Řetízek JJJJF

[Jiška]

Jsou krotcí drobní rýžovníci,
co na ně řekne tvoje Cindy?

[Kama]

Já odpovím ti asi jindy,
dnes nevím na co ptáš se, vlastně.

[Jiška]

Jen samec zpívá, zato krásně,
ti opeřenci jsou moc milí.

[Kama]

Já počkám asi ještě chvíli,
snad jejich píseň s větrem přijde.

[Jiška]

Už zpívat budou zase jinde,
neb jsou to ptáci stěhovaví.

[Kama]

To neva, hlavně, že jsou praví,
a taky živí, jak tu píšeš.

[Jiška]

To už si nějak s nimi vyřeš,
zas jiní přijdou brzy zrána.

[Kama]

Mně povídala tuhle vrána,
že není všecko pravdou zcela.

[Jiška]

Tak to jsem ještě neslyšela,
já neznám žádnou, co by lhala.

[Kama]

No, jen si vzpomeň, když se vdala,
tak řekla všem, že bude bílá.

[Jiška]

Však za to všem a všude spílá,
že každý do ní pořád vrtá.

[Kama]

Když není první, ale čtvrtá,
tak je to jasné, přidat musí.

[Jiška]

Ty vrány tlusté jako husy
dnes válejí se v čerstvém sněhu.

[Kama]

Tím přece prosí o tu něhu,
co dáváš jiným každou chvíli.

[Jiška]

I já jsem v sněhu došla k cíli,
když trolejbus chcíp v půli cesty.

[Kama]

A měli všichni žluté vesty?
To prý se musí, když je problém.

[Jiška]

Sníh, to je jako zápas s obrem
a většinou je vítěz jasný.

[Kama]

Já řeknu ti jen, sníh je krásný,
však pouze když je někde v dáli.

[Jiška]

A sněhuláci by se smáli,
a o to bychom zase přišly.

[Kama]

Tak sněžní muži jsou u Visly,
to řekl jeden zcela vážně.

[Jiška]

Já obdivuji ptáky tažné,
co v Zemi ledu žijí rádi.

[Kama]

Však proto s tebou kamarádí
a posílají pozdrav vřelý.

[Jiška]

Já vím, že i když odletěli,
že za rok je tu máme zpátky.

[Kama]

A řekni sama, je rok krátký
či táhne své dny líně velmi?

[Jiška]

Když znějí táhlé tóny flétny,
mně přijdou všechny stejně krásné.

[Kama]

A je to jasné, zloba zhasne,
když dobro umíš v druhých vidět.

[Jiška]

A hlavně nikdy nezávidět,
neb to je velmi špatná vlastnost.

[Kama]

No, nechci říci, fakt je to ctnost,
však horší hříchy s námi žijí.

[Jiška]

A proto nikdy nehřej zmiji,
ta dříve než se nadáš uštkne.

[Kama]

To díky vřelé, raděj tušme,
že umí syčet v různém tónu.

[Jiška]

Je slyšet vskutku na sto honů,
však to si nechám raděj ujít.

[Kama]

I moje strachy při tom bují,
tak víš co, pojďme jinam radši.

[Jiška]

Je víc než cukr spánek sladší,
to řekla chytrá horákyně.

[Kama]

To jistě řekla po tom víně,
co se mnou jedné noci pila.

[lea]

To ještě chudák netušila,
že víno spánek nepřináší.

[Kama]

Teď má to asi trochu snažší,
však než to přišlo, byla doba.

[Jiška]

Má v barvě čaje nudle soba,
chce zkusit jídlo po japonsku.

[Kama]

On bydlel delší dobu v Omsku,
tam jedí vskutku menu zvláštní.

[Jiška]

Tam málokdo je jak vlk lačný,
vždyť borš tam umí vařit všichni.

[Kama]

A jestli ne, tak snad jim píchni,
máš zkušeností pro tři rody.