Vyznání

[Kama]

Do krajin vzpomínek občas si chodím,
pěšinkou,která se neztrácí,
růžičkou z papíru ráda se zdobím,
jsem zase princeznou v paláci

modré jsou moje vzpomínky,
jako je moře,jak letní nebe,
jak čisté lesní pramínky.
Tak jsem se vrátila....nesu ti sebe

[žížala]

miluju já svého tygra
i když není plyšový
vzít si ho, byla má výhra.
Možná to zní jako klišé
lásky mám já plné číše
a mé líce růžoví

[Kama]

Do obdivu obalím tě,
v hermelínu jsi mým králem,
nezabloudíš v labyrintě,
projdeš jak lev tímto sálem
s číší,jak barva jantaru.
Jednou jsi to slíbil málem,
tak vyhov mému rozmaru,
už znáš moje indicie...
dovolená.......do Indie

[Kama]

Jsem z rodu pouštních Rusalek,
a noční fata morgany,
mám volnost, jako Tuareg
a večer hvězdy ve vlasech.
Jen tebe vídám pouze v snech.
Chceš? Půjdem do tvé nirvány.

[Kama]

Vavřínové pletu věnce,
v uťápnutém zimním šeru.
Bože, to je dekadence.
Přidám trochu polní trávy,
prý zná ředit příval slávy.
Všechno přidám ke tvým růžím,
trochu ti to, lásko, dlužím,
zato, že jsi, za důvěru.

[vitsoft]

Když v rychlosti narážím do stromu života,
čelní sklo mění se na oblak tříště,
tu strážného anděla slyším se chichotat,
neboť jsme poutáni popruhem z kevlaru.

Pás, jehož pevnost si cením až ke stáru,
vlákna má zpředena z láskových nití.
Vždy, když se mé auto k domovu řítí,
prosím, ať chrání mé blízké i příště.


<object width="425" height="344"><param name="movie" value="http://www.youtube.com/v/h-8PBx7isoM&hl ... ram><param name="allowFullScreen" value="true"></param><param name="allowscriptaccess" value="always"></param><embed src="http://www.youtube.com/v/h-8PBx7isoM&hl=cs_CZ&fs=1&" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="425" height="344"></embed></object>

[jazylka]

Radost a zoufalství, přátelé divocí,
ten kdo je nepozná, naplno nežije,
láska je odvaha k bezmezné bezmoci,
dvojsečná sekera, opojná chemie
v mozku a v těle.
Tak posmutněle
vzpomínám na zásah Amora hluboký,
na sílu naděje spatřenou s úžasem,
sílu, jež dělá z nás vládce i otroky,
i když už jinému srdce své dala jsem.
Nelze mít ale
dva různé krále,
bolí to stále, ač z mostu se nedívám,
i půlnoc nejtmavší změní se na ráno
a Eros přikládá šípy dál k tětivám,
snad druhým dopřeje, mně bylo dopřáno.

[Jiška]

Belgické pralinky,
černý slon z ebenu
a parfém malinký...
Růžová poupata,
houslová sonáta.
Krásnější pro mě je
větřík když zavěje,
potůčku zurčení
a lesa šumění,
ptačí zpěv ve křoví,
kvíteček třešňový
dere se z pupenu.

[lea]

Proč někdy chutnáš jako blín
a často míváš tolik nachvat?
Jsi bájný Pegas, mýtů klín
a na mě padá něhy záchvat.

Jsi loučení i návrat dlouhý,
jsi nepopsaný bílý list,
máš všechny známé barvy duhy,
jsi Láska, nech mě v sobě číst.

[Fox]

Jsem radost ctná, jsem hoře mdlé
Jsem vůle lásky, něhy pln
Rád hladím břehy vyprahlé
Jsem chladná láska mořských vln

Jsem paví brk, jsem orlí zrak
Jsem mlha, kde je černý kříž
Znám tužbu víry, tichost zla
Jsem tajemství, co dávno víš

Jsem sto set dnů, jsem barvou skel
Jsem oheň, který rychle vzplál
Jen jedenkrát jsem štěstí zřel
Jsem hříšník, co se v strachu kál

[jouda0001]

Láska je provaz pro slabochy
kteří jí ve zlém propadli
láska je propast do Macochy
a flaška vodky zábradlí

[ašek]

vyznání platonického obdivovatele divy

Jak Vás potkat mimo scénu,
když neplatím tantiému?

Nemám žádných předpokladů,
přiblížit se k Vašim vnadům,

nedotknu se krásy kozí.
Divadelní sály hrozí

bariérou orchestřiště.
Když ne dnes, tak možná příště!

[Fox]

Teplo své náruče a pocit bezpečí
Každičkou bolístku na duši vyléčí
Oddané přátelství a lásku nezměrnou
Na cestách životem zářící lucernou
Všechno to dokáže pouze ta jediná
Mé slunce, má vrba, má luční květina
Navěky vtisknuta do všech mých vzpomínek
Přeji vše nejhezčí dnes ke dni maminek

Miluji Tě

[Jiška]

Splním přání básníkovo,
Brno je přec podle všeho
také město Poutníkovo.
Poezie k Brnu patří,
básní každý, kdo jej spatří.
O Špilberku, o Petrovu,
prostě všechno o domovu.
Ten, kdo v Brně jednou žije,
Starobrno jenom pije.
Draka s kolem máme svého.