačka Zvláštní, Beta,
vám dobré rady přímo metá.

[Jiška]

Však motýl v dešti nepřilétá,
což možná věští konec léta.

[Beta]

Však právě teď je s létem veta,
neb jeřabiny červenají.

[Jiška]

Je koncert cikád v širém kraji,
když vábí z dálek svoje družky.

[Beta]

Mně v uši vnikly divné mušky
kde cvrkot bujný provozují.

[Jiška]

Sluch asi Tobě kontrolují,
prý kolik sneseš decibelů.

[Tadeáš]

Jak moc je v uchu vábitelů!
Líp, kdybys utek do zahrady

[Kama]

Jen obleč noční úbor Prady,
tak můžeš zahrad obdiv získat.

[Jiška]

Kdo na to má si může pískat,
pak hlavně ať se neušpiní.

[lea]

Vždyť mohl by mít problém s tchýní,
ta na parádu příliš nedá.

[Kama]

Když ona poklad v noci hledá,
a chodí hlavně podle čichu.

[lea]

Prý nechce žít už dále v hříchu
a hledá cestu k vykoupení.

[Kama]

Tak výši konta často mění,
a často nemá ani floka.

[lea]

To vyřeší prý Cola-Loca,
vždyť v hlavě už jí stejně hučí.