Stránka 1 z 1

Hra na život

Napsal: 5.11.2016 9:38
od Poutnik
Zkouším přebásnit jedno moje staré dílko naivního básníka z r. 2004 pod dojmem nedávno nabytých vědeckých poznatků. :-)

Je to spíš syllabický verš, někdy ani to ne, a kvalita rýmů asi dost kulhá. Taky je tam zbytečně sdružený rým.

Verše Hra na .... jsou možná zbytečně dlouhé, asi je rozdělit na dva krátké a buď vytvořit oktinu nebo 2 strofy ( Když se říká tercina, sextina a oktina, je taky kvartina ? )

Pro začátek by se mi tam asi líbilo metrum DDD*, ale nevím co pak s druhou půlkou. Pocitově se naivní metrum a rytmus básně asi v půlce láme, využívající počáteční konstanty "Hra na xxx". To skoro nahrává jambu. ale to by pak asi obsah skučel pod jhem básnické formy.

Je přijatelná změna básnického metra uprostřed básně ?
A dá se to vůbec přebásnit, aby z toho nebylo něco úplně jiného ?


Hra na život

Holčička když byla ještě malá
Ráda si s kamarády hrála
Po ruce vždycky dobrý nápad byl
Který by kloučky trochu pozlobil

Když holčička byla větší slečnou
Stala se chlapcům už nebezpečnou
Zakázali jim příště si s ní hrát
Aby věci nedostaly špatný spád

I teď chlapci o společnost její stojí
Ale co to - místo her oni se jí bojí
Z rošťáka dívka dámou se teď stala
Na to se těšila a trochu se i bála

Je pryč čas dětských her
Jsou tu hry dospělých
Je mnohé na výběr
Z her prostých i vyspělých

Hra na nepřístupnost, co k šílenství je vede
Hra na přítulnost, když jak kočka přede
Hra na samotu, kdy povídá si se stínem
Hra na veselí - nálada podbarví se vínem

Hra na úsměvy, co je na duši pohladí
Hra na zpěvy, kdy nevadí že neladí
Hra na tykání, jenž bere sobě pro radost
Hra na tokání, co zrada je nebo upřímnost

Hra na život, co nemá jasná pravidla
Hra na lásku, co hřeje, není nastydlá
Hra na pomoc, co dává se a přijímá
Hra na bolest, kdy pláč druhé dojímá

Hra na krásu, tu zjevnou i tu ukrytou
Hra na touhu, čistou i tu přikrytou
Hra s nadějí, co v duši doutná v koutku
Hra s přetvářkou, co dělá i z nás loutku

Hra na radost, když chce se mi plakat
Hra na lenost, když musí se teď makat
Hra se sebou - to tuhé vždy je klání
Hra na život, co z dívky dělá paní...

Poutník
:) :)

Napsal: 12.11.2016 14:26
od vitsoft
Sdružené rýmy nemusejí být zbytečné, ale proč nejsou i ve čtvrté strofě? Tam to působí rušivě, stejně jako slabý rým dospělých/vyspělých. Já osobně bych verše prvních slok pozkracoval, o to víc se pak zvýrazní zajímavý kontrast druhé části básně. Možná by se počet těch anafor mohl snížit, zkus vybrat jen pár těch povedenějších. A ta poslední by ideálně měla mít nějakou pointu, co nutí k zamyšlení.


Holčička když byla malá,
s kamarády když si hrála,
po ruce vždy nápad byl,
co je trochu pozlobil.

Když se stala větší slečnou,
chlapcům byla nebezpečnou.
Nesměli si s ní víc hrát,
vzalo by to špatný spád.

I teď chlapci o ni stojí,
přitom se jí ale bojí.
Z rošťáka se dámou stala,
ač se toho trochu bála.

Pryč je doba dětských her,
lepší mají na výběr.
Hry, jež hrají dospělí
v divadle i v posteli.