Jíška plní naše bříška

[Beta]

Poraď se se svatým Petrem,
jak se může mluvit s větrem.

[Jiška]

Měj ho vždy za kamaráda,
i když fouká na Tvá záda,
a to dělá svědomitě,
někdy třeba překřičí Tě,
s vlasy Tvými pohrává si,
zpívá jako konipasi,
houká jako v noci sova,
to jsou přece větru slova.

[Beta]

Zní to zcela nepříznivě,
vítr bývá brutální,
vichřice, jo, to je svině,
následky jsou fatální.

[Jiška]

Ufoukla Ti v řádku éčko
a zas áčko přifoukla,
pro Tvé dobro dělá šméčko
milosrdná fujavice...
Schov se před ní do světnice
nebo by Ti natloukla.


http://www.hantec-pgnext.estranky.cz/cl ... ntecu.html

[Beta]

Napekla všem naše Jiška
mazance a beránka,
máme zase plná bříška.
Pomazánka z vajíček
žlučník nám úplně zničí,
chechtá se nám zajíček.
Život náš není jepičí.

[vitsoft]

Ve městě sedmera návrší
pozřeš-li pečeni beránčí,
nevadí, když přitom zaprší
pár kapek z Kašny di Trévi.
Kvasí-li spumante z révy,
kapky nechť stékají po temeni.
Kdo pln jest radosti ze Vzkříšení,
klidně i v dešti si zatančí.

[Beta]

Čaj z bylinek naší Jišky
pohladí vás v hrdle,
já si dám spíš hrnek kyšky
a k tomu brambrdle.
Spokojeně čtu teď knížky
a pojídám kadle.

[Jiška]

I já piju čistou vodu,
ta prý někdy je na škodu,
neboť jsou v ní mikroplasty,
po nichž bývá průjem častý.
I když pivu pěješ ódu,
byť je ze sedmého schodu,
patří také k dnešním strastem...
pijem pivo s mikroplastem.

[Jiška]

Verše není lehké psát,
musí je mít člověk rád,
když však začneš prvním řádkem,
je to jako se štěňátkem,
naučíš ho lehni, sedni,
důraz dej na rým poslední,
bude pak Tvůj kamarád.

[Jiška]

Je moje láska ranní rosa,
ve které chodím ráda bosa...
Do nohy mě však kouslo klíště,
už budu chodit v botách příště.

[Jiška]

V létě brát léky na boreliózu,
nechodit na slunce, i když dost pálí,
přeběhnout v klobouku na nákup k vozu,
to tedy, řeknu vám, nestojí za nic,
náladu spravil mě akorát zajíc,
po poli běžel až uši mu vlály.

[vitsoft]

Běhávat po louce v období klíšťat,
podobna Rusalce v tanci si výskat,
to není rozumné chování dívek.
Raději dbát, ať máš naplněn chlívek,
s kábrem si zatrsnót (v brněnském nářečí),
potom ho potěšit pečínkou zaječí.

[Kama]

Tak si říkám, můj ty smutku,
Rýmy chytly fest na budku.
Třeba svíčky za ně pálit,
ač jsme mohli spolu kalit.

Dnes však hledím, zázrak je tu,
Jiška, Vitsoft, já v tom letu
přidám pozdrav letní právě,
bude tady zase hravě?

[Jiška]

U nás v létě pokládali
zbrusu nové potrubí.
Napřed díry vykopali,
v horkém slunci chlapi dřeli,
klobouk dolů, vydrželi...
slušní byli, pozdravili..
když svou práci dokončili,
přihnalo se šedé mračno,
na prach vůkol pršet začlo,
teď tu pijí holubi.

[Jiška]

Už se blíží plískanice,
dny se opět rychle krátí,
místo lustru koupím svíce,
svetry dva mě budou hřáti.

[vitsoft]

Zase už nám hrozí mrazy.
Svetr či dva kdo si pletl,
ten se zimou nenakazí,
stačí zaběhnout si v chládku
pro posilující dávku:
třetí nebo čtvrtý svetr.

[Kama]

Dotazů mám hned tři hrsti.
Mám jich víc, však skromnost zdobí.
Řekni, když se svetry zplstí,
nebo zmenší svoje tvary,
budu ještě zdobit bary?
Zvládnou tohle svetří sobi?

[vitsoft]

To, a ještě mnohem víc
zvládnou sobi Santovi.
K rozzáření zřítelnic
stačí jako dárek šperky,
u každé to zájem vzbudí.
Ženy, milenky či dcerky
nadmou svetrnaté hrudí.
Každý slušný pán to ví.

[Kama]

Řeším tady problém děcka,
slzy v polštář roním tajně,
říkám přímo, je to pecka.
Zádrhel, jak jádro pudla,
otevřená v kapse kudla.
Proč se sviním perly hází,
to chci vědět moji drazí.
Stojím mimo, nebo v lajně?

[Jiška]

Konečně už rostou hříbky,
tak jsem také na ně šla,
ujišťuji lesní skřítky,
že vezmu jen to, co sním,
vždyť já vím, co v lese smím,
deset jsem jich přinesla.

[Jiška]

Ytterby je vesnice,
důležitá velice.
Byly tady objeveny
vzácné prvky velké ceny.
Moc to ale nechápu,
končím, ať v tom netápu.

[Jiška]

Lidé v době kamenné
přežili i v jeskyních,
jedli natě zelené,
masa málo s trochou vody,
když byl mamut, měli hody,
život trošku kratší měli,
ale žili tak, jak chtěli.

[vitsoft]

My nemáme mamuty,
chováme teď radši psy.
Aspoň nás to nenutí
kopat na ně v zemi pasti,
v jeskyni se zimou třásti.
Žiju si tak, jak já chci.

[Jiška]

Šli jsme na trh koupit zelí,
stánkaři tam nebyli...
málem bychom zapomněli,
že se blíží vánoc doba,
místo stromku koupím soba,
upečeme cukroví,
co bude dál... kdo to ví?
Darujem si duchnu s peřím,
že nezmrznem, tomu věřím,
přežijí i motýli.