Řetěz DTDT

[Kama]

Nechá se vtáhnout do toho děje
Mikuláš, nebo čertisko dříve?

[Jiška]

Prasátko zlaté anebo živé,
co ty bys raděj doma mít chtěla?

[Kama]

U stolu prase, to bych se rděla,
stačí, když pavouk po zdi si leze.

[Jiška]

No tak to jistě, vše má své meze,
záclonky ale utká ti zdarma.

[Kama]

Záleží kde je pavoučí farma,
složité vzory nemusím jaksi.

[Jiška]

Odvez ho tedy, objednej taxi,
záclony jinde utká hned hbitě.

[Kama]

Kdysi jsem četla kdo loví v žitě,
dnes už mám problém s lovením jinde.

[Jiška]

To, co má přijít, určitě přijde,
stačí jen lehce rozprostřít sítě.

[Kama]

Jenže se loudám, neprostřu hbitě,
to je pak těžké ulovit něco.

[Jiška]

Nemůžeš sebrat jenom tak kdeco,
například včera úplněk rudý.

[Kama]

Někdy si říkám, jaké že bludy
sapiens homo dovede trousit.

[Jiška]

Abych už začla sekeru brousit,
naštípám dříví, zima se blíží.

[Kama]

Vyzkoušej sílu běžkových lyží,
abys pak mohla v poklidu běhat.

[Jiška]

Jak jsem už psala, třeba mi dřeva
k topení a ne k zlámání nohou.

[Kama]

To je mi jasné, však s tvojí vlohou,
běžkařský výlet na lyžích zvládneš.

[Jiška]

Jako bys řekla "Jiško, ty mládneš",
s lyžemi nechci žádné mít spolky.

[Kama]

Tak tedy dobrá, co lesní školky?
Propereš plicní laloky lehce.

[Jiška]

Dnes se mi, pravda, do lesa nechce,
v holínkách leda, neboť dost prší.

[Kama]

Stáhni si čapku přes obě uši,
gumáky nazuj, to bude príma.

[Jiška]

Dneska mě byla docela zima,
péřovou bundu obleču zítra.

[Kama]

Neříkám marně, chladná jsou jitra,
podzimní mlhy k pleti jsou vlídné.

[Jiška]

Čekám až mlha po ránu zřídne,
nebe když zmodrá, zasvítí slunce.

[Kama]

Máte tam řeku, v rybníku sumce,
anebo třeba sardinku malou?

[Jiška]

Nutriím říkám, běžte pryč, alou,
vidím tu také řádění kňouří.

[Kama]

Nad kňourem v řece mysl se bouří,
nemá-li plavky, ať se rdí studem.

[Jiška]

Prorazil plot a zápasí s sudem,
po nocích chrochtá, nahání hrůzu.

[Kama]

Bachyni neber, vyžeň ji, čůzu,
ještě by chtěla stolovat s vámi.

[Jiška]

U lesa, v poli, všude jsou jámy,
raději čučím za plotem doma.

[Kama]

Omrkni třeba, zda není chromá,
to by se jinak válela v blátě.

[Jiška]

Za plotem může třeba být v mátě,
z žaludů kafe uvařím sobě.

[Kama]

Kafíčko uvař, přijedu k tobě,
vánočku vezu, bublinky taktéž.

[Jiška]

Chybět už bude jedině Manéž,
veselé scénky, červené nosy.

[Kama]

Tak místo něho dám si spíš rosu,
anebo Šípův kecací sešn.

[Jiška]

Každý den snídám oříšky kešu,
vlastně to vůbec ořechy nejsou...

[Kama]

A snídáš sama, anebo s pejsou?
Někteří dnové se divně tváří.

[Jiška]

Někdy když cítím přicházet stáří,
pejsek mě umí náladu spravit.

[Kama]

To já vím dobře, učíš ho zdravit,
smeknout si čapku u dveří hlavních.

[Jiška]

Pochopil princip zákonů mravních,
některým lidem může být vzorem.

[Kama]

Zajisté zpívá s kostelním sborem,
anebo řeší sudoku večer.

[Jiška]

V kostele nejspíš strachy by ječel,
nejraděj v lese po listí běhá.