Jíška plní naše bříška

[Jiška]

Kominíkům v době dnešní
řekla bych, že odzvonilo,
pryč jsou jako doba třešní,
nové časy všechno mění,
ústřední je vytápění,
štěstí nám tu po nich zbylo.

[Jiška]

Chytit štěstí za pačesy,
to se vždycky nepodaří,
kde ho hledat bez adresy...
je to úsměv na tvé tváři?

[Kama]

Jsou to drobky z hostin bohů,
každý chytí z jiné misky.
Jeden jásá z vůně hlohu,
jiný tláčou z vepře cpe se,
další chytá ticho v lese,
nebo sčítá svoje zisky.

[vitsoft]

Já rád vepřo, zelo, knedlo.
Plácl jsem se po tváři,
když si na mě cosi sedlo,
hmyzí potvůrky mě matou.
Štěstí, onu mušku zlatou,
nahradili komáři.

[Kama]

Komár totiž, když se žení,
potřebuje krve žejdlík,
proto na tvář zuby cení.
To mi právě tiše šušká
tvého štěstí zlatá muška,
komářice nechce knedlík.

[Jiška]

Komár, ba i jiné hmyzy
vždy si najdou skulinku,
říkám tady pravdu ryzí,
když ten komár z krve pije,
daruje vám borélie
jako milou vzpomínku.

[vitsoft]

Náhrdelník z borélií?
Nenosím je, vždyť jsem kluk.
Tahle paráda mě míjí,
když se po nich děvče drbe.
Kéž by radši místo krve
odsávali lidem tuk.

[Jiška]

Chtějí stavět workout hřiště,
to je teďka hodně v módě
chodit cvičit do sídliště,
kdo to asi mohl tušit,
že kus louky přijde zrušit,
namísto ní nářadí,
stromy zase nahradí
vyhlídková terasa,
téma se tu přetřásá,
vodní prvek, záchod taky,
všechno pěkně pod baráky,
no... a bude po přírodě.

[Kama]

Píšu slova, která bolí,
spolužačka Zvláštní školy
Cháronovi nesla dary,
zůstala s ním, naše Baaari.

[Jiška]

Vždycky bolí odejde-li
naše dobrá kamarádka,
zachtělo se Stvořiteli
otevřít jí k nebi vrátka.

[Jiška]

Na sekání dříví
pařízek mám maličký,
a když na něm neštípu,
semínka naň nasypu,
aby měli ptáčci malí,
podzim mlhy na nás valí,
semen rychle ubývá,
když se nikdo nedívá
rejsek loupeživý
má jich plné tvářičky.

[Jiška]

Zítra je Den seniorů,
přijedou k nám zpěváci,
nezatáhnu přece stóru,
na náměstí přijdu včas,
uslyšet chci Frantův* hlas,
s ním se radost navrací.

*Franta Uher

[Jiška]

Že jsem šla na očkování,
mám ho čerstvě od září,
ví to všichni komáři,
není tady jeden ani.

[Kama]

Jejich pohár totiž přetek,
nedrží už s tebou basu,
zabalili svých pět švestek,
hledat chtějí jinou chasu.

[Jiška]

Není to jen přání jejich,
i když mají život krátký,
příští léto budou zpátky,
spát mi budou v orchidejích.

[vitsoft]

Děcka jsou jak komáři.
Často chovají se drze,
když se jim být podaří
nositeli naší krve.

[Spinetti]

Baaari
R. I. P.
Navždy má
VIP

[Jiška]

To je dneska počasí,
rozcuchalo mi vlasy,
snad až z Grónska vítr vál,
vzala jsem si teplý šál
a na hlavu čepici
se střapečkem na špici.

[Jiška]

Sypu ptáčkům, kudy chodím,
taky rohlík vráně hodím,
kosák, malý neposeda,
po krk v sněhu jabko hledá,
jedno pro něj také půlím,
položím ho k levandulím,
všechno má teď těžké žití,
malí ptáčci, i to kvítí.

[vitsoft]

Děkujeme, milá Bříško,
že nám, ptáčkům, plníš Jiškou
naše zobáky a vole,
když jsou naše hlavy holé,
bez peří a bez čepic.
Taky šálů chceme víc!

[Jiška]

Říká se mu zimní král,
nemá kabát, ani šál,
krása květů líbezná
těší nás až do března...
je to vilín, prozradím,
že si ho též zasadím.

[Jiška]

Chci vám napsat o remosce,
dneska nově koupené,
přece nejsme žádné ovce,
co na plynu často vaří,
málo platné, už jsme staří
a všechno je zdražené.

[Jiška]

Dneska jsme v ní pekli
maso na zelí,
králičí a k tomu krůtí,
taky bůček kvůli chuti,
všechno jsme to snědli,
i když jsme teď tlustší v pase,
uděláme si to zase,
třeba v neděli.

[Jiška]

Úplněk byl dneska Vraní,
taky prý se říká Červí,
celý den šlo na mě spaní,
počasí jak na apríla,
mraky jsem si vyfotila,
mráz si sedl do růží,
snad to květy vydrží,
chce to ale pevné nervy.

[Jiška]

Byla jsem na operaci,
blbé je, když zrak se ztrácí,
doktoři jsou ale machři,
teď zas vidím nejmíň za tři.

[Jiška]

Čím dál dražší je už všecko,
kabát, plyn a třeba plecko,
i když budem se vším šetřit,
někdo jiný začne větřit,
na kom by si mastil kapsy,
někdo někde cílí na psy,
zakáže prý jezevčíky,
nesmíme mít žádnou radost,
jenom dřít a žádné psíky.

[Jiška]

Už jsou venku ptáčátka,
ještě skoro holátka,
nemotorný mají let,
poznávají tento svět,
není až tak pohádkový,
jak se jim to jeví v křoví,
jeden dlask do okna vrazil,
ve vteřině vaz si srazil...

[Jiška]

Pozoruji poštolky
na protějším parapetu,
mají už tři potomky,
bydlí v malém truhlíku,
poznám je i po křiku,
ať se tedy mají k světu.

[Jiška]

Rybíz, angrešt, třešně, višně,
v zobáčcích vše rychle mizí,
zapózují ještě pyšně,
radostně si zazpívají,
vždyť zahradu celou mají,
nic jim proto není cizí.

[Jiška]

Když jsem se dívala na staré fotky,
šatečky mini a do barvy botky,
sluníčko žhavilo jako dnes taky,
na výlet jezdily rodiny vlaky,
na polích v panácích stávaly snopy,
nikdo snad nevěděl, jestli jsou tropy,
u řek a rybníků šťastní jsme byli,
o dálkách, o mořích jenom jsme snili.

[Jiška]

K sousedské slavnosti
všichni jsou zváni,
ke stolu usednou
dámy i páni...
Pozveme každého
na šťávu z citrusu,
u stolu dlouhého
na bílém ubrusu
sníme si bábovku,
sousedka přinese
nějakou chuťovku,
i zpívat může se...

https://www.brnan.cz/udalosti/v-polovin ... a-slavnost

[Jiška]

Desítky tisíc myslivců
leští své chladné kozlice,
nepatřím k jejich příznivcům.
nevěřím, že máme mnoho zvěře,
že hejna ptáků jsou na jezeře,
když srnku jsem léta neviděla,
volavku třeba, ač moc bych chtěla,
lituji všechny zajíce...

[Kama]

Na rozdíl od městských lidí,
venkované lépe vidí
kolik zvěře lesy zvládnou.
Pokud neznáš srnku žádnou,
poslechni si zprávy ranní,
budeš hledět koho zraní
srnky, které na silnici
zničí auto, mozek, plíci......

[Jiška]

Není to tak, že spíš srnku
sestřelí to auto rychlé?
Když se topí moucha v hrnku
může za to ona nebo káva?
Do svých rukou osud brává
i to kafe nevyčichlé.

[Jiška]

Dneska bylo krásně teplo,
zimní bunda na věšáku...
ze židle mě slunce zvedlo,
zas jsem byla dlouho v lese,
plný košík každý nese,
i já mám dost nasbíráno,
půjdu tam zas s pejskem ráno,
dál od nudných paneláků.

[Jiška]

Příroda tvrdá je i sama k sobě,
každičkou vteřinou řeší své bytí,
není vše krásné jak rozkvetlé kvítí,
větší a silnější požírá slabšího,
no a ten drobnější zas toho dalšího,
v přírodě smrt je na každém rohu,
všechno v ní záleží na pánubohu,
tak to vždy bylo a je v každé době.

[Jiška]

Svíčky jsem šla zapálit...
hřbitov nebyl smutný ani,
my, co ještě můžem žít,
chodíme tam vzpomínat,
každý z nich měl život rád,
chtěl by stále cítit lásku,
počítat si novou vrásku,
cítit foukat vítr z plání.