Stránka 5 z 7

Napsal: 14.4.2010 8:13
od lea
V náklaďáku vezu lítost,
přidám ještě bolest k tomu,
podávám já na ně stížnost.
Na draka jsou tyhle věci,
tak je u něj nechám v péči,
nelituju, jedu domů.

Napsal: 14.4.2010 17:10
od Rancher
Nelítostný domov čeká,
všude prach a prádla řeka,
okna špinavá jak tovární
a zamknuté dveře požární.
Domov Tvůj to jistě není!
Chmurnému jsem podleh snění.

Napsal: 17.4.2010 23:48
od lea
Chmury též drakovi nechám,
ke snům chovám city kladné,
byteček jen lehce čechrám,
hlavně, že mám čisto v hlavě.

Napsal: 18.4.2010 2:18
od jazylka
Hlavní při čištění hlavně
je vždy mířit směrem k zemi,
nechovat se nesvéprávně,
brzdit prudké city svoje,
myslet jenom na stav zbroje,
nenechat ji prožrat rzemi.


Napsal: 18.4.2010 9:43
od Kama
Prožraná, až někam k mrti,
moje mysl nejspíš bude,
výčitka ji totiž drtí.
Péčí o mé hlavní zbraně,
zabývají se jen dlaně,
navíc pouze v středy sudé.

Napsal: 18.4.2010 12:07
od sarin
V liché středy vidíš rudě?
Neusedej na sud s prachem,
protože pak tady zbude,
rozpalíš když se do bíla,
na dvě tisícky celsia,
pouze tvá átma v ákáši.
Obezřetně protest vznáším,
vždyť tvá mysl voní jarem.

Napsal: 21.4.2010 0:17
od jazylka
To, když mysl jarem voní,
bývá zrádné, milá slečno,
dejte pozor pod jabloní
ať semínka trav a býlí
v hlavě se vám nerozptýlí,
klíčit začnou v mozku lehce,
tomu se pak myslet nechce,
jenom zírá v nekonečno.

Napsal: 21.4.2010 19:46
od vitsoft
Nekonečnou radost cítím,
když mé sémě někde klíčí.
Obdaruji polním kvítím
půdu, která ochotně
přijme žár mé pochodně,
uleví tak mému chtíči.

Napsal: 21.4.2010 23:04
od jazylka
Chtíč náladu mi neponičí,
když proudí zjevně nebo v skrytu,
jak elektřina ve vodiči
po tření tyčí z ebonitu.

Má duše dětská vždy však trne,
že pohádky se z žití ztrácí,
když verše čtu si dvojsmyslné,
byť psány jenom pro legraci.

Napsal: 22.4.2010 15:20
od Kama
Zcela vážná, bez legrace,
prodávám, jak koupila jsem,
bývá trubců jarní práce.
Někteří prý - opět z faktů,
hynou bídně, hned po aktu.
Není potom lepší být psem?

Napsal: 24.4.2010 10:13
od jazylka
Psovi zpevním nožku gypsem,
fibula se zhojí lehce,
pokulhává po elipse
nedočkavý ve své snaze,
kdy už zase po úraze
bude moci vodit slepce.

Napsal: 25.4.2010 20:10
od vitsoft
Slepý je ten, kdo si myslí,
že v mých básních smysl dvojí.
Nepřehánět s těmi čísly,
přemítám jen o tom jednom
- jak rozšířit rýmů genom,
jak meč veršů rozvelebit,
která další děva chce být
prokláta tou mužskou zbrojí.

Napsal: 29.4.2010 23:13
od jazylka
Mužskou zbrojí proklínat se?
Ženou jsem a zbroj mám svoji,
kouzla různá nosím v kapse,
zaříkání co jde k duhu,
slova, které dají vzpruhu
dnešku ba i dalším érám,
zdárně ke svým hemisférám
plavu přes rým na kánoi.

Napsal: 30.4.2010 3:04
od Hanulka21
V tůňce se ti dobře plave,
tvoje tělo voda nese,
ale honí se ti v hlavě,
když tu víly v noci tančí,
kolem běhá mladé srnčí,
že je lépe na tom plese.

Napsal: 30.4.2010 21:13
od jazylka
Na plese mi trudno bývá,
korzet brání proudit dechu,
toalety satén splývá,
šustí jako sykot hadů,
drahé tretky pro parádu,
radši les mám, vůni mechu.

Napsal: 16.5.2010 17:11
od vitsoft
Deodorant <i>Lesní vůně</i>
když se jemně snoubí
v podpaží či v dámském lůně
s přirozenou vůní ženy,
hned jsem celý rozněžněný.
Proto jezte houby!

Napsal: 22.5.2010 18:09
od jazylka
Houby, hubky, lysohlávky
otevíraj časně zrána
vrátka dosud nepoznána
psychóze i fantazii
je to cesta tenké lávky,
ti kdo spadnou, nepřežijí.
Radši proto jídám slávky.

Napsal: 30.5.2010 21:01
od Kama
Slávky, šneky,nebo škeble,
ulovené v ranním šeru,
v igelitce, či na stéble,
nosíš městem, coby trofej?
Potom, Jazyl, jenom doufej,
v mlsný jazyk labužníka.
Jenom on ti totiž říká:
Ty potvory všechny beru.

Napsal: 31.5.2010 20:19
od sarin
Jako na potvoru,
včera cestou domů,
potkala jsem šnečka
a že večer je tma...
nevím jak to řící....
prostě již je v říši,
v které místo bydla
má na hřbetě křídla
:roll:

Napsal: 1.6.2010 22:14
od vitsoft
Vidět šneka s křidélky
podivné je trošku.
Víš co? Chop se pastelky,
a tu krásu plže zvěčni.
Neskonale budem vděčni
za kulturní vložku.

Napsal: 2.6.2010 18:52
od sarin
<img src="http://img249.imageshack.us/img249/5525/kdlopli.jpg" align="right">
Koncepce rozvoje kultury
žádá si i čtení pohádek.
V pátek se najednou minuly.
Mé fantázie kolovrátek
do tajů zasvětil nás vílích
a dle nich, křidýlka motýlí
dostane každý malý šneček,
přijde když nejen o domeček.

Svět víl že nesmysl je, pln lží?
Pastelka, víla co dala mi,
křídloplží a křídloplží...
Je to lež? To posuďte sami.

Napsal: 4.6.2010 20:25
od vitsoft
Soudím, že ti patří dík
za tu vložku s křidélky.
Prozraď nám, v čem je ten trik,
aby fantazie vzlétla.
Bez křídel a bez pometla
ta má rychlost má jen šnečí.
Zaútočit na ni ztečí
úspěch má jen nevelký.

Napsal: 5.6.2010 2:21
od sarin
Ó, né! Úspěch fantázie netkví
v rychlosti perutí, že je máš postačí.
A že je máš i ty, to přece víš.
Možná je žadoucí nedospět,
a možná na chvílek pár zvolnit,
prozkoumat dychtivě s vervou svět,
z malinkých těšit se drobnosti.
Laik jsem, to ty víc užíváš ty slasti.


Napsal: 24.6.2010 19:07
od vitsoft
Všichni jsme tajnými spiklenci slasti,
i když ne tací, jak natočil Švankmajer.
Někdo zvuk kastanět rád má, když chrastí,
jiná má orgasmus nad knihou Párala,
stařík zas šťasten, když tableta zabrala,
či když si uherák nadrobno nakrájel.

Napsal: 5.7.2010 13:36
od jazylka
Nadrobno krájené kousky svých nepřátel
kanibal ocení k sváteční hostině,
o zvycích podivných nejeden badatel
spisoval do knížek pověry prastaré,
šipky tam létají máčené v kurare,
stěží se vyhnouti nástrahám tolika,
jež štědře nabízí pramatka Afrika,
v Evropě přeci jen žijem si nevinně.

Napsal: 15.7.2010 23:46
od sarin
Opravdu nevinnost samá ti Evropané!
Zvládli když nástrahy Afriky,
Portugalci, Francouzi, Briti, Holanďané,
v Salaze, v Asanti, bez bázně, bez hany,
otroky dražili ve stínu guavy.
Tak praví prastaré kroniky.


Napsal: 17.7.2010 10:12
od afro.minerva
Kronika života, rozličné etapy...
Žijeme poklidně v srdci své Evropy.
Žijeme bez boje, v míru a dostatku.
Nemáme pokoje, chybí nám vědomí,
že jinde hůře je? Nic nám to nepoví.

Člověk je nevděčný.
Sám sobě zbytečný.
Ne každý pochopí,
že přes své potopy
má štěstí života
v srdci té Evropy.

Napsal: 21.7.2010 12:05
od sarin
Toulavost v srdci máš?
Bez colní zábrany,
klidně i tisíckrát,
brouzdat smíš Evropou,
bez strachu, s jistotou,
že jsi v ní vítaný.

Napsal: 22.7.2010 19:24
od vitsoft
Vítej nám, Karásku!
Na zavolanou?
Evropskou otázku,
úřady z Brusele,
radši bych, přátelé,
ponechal stranou.

Napsal: 23.7.2010 12:06
od sarin
Ponechme zvědavýho invalidu.
Spoznávajíc dálky,
směle snad srdce jeho dojde klidu,
získaje vytoužené informace
o světa zvycích, o tajemstvích, lásce
v bezpečí své bárky.


Napsal: 25.7.2010 23:18
od jazylka
V bezpečí bárky
dávám si párky
s hořčicí
dvě slzy sklouzly mi po líci
slané a horoucí do moře,
učím se, učím se pokoře
i když jen zvolna a neklidně.
Chraň, Bože, drahé mé, snad i mě,
jak zpíval kdosi to v rádiu,
dvě kapky do sklenky naliju
ať srdce od zlého oprostí
sladkou a chladivou radostí.



Napsal: 26.7.2010 1:53
od sarin
<img src="http://i.lidovky.cz/10/041/lngal/JAR325 ... aper_1.jpg" width="230" height="173" align="right">Radosti, docela malinkaté,
nejlepším lékem jsou na smutek.
Do čistých skleněnek když je dáte,
v nálevu duhovém zalité,
udrží pachuť si po citech,
příslibem které byly štěstí.
Stačí jen víčka pootevřit,
vyschne když ze života v ústech.


Napsal: 26.7.2010 8:42
od afro.minerva
Duhové kuličky životních radostí
v srdci si uzamkni. Dobře si uschovej.
Jsou jenom pro tebe. Obdobím těžkosti,
smutku a starostí v mysli si s nimi hrej.

Koulej si, cvrnkej si barevné kamínky
řezavou bolestí, mrazivým trápením.
Prázdnotu zaplní skleněné vzpomínky
strnulé v čistotě, prodchnuté zvoněním.

Napsal: 26.7.2010 11:59
od sarin
Týhletý skleněnky, slzavě čisté,
pro vás jsou, přátelé.
Srdce mé plné je,
pár mi jich zbylo, prohlédněte si je.
Zhmotněné z úsměvů,
dětskýho šišlání,
her, smíchu a zpěvu...
Vemte je do dlaní,
cítite štěstí, které z nich ven dýše?
Zahřátá tím teplem
duše pookřeje.


Napsal: 26.7.2010 12:14
od afro.minerva
Někdy je pro duši cinkání neslyšné.
Někdy se zatvrdí. Důvody? Nezištné…
Někdy se promění. Vězením skleněnek…
Někdy… Je v ústraní, v sevření myšlenek.

Ztratí se význam slov, utichne vzpomínka.
Ztratí se během let. Čím je? Snad nezmínka…
Ztratí ji. Navěky. Ustrne v jantaru.
Ztratí čas. Radosti uvíznou v nezdaru.

Napsal: 26.7.2010 12:45
od sarin
V čase, když duše bliká a slabě svítí,
pohladit stačí mi pár hlavinek kvítí,
nemám-li po ruce s hebounkými vlásky,
pro radost hodí se i ty sedmikrásčí.


Napsal: 31.7.2010 10:05
od jazylka
Sedmikrásek osud těžký
celý den jen plašit vešky,
hrdélka jim svírá tréma
že je kdosi má rád-nemá,
když jen chvilku mrknou víčky
už je trhaj do kytičky.

Napsal: 31.7.2010 13:32
od sarin
<img src="http://img6.imageshack.us/img6/7185/margaretkaaaa.jpg" width="160" height="200" align="right">
Z kytiček na louce dneska
vede se nejlíp kopretince.
Neotravuje ji veška,
ale slíčný panák,
křídly na ni mává,
líbá ji na vlásky,
šeptá slůvka lásky.
Květinka štíhlá štěstím rdí se.

Napsal: 1.8.2010 22:59
od vitsoft
Zardět se není jen výsadou květů.
Znám jednu dívku, co dukáty má,
a její červené vlasy jsou k světu.
Každého krocana vášeň jímá.

Napsal: 2.8.2010 9:03
od Kama
S každým občas vášeň pleskne,
nebo aspoň rezidua,
při vzpomínce těžce teskné
na ta tria, sóla, dua.