Trochejská tercina - Epická

[Rancher]

Řepka roste, jednou z rána,
Vlasta totiž zatím slídí,
k poli kohorta je hnána.

Koukají a nic nevidí,
Lumír totiž dávno pěšky
kráčí v světě chudých lidí.



...
Za pomocí koloběžky,
která Lumíra napadla,
za cílem svým - hledat kešky

[lea]

Vášeň pro hru stále slábla.
Poklad musí hledat přeci,
myšlenka mu myslí hrábla.

[Rancher]

Diskutujme radši k věci.
Utíkajíc před Vlastičkou
kešky sbírá, proč ty kecy?

[Jiška]

Bere sic to trochu kličkou,
zima je mu, tak se vrací
zase za svou polovičkou.

[Rancher]

Když mu v cestu vstoupí draci!
Co tu hledáš, lidský červe?
Utekl by, jsou i tací...

Ale Lumír radš se serve.
Jedno je přec s kterou saní.
Co be som si ničil nerve?


Pozn redaktora: Bylo by dobré pokračovat líčením líteho boje.

[Kama]

Hlavu sani hladí dlaní,
v očích slzy, trudno v duši,
pak jí šmiknul podél skrání.

[Jiška]

Kdo chce střílet těžkou kuší?
Kulí očka malý dráček,
srdíčko mu strachy buší.

[lea]

Lumír říká bez vytáček:
Vybíjet zlé draky musím,
ty však hrej si, tu máš vláček.

[Kama]

Ještě dodal: Já mu zhnusím
jeho chutě plné hrůzy!
Zeleninu dneska dusím.

[Jiška]

Musí svolat hradní schůzi,
báseň složí každý z dráčků,
budou je to učit Múzy.

[Rancher]

A v té básni, ze čtyř sáčků
slova musí draci užít!
Trůnit, housle, hrabat, ptáčků.

Čtyři slova, verše čtyři
to vše vezmi nejmíň dvakrát.
Jíška, Kama, verši hýří!

Lea, Rancher, jdou též zahrát
si tu soutěž dvou čtyřverší.
Ostatní tu vítám dvakrát!

Tedy aby bylo jasno, nejméně každý z nás 4 stvoří na 4 povinná slova (změna pádů a časů dovolena) nejméně dvě čtyřverší... v libovolném metru nenavazující rýmem ani tématem na nic před nimi ani za nimi = samostatné útvárky. Písmo je jednotné, Modré tučné střední

[Jiška]

Koukal dráček do obláčků,
potom zašel v jeskyň trůnit,
věří lásce v písních ptáčků,
romanticky chtěl by strunit.

V drápcích smyčec jemně drží,
po šafránu voní housle,
čeká na polibek Múzy,
napětím má zoubky skouslé.

Kdepak vězí Euterpé,
chumelí zas, bere kabát,
jed by raděj chleba z Dělpe,
před jeskyňku sníh šel hrabat.

[lea]

Ve své sluji hrdě trůní,
létat umí, není pták,
vychutnává ohně vůni
láskyplný starý drak.

Na lidi už dávno dlabe,
kolem sebe srší moudra:
Ten kdo stále jenom hrabe,
tomu z houslí zbudou pouzdra.

[Kama]

On hrábnul k VIPkám právě loni,
pak zvadla růže, také ptáka
teď někdo v troubě právě klohní,
nu zbývá jedno, najít draka.

Svou trůnní sesli objal klečmo,
vzal housle, klobouk, staré škrbce,
a míří směrem nekonečno,
až někde vzadu nechal blbce.

[Rancher]

V kadibudce trůní,
kol kvokání ptáčků.
Syn si fichtla tůní,
on si léčí sračku.

Žena seno hrabe,
dcera housle trápí,
na Ševčíka dlabe
za Vanessou kvapí.

Slunce zvolna dolů
padá neb má padla.
Zní bučení volů
Kadibudka spadla.

[Rancher]

Čtyři draci úkol zvládli,
možno říci beze zbytku,
Lumír jim řek by vypadli...

[Jiška]

Draci v smíchu z toho kvítku,
co si na ně vyskakuje,
zrní táhnou ke krmítku.

[lea]

Zalezli si do své sluje,
lidé jim už nechutnají,
Lumír v klídku pokuřuje.

[Jiška]

Dobře už ho draci znají,
Lumír přece, ani Vlasta,
na svůj sňatek nespěchají.

[Rancher]

Řekl Lumír svatbě basta?
Jeho odchod cosi značí.
Teď co na to praví Vlasta.

[Jiška]

Směje se, když kluci dračí
vymýšlejí lotroviny,
ať se Lumír jak chce mračí.

[Rancher]

<img height="200" align="left" src="http://tinkerbelle86.files.wordpress.co ... rt.gif">[b]Lumír šel si pro noviny
a tam čte, že v zemi blízké
hledaj muže do setniny,

jež by masy lidu nízké,
by se lid stal vládou, vedla.
Rozhod se bít pány slizké!

Nejmladšímu draku sedla
zkusil, pak si jedno vybral,
nasedl a saň se zvedla...[/b]

[Jiška]

Až se z dráčka povzdech vydral,
není Lumír žádné pírko,
nejmíň deset kilo přibral.

[Rancher]

<img height="200" align="left" src="http://cms.battleon.com/aqw/images/ZardRiderPRe.png">[b]Nezáleží na lalocích!
Nosnost draka plně stačí,
i na jídlo v třech tlumocích.[/b]

[Jiška]

Takhle však má rychlost račí,
nedohoní regimenty,
v jednom kuse Lumír svačí.

[Rancher]

<img align="left" height="200" src="http://www.mononarag.com/wp-content/upl ... -davey.jpg">Drak se nad své konkurenty
lehce vytáh, Lumír může
zapojit se v incidenty.

Chraňte krémen svoje kůže
volá vojsko co je s pány.
Dnes se stlát nebudou růže!

Hbitý drak jim hatí plány,
lid se jásat zvolna chystá.
Lumír vůkol dává rány.

[Jiška]

Nechce pohnouti se z místa,
vojsko vůkol nikde žádné,
čeká však, je optimista.

[lea]

Lumír skvěle mečem vládne,
sám teď žene nepřítele,
vládnout lidu bude snadné.

[Rancher]

Lid ho ovšem vítá vřele.
kolem cest se špalír tvoří.
Padl král, jak k zemi tele.

Ovšem Lumír už nehoří.
Dost má svého hnoje doma
Vztah i země mu tam choří.

[Jiška]

Rádce má a ekonoma,
co však dělat se svou zemí,
z hvězd číst nutí astronoma.

[Rancher]

Doma se mu Vlasta tlemí,
že už zase spěchá zpátky...
Rádci náhle zdaj se němí.

[Jiška]

Vlastin rozum není krátký,
není rádcům ku prospěchu
jíti s pány do šarvátky.

[lea]

Lumír má dost vína v měchu,
k Vlastě už se stěží vrátí,
kráčí světem beze spěchu.

[Jiška]

Když jsou lidi paličatí,
nedostanou mnozí rozum
někdy ani v šedesáti.

[lea]

Lumír jede na povozu,
věří svojí intuici,
nechce čekat na sklerózu.

[Rancher]

Hrdlem kouká své sklenici
na dno kryté starým vínem.
Rozhodl se po silnici

pokračovat za vavřínem,
jenž by dobil v světě širém.
Prvně začne ženským klínem.

[Kama]

Když však padne, sklácen virem,
vděčně přijme rady babské,
totiž zábal kozím sýrem.

[lea]

Smýšlení má věru chlapské,
na sýr nyní ženy láká,
chutě dostal na arabské.

[Kama]

Hodně tvrdě na tom maká,
pětkrát každý otvor myje,
tleská vždycky jeho klaka.

[Jiška]

Ale s Vlastou, s tou to šije,
k tancovačkám s drakem chodí,
Lumír cekne, už ho bije.